|
|
Studium volných sfingoidních bází v kožní bariéře
Jarešová, Zuzana ; Kováčik, Andrej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Zuzana Jarešová Školitel: PharmDr. Andrej Kováčik, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Lukáš Opálka, Ph.D. Název diplomové práce: STUDIUM VOLNÝCH SFINGOIDNÍCH BÁZÍ V KOŽNÍ BARIÉŘE Kožní bariéra, lokalizována ve stratum corneum (SC), se skládá z korneocytů a intercelulární matrix tvořené třemi základními typy lipidových molekul - ceramidy, volnými mastnými kyselinami a cholesterolem, zastoupenými v ekvimolárním poměru. Celkové uspořádání lipidů je organizované a velmi specifické. Ceramidy jsou strukturně tvořeny acylem mastné kyseliny, připojeným na sfingoidní bázi. V malém, ale nezanedbatelném množství lze však v kožní bariéře nalézt i volné sfingoidní báze. Některé studie ukazují, že u poruch kožní bariéry, jako je například atopická dermatitida, dochází k zvýšení jejich obsahu. Ačkoliv se předpokládá, že se volné sfingoidní báze podílejí na vlastnostech kožní bariéry, dodnes není přesně objasněn způsob jejich participace. Nedostatek studií, případně jejich různorodé výsledky, nás přivádí k hlavnímu cíli této práce - objasnit, jakým způsobem volné sfingoidní báze působí na kožní bariéru. V této práci byly připraveny modelové membrány izolací lidského SC ex vivo. Na SC byly aplikováni zástupci volných...
|
|
|
Studium volných sfingoidních bází v kožní bariéře
Jarešová, Zuzana ; Kováčik, Andrej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Zuzana Jarešová Školitel: PharmDr. Andrej Kováčik, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Lukáš Opálka, Ph.D. Název diplomové práce: STUDIUM VOLNÝCH SFINGOIDNÍCH BÁZÍ V KOŽNÍ BARIÉŘE Kožní bariéra, lokalizována ve stratum corneum (SC), se skládá z korneocytů a intercelulární matrix tvořené třemi základními typy lipidových molekul - ceramidy, volnými mastnými kyselinami a cholesterolem, zastoupenými v ekvimolárním poměru. Celkové uspořádání lipidů je organizované a velmi specifické. Ceramidy jsou strukturně tvořeny acylem mastné kyseliny, připojeným na sfingoidní bázi. V malém, ale nezanedbatelném množství lze však v kožní bariéře nalézt i volné sfingoidní báze. Některé studie ukazují, že u poruch kožní bariéry, jako je například atopická dermatitida, dochází k zvýšení jejich obsahu. Ačkoliv se předpokládá, že se volné sfingoidní báze podílejí na vlastnostech kožní bariéry, dodnes není přesně objasněn způsob jejich participace. Nedostatek studií, případně jejich různorodé výsledky, nás přivádí k hlavnímu cíli této práce - objasnit, jakým způsobem volné sfingoidní báze působí na kožní bariéru. V této práci byly připraveny modelové membrány izolací lidského SC ex vivo. Na SC byly aplikováni zástupci volných...
|
|
|
The study of model membrane systems, proteins and protein-membrane interactions using various fluorescence techniques
Štefl, Martin ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent) ; Plášek, Jaromír (oponent)
Membránové rafty (také často uváděny jako nanodomény) jsou membránové struktury, které jsou zodpovědné za spoustu buněčných procesů. Jejich charakterizace je velice složitá, protože nanodomény jsou opticky průhledné, jejich velikost je pod rozlišením optických mikroskopů a dynamika je veliká. Navíc vysoká různorodost buněk ještě více komplikuje jejich studium. Pro zjednodušení buněk jsou velice často používány membránové modelové systémy jako obrovské unilamelární vezikuly (GUVs) nebo podporované fosfolipidové dvojvrstvy (SPBs). V mé disertační práci byly vyvinuty, testovány a vylepšovány různé fluorescenční techniky ke studiu těchto membránových domén v modelových systémech. Fázorová analýza, metoda pro analýzu dat dob dohasínání fluorescence, byla teoreticky a experimentálně testována a následně použita k charakterizaci membránových nanodomén v GUVs. Nejdříve jsme využili fázorovou analýzu v lipidových vezikulech ke studiu procesů excitovaných stavů, jako je jev relaxace rozpouštědla a Försterův rezonanční přenos energie (FRET). Dále jsme aplikovali fázorovou analýzu k charakterizaci interakcí mezi proteiny a ligandy, ke studiu sbalování a denaturace proteinů. Nakonec jsme použili fázorovou analýzu dat z FRET v kombinaci s fluorescenční korelační spektroskopií (FCS) k charakterizaci membránových...
|
host ::
RSS.