|
|
Mikrojádra a jejich spojitost s vrozenou vnitrobuněčnou imunitou a virovou infekcí
Knoblochová, Kateřina ; Bruštíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Mikrojádra jsou drobná tělíska obsahující původně jadernou DNA a od jádra odvozenou obalovou membránu. Objevují se v buňkách vystavených závažným stresovým faktorům, jako je virová infekce, radiace nebo genotoxické látky. Ač mají mikrojádra bohatou historii jakožto markery genotoxického stresu, přesný mechanismus jejich vzniku a procesy, které se uvnitř nich odehrávají, nejsou zcela probádány. DNA enkapsulovaná uvnitř mikrojader je atypickým způsobem přestavována, což může mít za následek vznik mutací a urychlení rakovinné transformace buňky. Mikrojádra mohou díky těmto procesům také představovat rezervoáry nukleových kyselin potencionálně dráždivých pro molekulární senzory. Jejich studium je tedy významné v souvislosti s aktivací signálních drah, které jsou součástí vrozené vnitrobuněčné imunity. Tato práce shrnuje současné poznatky o mikrojádrech a jejich spojitosti s vrozenou vnitrobuněčnou imunitou a virovou infekcí. Klíčová slova: mikrojádra, vrozená imunita, molekulární senzory, chromotripse
|
|
|
Males-females differences in the spectrum of chromosomal aberrations in the group of nanocomposites production workers
Rössnerová, Andrea ; Pelcová, D. ; Ždímal, Vladimír ; Elzeinova, Fatima ; Margaryan, Hasmik ; Chvojková, Irena ; Topinka, Jan ; Schwarz, Jaroslav ; Ondráček, Jakub ; Koštejn, Martin ; Komarc, M. ; Vlčková, Š. ; Fenclová, Z. ; Lischková, L. ; Dvořáčková, Š. ; Rössner ml., Pavel
An increase in the use of nanomaterials (NM) has been witnessed in many areas of human life. Therefore, assessment of genotoxicity of NM and nanoparticles (NP) is one of the main objectives of genetic toxicology. Despite this fact, human cytogenetic studies following the exposure to NP are still rare. Moreover, no relevant information on possible differences in sensitivity to NP related to gender is available.\n\nIn this study we periodically (in September 2016, 2017 and 2018; pre-shift and post-shift each year) analyzed a group of workers (both genders), working long time in nanocomposites research, and matched controls. Aerosol exposure monitoring of particulate matter including nano-sized fractions was carried out during working shift. Micronucleus assay using Human Pan Centromeric probes, was applied to distinguish, besides the frequency of total MN in binucleated cells (BNC), also other types of chromosomal damage (losses and breaks). Moreover, whole-chromosome painting (WCP) for autosome #1 and both gonosomes (X and Y) were applied in third sampling period (2018) with the aim to identify the particular structural and numerical chromosomal aberrations.\n\nObtained results showed: (i) differences in the risk of exposure to NP related to individual working processes (welding, smelting and machining); (ii) differences in chemical composition of nano-fraction; (iii) no effect of chronic exposure of NP (total MN) opposite to significant effect of acute exposure; (iv) gender-related DNA damage differences (females seem to be more sensitive to chromosomal losses). Additional data from WCP suggested increased frequency of numerical aberrations in gonosomes.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Význam chromozomálních aberací pro hodnocení genetického rizika expozice karcinogenům.
Rössnerová, Andrea ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Znečištěné ovzduší představuje celosvětově vážný problém spojený s riziky zejména nádorových onemocnění. Hodnocení negativních vlivů polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU), reprezentovaných především benzo[a]pyrenem (B[a]P), na zdravotní stav obyvatelstva je analyzováno s využitím specifických biomarkerů, mezi něž patří i cytogenetické biomarkery časného účinku. Tato práce shrnuje výsledky cytogenetických analýz, prováděných s využitím fluorescenční in situ hybridizace (FISH) (celochromozomové barvení chromozomů #1 a #4) a automatické obrazové analýzy mikrojader (MN). V průběhu studií bylo provedeno celkem 1304 analýz metodou FISH a 885 automatických obrazových analýz MN. Modelové skupiny, kterými byli městští strážníci, řidiči autobusů, pracovníci garáží, administrativní pracovníci, matky, novorozenci, zdravé děti a děti s astma bronchiale a pracovníci laboratoří, pocházely především z Prahy, ale i z Ostravy a Českých Budějovic. Studované lokality se významně lišily v koncentracích studovaných polutantů a celkovým typem znečištění. Expozice účastníků studií byla hodnocena s využitím personálního a stacionárního monitoringu. Ve studiích byl rovněž hodnocen vliv dalších faktorů, jako je věk, kouření či příjem vitaminů. Výsledky získané metodou FISH ukázaly v Praze na vliv sezonních výkyvů...
|
|
|
Programovaná DNA eliminace u živočichů
Janáková, Šárka ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Programovaná DNA eliminace (PDE) je proces, během kterého dochází k eliminaci části genetické informace z genomu organismu. Vyskytuje se u živočichů i u rostlin. U různých taxonů je eliminována odlišná část genetické informace. U některých organismů dochází k eliminaci kusů chromozomů, u jiných celých chromozomů a u hybridních organismů může být eliminován i celý jeden rodičovský genom. U většiny organismů dochází k PDE v somatických buňkách při rané embryogenezi. Pokud dochází k eliminaci genomu ze zárodečných buněk, eliminace se odehrává během gametogeneze. Funkce i mechanismy PDE se liší mezi jednotlivými organismy, které ji podstupují. Nejčastěji je PDE spojená s rozlišením zárodečných a somatických buněk, determinací pohlaví u živočichů a tvorbou haploidních gamet u hybridů. Časté mechanismy zahrnují epigenetické modifikace DNA určené k eliminaci či tvorbu micronuclei (MN) obsahujících eliminovanou DNA. V této práci jsou tyto funkce a mechanismy shrnuty a doplněny příklady. Klíčová slova: programovaná DNA eliminace, chromatinová diminuce, chromozomální eliminace, hybridogeneze, micronuclei, epigenetické modifikace, Germ1, GRC
|
|
|
Význam chromozomálních aberací pro hodnocení genetického rizika expozice karcinogenům.
Rössnerová, Andrea ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Znečištěné ovzduší představuje celosvětově vážný problém spojený s riziky zejména nádorových onemocnění. Hodnocení negativních vlivů polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU), reprezentovaných především benzo[a]pyrenem (B[a]P), na zdravotní stav obyvatelstva je analyzováno s využitím specifických biomarkerů, mezi něž patří i cytogenetické biomarkery časného účinku. Tato práce shrnuje výsledky cytogenetických analýz, prováděných s využitím fluorescenční in situ hybridizace (FISH) (celochromozomové barvení chromozomů #1 a #4) a automatické obrazové analýzy mikrojader (MN). V průběhu studií bylo provedeno celkem 1304 analýz metodou FISH a 885 automatických obrazových analýz MN. Modelové skupiny, kterými byli městští strážníci, řidiči autobusů, pracovníci garáží, administrativní pracovníci, matky, novorozenci, zdravé děti a děti s astma bronchiale a pracovníci laboratoří, pocházely především z Prahy, ale i z Ostravy a Českých Budějovic. Studované lokality se významně lišily v koncentracích studovaných polutantů a celkovým typem znečištění. Expozice účastníků studií byla hodnocena s využitím personálního a stacionárního monitoringu. Ve studiích byl rovněž hodnocen vliv dalších faktorů, jako je věk, kouření či příjem vitaminů. Výsledky získané metodou FISH ukázaly v Praze na vliv sezonních výkyvů...
|
host ::
RSS.