|
|
Difrakce na prostorových a/nebo hlubokých objektech
Hrabec, Aleš ; Petráček, Jiří (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Práce je věnována teoretickému studiu průchodu záření difrakčním stínítkem, jehož rozměr ve směru šíření záření je nenulový, tedy průchod záření trojrozměrným otvorem. Bez újmy na obecnosti řešíme problém pouze pro případ válcové dutiny v kovu. Problém evidentně přesahuje standardní skalární teorii difrakce a k jeho řešení přistupujeme pomocí vlnovodné teorie. Na základě principů elektromagnetické teorie nejdříve odvodíme potřebné vztahy pro určení modů na vstupu dutiny. Dále numericky řešíme vlastní šíření záření dutinou, resp. hledáme rozložení záření na konci dutiny. Z toho pomocí diskrétní Fourierovy transformace určíme hledanou intenzitu Fraunhoferovy difrakce, kterou následně porovnáváme s rozložením intenzity záření Fraunhoferovy difrakce na nekonečně tenkém kruhovém otvoru o poloměru zmiňované dutiny. Tímto porovnáním ukážeme, že délka dutiny má zásadní vliv na difrakční obrazec, čímž zároveň ukážeme, že skalární difrakční teorie přestává platit pro popis průchodu koherentního záření dutinami s délkou úměrnou čtverci poloměru. Podobně pro platnost skalární teorie platí nepřímá úměra na vlnové délce interagujícího záření. Na závěr zmíníme existenci tzv. fokusačního režimu, kdy shledáme, že na konci dutiny dochází s rostoucí délkou dutiny k opakovanému přibližně řádovému nárustu intenzity záření na ose symetrie dutiny.
|
|
|
Frekvence útlumu ve výkonových spektrech pozorovaných družicí DEMETER
Záhlava, Jan ; Němec, František (vedoucí práce) ; Sochorová, Zuzana (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza zvláštních efekt· pozorovaných ve frekvenčně-časových spektrogramech změřených družicí DEMETER v pásmu velmi nízkých frekvencí. Jedná se o periodické utlumení frekvenční závislosti elektrické intenzity, které se spojitě mění v čase. Při detailním zkoumání se ukazuje, že jsou tyto útlumové události tvořeny z hvizd· pocházejících z bleskových emisí. Porovnání závislosti doby trvání útlumových událostí na geomagnetické délce s délkovou závislostí četnosti výskytu blesk· ukazuje, že jsou útlumové události posunuty oproti blesk·m přibližně o 30◦ západním směrem. Podařilo se nám vysvětlit tento posun a vytvořit jednoduchý model možného formování útlumových událostí založený na módové teorii šíření vln ve vlnovodu. 1
|
|
|
Difrakce na prostorových a/nebo hlubokých objektech
Hrabec, Aleš ; Petráček, Jiří (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Práce je věnována teoretickému studiu průchodu záření difrakčním stínítkem, jehož rozměr ve směru šíření záření je nenulový, tedy průchod záření trojrozměrným otvorem. Bez újmy na obecnosti řešíme problém pouze pro případ válcové dutiny v kovu. Problém evidentně přesahuje standardní skalární teorii difrakce a k jeho řešení přistupujeme pomocí vlnovodné teorie. Na základě principů elektromagnetické teorie nejdříve odvodíme potřebné vztahy pro určení modů na vstupu dutiny. Dále numericky řešíme vlastní šíření záření dutinou, resp. hledáme rozložení záření na konci dutiny. Z toho pomocí diskrétní Fourierovy transformace určíme hledanou intenzitu Fraunhoferovy difrakce, kterou následně porovnáváme s rozložením intenzity záření Fraunhoferovy difrakce na nekonečně tenkém kruhovém otvoru o poloměru zmiňované dutiny. Tímto porovnáním ukážeme, že délka dutiny má zásadní vliv na difrakční obrazec, čímž zároveň ukážeme, že skalární difrakční teorie přestává platit pro popis průchodu koherentního záření dutinami s délkou úměrnou čtverci poloměru. Podobně pro platnost skalární teorie platí nepřímá úměra na vlnové délce interagujícího záření. Na závěr zmíníme existenci tzv. fokusačního režimu, kdy shledáme, že na konci dutiny dochází s rostoucí délkou dutiny k opakovanému přibližně řádovému nárustu intenzity záření na ose symetrie dutiny.
|
host ::
RSS.