|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
|
Rokoková a druhorokoková kachlová kamna v reprezentačních prostorách Nového paláce Pražského hradu
Kalousková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem práce je souborné přiblížení kachlových kamen tvořících nedílnou součást vybavení Pražského hradu a pocházejících především z doby Marie Terezie a Ferdinanda V. Dobrotivého. Vedle kamen rokokových z poloviny 18. století se práce též zabývá kamny z poloviny 19. století, zhotovenými ve stylu tzv. druhého rokoka. Ty jsou na první pohled jemněji provedené v marnotratné hybnosti eklektického tvarosloví. V jednotlivých, logicky na sebe navazujících kapitolách, se práce bude detailně věnovat každému z kachlových těles, jejich problematice a případné návaznosti na jiná kamna v jiných Habsburských rezidencích ale také na šlechtických sídlech v České republice. Kapitoly budou řazeny dle umístění kamen v konkrétních místnostech, které se až na výjimky nacházejí v Jižním křídle Pražského hradu, běžně návštěvnicky nepřístupných. Většina kamen je postavena z kachlů polévaných bílou glazurou se zlacenými, v různé výšce provedenými reliéfy. Převažují pro tu dobu typické motivy rokají, bohatě zvlněných volutových prvků či zavěšené festony a girlandy. Práce se stává o to více potřebnou, oč méně jsou běžně přístupné Staré reprezentační prostory Pražského hradu. Lze tedy předpokládat, že doplní dosavadní poznání uvedené problematiky kamnářství českého baroka, rokoka a druhého-rokoka. Klíčová slova Pražský hrad,...
|
|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
host ::
RSS.