|
|
Sonda do duše stolního tenisty
NEUMAN, Jiří
Práce si klade cíl probudit ve čtenáři zvědavost o studium volného času. Je zde snaha díky kvalitativnímu výzkumu nastínit prožívání volného času pohledem profesionálních stolních tenistů, se kterými byly vedeny rozhovory za účelem nahlédnutí do jejich životů. Dále díky interpretativní fenomenologické analýze dat došlo k vyhodnocení výzkumu. Se vzniklými tématy, které se pojí s problematikou volného času, se dále pracovalo i skrze další literaturu, která se k tématům přímo, či nepřímo vztahuje. Celá práce je subjektivním náhledem na volný čas očima autora, který je také aktivním stolním tenistou. Práce je nepřímo dělena na tři části, od teoretických úvah autora, přes metodologii, až po vyhodnocení výsledků výzkumu. Práce by měla sloužit jako podnět k hlubšímu zkoumání volného času prostřednictvím individuálních zkušeností lidí.
|
|
|
Specifika konfuciánské a aristotelské etiky ctností
STLUKOVÁ, Kateřina
Etiku Nikomachovu a Hovory můžeme považovat za zakládající texty etiky obou kontinentů. Aristoteles definuje pojmy a předkládá argumentaci, proč je ctnostné chování nezbytné pro zdařilý život. Konfucius naopak předkládá konkrétní příklady sloužící jako vzory. Tento text pojednává o základních pojmech obou etik, představuje jejich pojetí ctnosti, a uvádí čtenáře do problematiky porovnatelnosti těchto koncepcí.
|
|
| |
|
|
Aristotelský well-being jako problém současnosti
Čechová, Alexandra ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Obsahem práce je přiblížení konceptu well-being jako fenoménu dnešní doby, přičemž se pokouším specifikovat, jakou roli hraje filosofie ve zkoumání well-beingu. V práci dále uvádím důvody, díky kterým se tento pojem dostává poslední dobou čím dál tím více do popředí během společenských diskuzí. V textu propojuji současné pojetí well-beingu s Aristotelovou představou zdařilého života neboli konceptem eudaimonia. Ve dvou kapitolách se také věnuji myšlenkám A. MacIntyra a M. Nussbaumové, kteří se k Aristotelovu i současnému pojetí zdařilého života vyjadřovali a reagovali na ně. Dvěma projekty na Yaleu a Harvardu, které v práci zmiňuji, jsem se pak pokusila nastínit, jakým způsobem se nyní vedou výzkumy well-beingu a jaké jsou jejich dosavadní výsledky. Závěrem jsou tak v práci zmíněny konkrétní aktivity a jednání, u kterých byl empiricky prokázán vliv na celkové prospívání člověka, a ve kterých je možné sledovat určité shody i s Aristotelovou filosofií.
|
|
| |
|
|
Srovnání Aristotelovy koncepce eudaimonia a koncepcí zdařilého života v pozitivní psychologii.
HAVLOVÁ, Eliška
Práce se zabývá koncepty zdařilého života. Zdařilý život lze také chápat jako život šťastný anebo blažený. Tato práce je rozdělena do tří částí. První část popisuje koncepci eudaimonia filosofa Aristotela, popsanou v jeho knize Etika Nikomachova. Druhá část popisuje koncepci zdařilého života Martina E. P. Seligmana a koncept flow Mihaly Csikszentmihalyiho. Třetí část srovnává koncepty popsané v předchozích dvou částech. Cílem této práce tedy je objasnění problematiky eudaimonia, Aristotelovo blaženosti. Dále uvedení do problematiky pozitivní psychologie Martina Seligmana, srovnání Aristotelovo konceptu eudaimonia se Seligmanovo a Csikszentmihalyiho pozitivní psychologií.
|
|
|
Dobro v etickém myšlení Platóna a Aristotela
TOMÁŠKOVÁ, Kateřina
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou dobra v etickém myšlení Platóna a Aristotela. Práce si klade za cíl odpovědět na 2 výzkumné otázky: Jakým způsobem vnímali Platón a Aristotelés podstatu dobra v lidském životě? Jakým způsobem lze podle nich tohoto lidského dobra dosáhnout? První kapitola obsahuje stručné shrnutí etických myšlenek obou filosofů. V následujících kapitolách je rozebíráno a následně komparováno pojetí areté, duše a dobra. Z dané komparace vyplývá, že Platón i Aristotelés se v zásadě shodují na podstatě lidského dobra. Považují ho za jediné kritérium lidského štěstí, spojují ho s morálními hodnotami a zastávají názor, že dosáhnout ho lze pouze pomocí života, který je veden v souladu se ctnostmi. Liší se však ve způsobu, jakým způsobem tohoto lidského dobra dosáhnout. Aristotelovy názory zkoumány etickým pohledem však nemohou být vnímány jako naprosto odlišné od těch Platónových, nýbrž spíše jako další rozpracování a doplnění jeho myšlenek a názorů.
|
host ::
RSS.