|
| |
|
|
Obraz každodennosti v povídkách Terézy Novákové Úlomky žuly a v próze Karla Raise Skleník
Šteffelová, Denisa ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zobrazením každodenního života v povídkách Terézy Novákové Úlomky žuly a v próze K. V. Raise Skleník. Klade si za cíl zjistit, jak realističtí autoři pracují s detaily běžného života a jakým způsobem jsou do textu zapojovány. První část práce se věnuje teoretickému vymezení realismu s důrazem na dvě nejnovější koncepce a současně je akcentován Barthesův koncept ,,efektu reálného", na jehož základě je dále v druhé části práce zkoumána funkce detailů podílejících se na věrohodnosti obrazu. Ta se zaměřuje na konkrétní analýzu zmíněných detailů, jež jsou rozděleny do pěti hlavních kategorií (domácí práce, stravovací návyky, oblékání, návštěvy a vybočení z všednodennosti). Při komparaci autorů se rovněž přihlíží k genderové specifikaci spisovatelů/spisovatelek, které se věnoval Marcin Filipowicz. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že u Novákové detaily každodenního života plní (v souladu s jejími národopisnými aktivitami) především dokumentární funkci. O to zajímavější se stává zkoumání Raisova stylu, v němž detaily každodennosti vedle své funkce charakterizační, vytvářejí v mnohem větší míře onen barthesovský "efekt reálného".
|
|
|
Od lingvistických anomálií k subverzi moci: Narušování jazyka moci a vyjádření vykořeněnosti skrze střídání a míšení jazyků v literatuře
Zelenková, Alena ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá střídání kódů, tedy užití více jazyků v rámci jedné promluvy, jako stěžejní strukturní prvek polyfonie ve vybraných literárních dílech, mezi která patří za prvé Borderlands: The New Mestiza = La Frontera (1987) chicanské autorky Glorie Anzaldúy, která prostřednictvím několika jazyků zakládá literární tradici tak, aby byla schopna reflektovat život v pohraničí. Za druhé román Vystěhovalci (1992) německého spisovatele Winfrieda Georga Sebalda, který skrze fotografie a vícejazyčné promluvy jednotlivých protagonistů vyvolává dojem autentického vyprávění. Třetí okruh tvoří povídky Franze Kafky. Předmětem zájmu příslušné kapitoly jsou gesta, která prakticky tvoří jednotlivé povídky-fragmenty. Konečně se práce zastaví u prolínání různých jazykových struktur intimních sfér prvkem jazyka moci, diskurzu socialistického realismu, v Zahradní slavnosti (1963) Václava Havla skrze repetice a variace.
|
|
| |
host ::
RSS.