|
Krása jako konkurenční výhoda na trhu práce
Urbanová, Aneta ; Kureková, Lucie (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Hlavním cílem této práce je zhodnotit roli fyzické atraktivity na trhu práce, především pak s důrazem na proces diskriminace ze strany zaměstnavatele a genderové rozdíly. Teoretická část obsahuje definici jednotlivých typů diskriminace na pracovním trhu, přiblížení současného trhu práce v ČR a dosavadní teoretické přístupy a příklady experimentů z oblasti ekonomie krásy. V praktické části je prezentován konkrétní výzkum, který byl proveden na základě online dotazníkového šetření. Proměnná krásy byla pomocí sumačního indexu sestavena ze sebehodnocení vzhledu, hodnocení vzhledu tříčlennou porotou a hodnoty BMI. Testováno bylo 7 stanovených hypotéz na základě Spearmanova koeficientu pořadové korelace a analyzovány tak byly různé aspekty, ve kterých se prémie za krásu může ve zkoumané oblasti trhu projevovat. Byly potvrzeny hypotézy o vztahu atraktivity a výše příjmu, rychlosti nalezení požadovaného zaměstnání, rychlosti kariérního růstu a zvýhodnění žen, jejichž nadřízený je muž. I přes nedostatečnou velikost výzkumného souboru, generujícího spíše orientační výsledky, lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti trhu s absolventy ekonomického směru se diskriminace na základě fyzické atraktivity realizuje. Navíc se ukázalo, že vzhled považují sami dotazovaní jako důležitý faktor úspěchu při výběrovém řízení a přisuzují mu v tomto ohledu značný význam.
|
|
Analýza vlivu tělesné výšky na mzdy v České republice
Frank, Daniel ; Bíza Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem práce je analýza vlivu tělesné výšky u mužů a žen na jejich mzdy v České republice. Využitím dat získaných z dotazníkového šetření v Praze a ve Zlíně konstruuji regresní modely, jejichž parametry jsou odhadovány pomocí metody nejmenších čtverců a dvoustupňové metody nejmenších čtverců s využitím instrumentálních proměnných. Kvůli velkým rozdílům obou lokací jsem se rozhodl zkoumat zmíněná města odděleně. Výzkum ukazuje významnost hlavní vysvětlující proměnné pouze u modelu zkoumající Zlín použitím metody nejmenších čtverců. Růst člověka o centimetr je asociován se zvýšením jeho mzdy v průměru o 0,65 %.
|
|
Analýza vlivu BMI na výši mzdy v ČR.
Mikulková, Kateřina ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je analýza vlivu BMI na výši mzdy mužů a žen v České republice. Některé předchozí práce zabývající se tímto tématem se shodují na tom, že zde existuje negativní korelace mezi rostoucím BMI a mzdou žen, u mužů nikoliv. Testovanou hypotézou tohoto výzkumu je, že zvýší-li se BMI u žen, povede to k poklesu jejich mezd. Druhou testovanou hypotézou je, že zvýší- li se BMI u mužů, nepovede to k poklesu jejich mzdy. Použitím regresní analýzy a metody nejmenších čtverců je odhaleno, že zde není žádný statisticky významný vliv BMI na výši mzdy lidí v České republice.
|
|
Vydělávají hezčí lidé opravdu více?
Šika, Jiří ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda hezčí lidé získávají za jinak stejných okolností větší výdělky než lidé méně atraktivní. Práce se skládá s experimentu provedeného na čerpací stanici na malém městě u skupiny 12 lidí, kteří byli dotazníkovým šetřením rozděleni na nadprůměrně hezké a podprůměrně hezké. Tito lidé následně umývali čelní skla automobilů. Kromě samotné výše výplat (byly dobrovolné) a krásy těchto lidí jsem zkoumal i pohlaví a věkovou skupinu zákazníků. Výsledky experimentu ukazují, že hezčí lidé získali opravdu více peněz, než lidé, kteří byli označeni za ošklivé.
|
|
Ekonomie krásy v hotelové praxi
Čihák, Jakub ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Rotschedl, Jiří (oponent)
Získávají opravdu nadprůměrně krásní jedinci za jinak stejných podmínek vyšší mzdu, než jedinci průměrně krásní a naopak podprůměrně krásní jedinci jsou pokutováni za svoji krásu na rozdíl od jedinců průměrně krásných? Toto je klíčová otázka této práce, která už byla položena v několika studiích na téma ekonomie krásy. (Hammermesh, Biddle, 1994) Analýza byla provedena v hotelovém prostředí na číšnících třech restaurací, kteří byli poté v dotazníkovém šetření rozděleni do skupin dle krásy. Krásu hodnotili hosté jiných restaurací podobné kategorie. Výzkum odhalil, že nadprůměrně krásní jedinci opravdu vydělávají více, než průměrně krásní jedinci
|