|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
Přímá volba prezidenta: možnost a potenciální důsledky zavedení v České republice
Matiášková, Lenka ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Přímá volba prezidenta je politickým, politologickým a také ústavně-právním tématem, které nás provází se značnou pravidelností již spoustu let. Objevuje se vždy v souvislosti s prezidentskými volbami, ale také jako součást volební kampaně voleb parlamentních. Únor 2012 tuto pravidelnost přerušil a přímá volba prezidenta byla schválena. Jaké bude mít tento krok dopady na fungování českého politického systému, se ukáže až v roce 2013, kdy se úřadu ujme první v přímých volbách zvolený český prezident. Většina ústavních právníků a politologů se ale shoduje, že zavedení přímé volby není v České republice řešením stávajících problémů, a vyjadřují proto obavy, jakým způsobem se změna projeví na fungování systému jako celku. Klíčová slova: přímá volba prezidenta, pravomoci, legitimita, politický systém, prezidentská kampaň
|
|
|
Organizace a průběh prvních prezidentských voleb v ČR
Matiášková, Lenka ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Přímá volba prezidenta je politickým, politologickým a také ústavně-právním tématem, které nás provází se značnou pravidelností již spoustu let. Objevuje se vždy v souvislosti s prezidentskými volbami, ale také jako součást volební kampaně voleb parlamentních. Únor 2012 tuto pravidelnost přerušil a přímá volba prezidenta byla schválena. První přímá volba prezidenta se poté uskutečnila v lednu roku 2013. Tomuto termínu předcházela dlouhá volební kampaň kandidátů, přesvědčování voličů i několik soudních sporů. Volby nakonec vyhrál jeden z nejpravděpodobnějších vítězů -- Miloš Zeman.
|
host ::
RSS.