|
|
Porovnání různých systémů hnojení v podmínkách ekologického zemědělství
Antošovský, Jiří
Hlavní způsoby zabezpečení dostatku živin pro pěstované plodiny v ekologickém zemědělství jsou zařazení tzv. zeleného hnojení, zapravení posklizňových zbytků, a především aplikace organických hnojiv. Cílem práce bylo prostřednictvím dlouhodobého polního pokusu porovnat dva různé produkční systémy hospodaření v režimu ekologického zemědělství, a to bez živočišné produkce a s chovem dobytka. Snahou je především zjistit, zda může být ekologický režim hospodaření trvale udržitelný bez živočišné produkce. Do pokusu byla zařazena kontrolní varianta bez hnojení (varianta 1) a samotné zelené hnojení bez další aplikace organických hnojiv (varianta 2). Produkční systém bez chovu zvířat byl založen výhradně na aplikaci obnovitelných externích zdrojů – kompostu nebo digestátu (varianta 3), popřípadě na identickém hnojení doplněném o aplikaci intenzifikačních vstupů, tedy látek povolených v ekologickém zemědělství (varianta 4). Produkční systém s chovem hospodářských zvířat zahrnoval využití hnojiv produkovaných na farmě – močůvka nebo hnůj (varianta 5), popřípadě znovu doplněné o intenzifikační vstup (varianta 6). Každá varianta byla založena ve třech opakováních. Tato práce popisuje průměrné výnosy ze čtyř pokusných let na pěti lokalitách. Jako modelové plodiny byly zvoleny pšenice ozimá, brambory, pšenice ozimá špalda a luskovino-obilní směska (LOS) s kukuřicí. Nejvyšších průměrných výnosů zrna pšenice ozimé a hlíz bramboru bylo dosaženo u varianty 3 (7,1 t/ha zrna, 33,9 t/ha hlíz) a 4 (7,0 t/ha zrna, 34,1 t/ha hlíz). Příčinou těchto výsledků byl pravděpodobně vyšší obsah dusíku v aplikovaném digestátu a kompostu, a také úzký poměr C:N v aplikovaném kompostu ve srovnání s močůvkou a hnojem. Naopak výsledky získané z třetího (pšenice špalda) a čtvrtého (LOS a kukuřice) pokusného roku vycházely ve prospěch variant 5 (5,5 t/ha zrna, 4,6 obilní jednotky/ha) a 6 (5,4 t/ha zrna, 4,7 obilní jednotky/ha). Po čtyřech pokusných letech prezentované výsledky podporují aplikaci statkových hnojiv jako výhodnější variantu z dlouhodobějšího hlediska. Varianty s dodatečnou aplikací intenzifikačního vstupu se na zvýšení výnosu neprojevily, proto se taková aplikace jeví jako zbytečná. Zelené hnojení bez dodání dalších organických hnojiv zvýšilo v průměru výnos, avšak statisticky neprůkazně v porovnání s nehnojenou kontrolní variantou.
|
|
|
Lyzimetry – složení půdního roztoku v nativní podobě
Zikmund, Jiří ; Müllerová, Kristýna (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou půdního roztoku s důrazem na vodorozpustné frakce huminových látek. Huminové látky jsou organické sloučeniny, které se přirozeně vyskytují v půdě i v půdním roztoku, a sehrávají významnou roli ve fyzikálních, chemických i biologických procesech probíhajících v půdě. V experimentální části byly vyhodnocovány vzorky půdního roztoku pocházející z pokusné stanice Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Hradci nad Svitavou. Jednalo se o vzorky pocházející z kontrolní varianty a z variant hnojených kejdou a digestátem. U vzorků byla zjištěna hodnota pH a vodivosti půdního roztoku. Dále byly analyzovány huminové látky obsažené v půdním roztoku pomocí metod infračervené, fluorescenční a UV/Vis spektrometrie.
|
|
|
Využití membrán pro zpracování odpadních vod ze zemědělství
Uhlířová, Marcela ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zpracováním zemědělské odpadní vody fugátu pomocí membránových technologií. V práci jsou popsány základní charakteristiky membránových technologií a jejich využití při zpracování zemědělských odpadních vod. Je navrženo zařízení na úpravu fugátu, které spočívá ve třech stupních – mikrofiltrace, ultrafiltrace a reverzní osmózy. První krok úpravy je složen ze čtyř filtrů o velikosti pórů 80, 25, 10 a 5 µm. Druhým krokem je ultrafiltrační membrána. Klíčovým prvkem je reverzní osmóza, pomocí které lze účinně separovat jednomocné ionty jako je NH4+. Navržené řešení používá dvoustupňovou reverzní osmózu z důvodu vyššího stupně konverze. Byly provedeny tři experimenty na ověření účinnosti separace znečišťujících látek, které byly srovnány s bilančními výpočty reverzní osmózy.
|
|
|
Získávání fosforu z fugátu
Heger, Jan ; Procházková, Michaela (oponent) ; Touš, Michal (vedoucí práce)
Zaměřením této práce je možnost získání fosforu z fugátu. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí aktuální situace ohledně obnovy fosforu. V provedené rešerši jsou shrnuty podstatné informace o metodě srážení struvitu, kterou je fosfor získáván ve formě struvitu, který je možné dále využít jako hnojivo. Na základě informací o procesu bylo navrženo experimentální zařízení pro získávání fosforu ve formě struvitu odpovídající svou povahou průmyslovému měřítku. Jedná se o válcovou nádobu s kuželovým dnem, ve kterém je fugát s chemikáliemi promícháván míchadlem. Na vytvořeném zařízení byla experimentem testována funkčnost zařízení. Výsledky experimentu byly zanalyzovány metodou XPS, která potvrdila vznik struvitu. Pro budoucí provoz byly navrženy úpravy zařízení a předúpravy fugátu, které by mohly zlepšit celý proces i jeho výsledky.
|
|
|
Nakládání s odpady z bioplynových stanic
Budín, Oto ; Frýba, Lukáš (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti nakládání s odpady z bioplynových stanic. V úvodní části je představena a popsána bioplynová stanice a její provoz. Hlavní část práce se zabývá odpady z bioplynových stanic – jejich vznikem, vlastnostmi, složením a použitím. Součástí práce je i přehled legislativních a environmentálních omezení platících pro nakládání s odpady z bioplynových stanic. Práce obsahuje také informace o bioplynové stanici Stanoviště.
|
|
|
Optimalizace podmínek zplyňování biologicky rozložitelných odpadů
Elbl, Patrik ; Milčák, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce má za cíl pojednat o zplyňování biologicky rozložitelných odpadů. Teoretická část se zabývá zplyňováním se zaměřením na fáze zplyňování, druhy zplyňovacích reaktorů a polutanty obsažené v generovaném plynu, především dehtu. Dále je zde uvedena charakteristika alternativních biomasových paliv, a to digestátu a čistírenského kalu. Praktická část je věnována zplyňování na zplyňovacím reaktoru s fluidním ložem s cílem otestovat možnosti zplyňování těchto paliv, stanovit jejich specifikace a vliv různých zplyňovacích médií. V závěrečné části jsou diskutovány výsledky odebraných plynů a dehtů.
|
|
|
Integrace technologie pro zahušťování digestátu v bioplynové stanici
Miklas, Václav ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Zaměřením této práce je zahušťování digestátu v bioplynové stanici. První část prezentuje přehled bioplynové technologie v ČR. Do tohoto spadá také rozsáhlý popis problematiky využití odpadního tepla a nakládání s digestátem v bioplynových stanicích. Na základě této části byla vybrána technologie pro zahušťování digestátu – vícestupňová mžiková destilace. Hlavní část práce spočívá v integraci vybraného zahušťovacího zařízení do bioplynové stanice. Pro tento účel byl využit programovací jazyk Python. Nejprve byl vytvořen komplexní matematický model bioplynové stanice věnující se zejména materiálové a energetické bilanci. Následně byl naprogramován také výpočtový model samotné vícestupňové mžikové odparky. Za využití analýz vlivu vstupních parametrů byl navržen postup pro integraci odparky do procesu a provedeno rozšíření modelu bioplynové stanice o toto zařízení. Stěžejním výstupem je technicko-ekonomická analýza, ve které je na případové studii demonstrován vliv ceny za dopravu digestátu a výkupní ceny elektřiny na návratnost investice do odparky. Výsledky této analýzy naznačují výhodnost pořízení MSF spíše pro BPS bez dotované výkupní ceny elektřiny. Naproti tomu u starších zařízení s dotovanou výkupní cenou elektřiny se návratnost investice jeví jako možná pouze u velmi dlouhých dopravních vzdálenosti digestátu.
|
|
|
Zpracování fermentačních zbytků z bioplynových stanic
Budín, Oto ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá odvodňovacími technologiemi fermentačních zbytků (FZ) z bioplynových stanic (BPS) a klade si za cíl navrhnout integraci vybrané technologie do provozu BPS. FZ (neboli digestát), jež jsou vedlejším produktem anaerobní fermentace biomasy v BPS, obsahují jisté množství živin a bývají zpravidla využívány jako zemědělská hnojiva. Vysoký obsah vody ve FZ a s ním spojená nízká koncentrace živin však zvyšují náklady na jejich skladování a přepravu. Odvodnění zfermentovaného materiálu by mohlo přispět ke snížení těchto nákladů. Hlavní náplní této práce je návrh integrace zvolené odvodňovací technologie v BPS – její umístění do procesu, doplnění o potřebné aparáty, vliv na látkové a energetické toky. V tomto případě je zvolena dvoufázová úprava FZ. Nejprve separace pevné (separát) a kapalné (fugát) frakce prostřednictvím šnekového lisu a následné zahuštění fugátu odpařovacím procesem ve vícestupňové odparce. Součástí diplomové práce je rovněž zhodnocení návrhu, včetně jeho vlivu na ekonomiku provozu.
|
|
| |
|
|
Energetické využití digestátu
Kaška, Zdeněk ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se v první kapitole zabývá rešerší biomasy obecně, jejích druhů a zpracovávání. V dnešní době se biomasa jeví jako ekologicky a finančně přijatelná náhrada fosilních paliv kvůli stále přísnějším normám vůči produkci emisí. V druhé části se pak zabývá jejím konkrétním typem a to digestátem. Je zjišťováno, zda-li se jím opravdu může fosilní palivo nahradit, popřípadě jak bude změněn proces výroby energie.
|
host ::
RSS.