|
|
Management přednemocniční péče u pacientů s refrakterní fibrilací komor.
ZEMAN, Denis
Fibrilace komor je život ohrožující arytmie, která se projevuje rychlým a nepravidelným stahováním srdečních komor. Pokud není okamžitě léčena, může vést k zástavě oběhu a smrti pacienta. Léčba fibrilace komor spočívá v okamžité kardiopulmonální resuscitaci a defibrilaci, která obnovuje normální srdeční rytmus elektrickým výbojem. U některých pacientů však může být refrakterní, tedy odolná vůči opakovaným defibrilačním výbojům. Prvním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí záchranáři povědomí o možnostech řešení refrakterní fibrilace komor. Druhým cílem bylo zjistit, jaké metody využívají zdravotničtí záchranáři u refrakterní fibrilace komor v praxi. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři, kteří působí na zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že se záchranáři dostatečně orientují v možnostech léčby refrakterní fibrilace komor. Negativním zjištěním bylo, že ne každý záchranář dokázal zmínit všechny možnosti změny poloh elektrod a správný farmakologický postup. Dalším negativním zjištěním bylo, že se záchranáři nedokázali shodnout na tom, po kolikátém výboji je fibrilace komor refrakterní. Naopak se projevilo jako pozitivum, že zkoumaná metoda dvojité sekvenční externí defibrilace je dle záchranářů velice úspěšná, a tím je léčba refrakterní fibrilace komor přínosnější než klasické konvenční metody. Výsledky bakalářské práce mohou nabídnout nahlédnutí na způsob, jakým zdravotničtí záchranáři přistupují k refrakterní fibrilaci komor. Vypracovaná bakalářská práce může zkvalitnit postup při refrakterní fibrilaci komor, ke které bychom se měli stavět jinak než ke klasické fibrilaci komor.
|
|
|
Defibrilátor
Kubů, Veronika ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena do šesti tematických okruht. Na začátku se zabýváme anatomií srdce, neboť ta je dtleţitá zejména k dobrému pochopení činnosti srdečního svalu. V následující kapitole shrnujeme srdeční činnost jak z hlediska biologického, tak z hlediska elektrické aktivity, jenţ při jeho činnosti vzniká. Následně je nutno rozebrat moţné nebezpečné stavy vznikající při srdeční činnosti a jejich řešení bez pomoci elektrického výboje a s jeho pomocí. Nejdtleţitější části celé práce je defibrilátor samotný. Nejprve si shrneme teoretické poznatky a poté se zaměříme na návrh externího defibrilátoru, jako přístroje určeného pro pouţití profesionálním zdravotnickým personálem nebo laickou veřejností. Závěrem je nutno uvést upozornění plynoucí ze zacházení s elektrickým proudem, na která je nutno brát zřetel.
|
|
|
Design automatizovaného externího defibrilátoru
Pernicová, Helena ; Rubínová, Dana (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce předkládá design automatizovaného externího defibrilátoru (AED). Cílem je navrhnout moderní produkt splňující požadavky trhu a použitelnosti. Na základě rešerše byl stanoven cíl, zohlednit nejpotřebnější prostředí výskytu léčitelné srdeční arytmie, tedy místa pobytu. Design zohledňuje kontext obytných zařízení a automobilové přepravy pro „first respondery“. Zaměření na intuitivní interakci bylo středobodem procesu navrhování a významným přínosem této práce je právě srozumitelnost. Pro jednoduchou interakci jsou navrhnuty i speciální elektrody.
|
|
|
Hodnocení EKG v přednemocniční péči
GROSSMANN, Matyáš
V bakalářské práci se zabýváme problematikou hodnocení elektrokardiografu (dále jen EKG) v přednemocniční péči zdravotnickým záchranářem. Tato práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá definicí zdravotnického záchranáře a jeho kompetencí, přístrojovou technikou a anatomií převodního systému srdečního. Dále popisuje způsoby hodnocení EKG, druhy arytmií a jejich léčbu v přednemocniční péči. Hlavním cílem práce bylo zmapovat schopnosti zdravotnických záchranářů a interpretovat křivky záznamu EKG. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvantitativním výzkumným šetřením provedeným formou nestandardizovaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 51 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Výzkum byl uskutečněn v období od března do dubna roku 2023 a účast v něm byla zcela dobrovolná. Získaná data byla následně analyzována a zpracována do grafů, které jsem následně doplnil komentářem. Znalosti v interpretaci křivek EKG byly zmapovány sérií 24 otázek, ve kterých mohli respondenti získat celkem 35 bodů. Vysoké znalosti respondentů dokládá skutečnost, že tři čtvrtiny respondentů dosáhly 80 nebo více procent správných odpovědí. Ve výzkumné části byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny délkou praxe. Nejvyšší skóre měli respondenti pracující na zdravotnické záchranné službě 0-3 roky (medián 93 %). Nicméně výsledek Kruskalova-Walissova testu neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,51). Druhá hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny typem předchozího pracoviště. V hodnocení a interpretaci EKG byli nejzdatnější respondenti, kteří před nástupem na zdravotnickou záchrannou službu pracovali na oddělení urgentního příjmu (medián 96 %). Ani zde Kruskalův-Walissův test neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,31). Získané výsledky práce, mohou posloužit jako zdroj informací k případné realizaci vzdělávacího semináře pro zdravotnické záchranáře.
|
|
|
Časná kardiopulmonální resuscitace a defibrilace v Jihočeském kraji s využitím plánované první pomoci na vyžádání
ALDORFOVÁ, Lucie
V začátku práce se věnuji vysvětlení pojmu náhlé zástavy oběhu a také důležitému řetězci přežití. Dále popisuji postup u kardiopulmonální resuscitace a defibrilace. V neposlední řadě se věnuji automatickým externím defibrilátorům, a to z hlediska jak dostupnosti v České republice, tak v zahraničí. Popisuji zde i ovládání a označení defibrilátorů. V poslední kapitole rozebírám First respondery v Jihočeském kraji a v zahraničí. Cílem této bakalářské práce je zjistit využití First responderů v Jihočeském kraji, využití uložených automatických externích defibrilátorů na veřejnosti a zjistit úspěšnost kardiopulmonální resuscitace a defibrilace First responderů v Jihočeském kraji za použití automatických externích defibrilátorů. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná část byla provedena kvalitativním výzkumem na základě polostrukturovaných rozhovorů, které se skládaly z patnácti otázek. Výzkumným souborem bylo šest First responderů z řad profesionálních i dobrovolných hasičů, policie a členů Horské a Vodní záchranné služby. Rozhovory se uskutečnily v dubnu v roce 2021. V první fázi výzkumu byly rozeslány žádosti o provedení výzkumu na daná pracoviště vyšším pozicím. Po schválení mi byly dány kontakty na náhodně vybrané členy First responderů, se kterými byl po kontaktování uskutečněn rozhovor. Rozhovory se z důvodu epidemiologické situaci vedly přes nahrávaný hovor. S nahráváním byli všichni účastníci předem seznámeni a souhlasili. Po uskutečnění všech rozhovorů byly následně přepsány a nahrávky smazány. Následovalo zpracování a vyhodnocování výzkumu. Výzkumem byly zodpovězeny všechny stanovené cíle a odpovězeny všechny položené výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že využití First responderů v Jihočeském kraji je opravdu velké. Zároveň se ukázalo, že veřejně uložené automatické externí defibrilátory takový úspěch nemají. Z výzkumu také vyplynulo, že nelze zcela jednoznačně určit úspěšnost či neúspěšnost kardiopulmonální resuscitace a defibrilace First responderů za použití automatických externích defibrilátorů
|
|
|
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Design automatizovaného externího defibrilátoru
Pernicová, Helena ; Rubínová, Dana (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce předkládá design automatizovaného externího defibrilátoru (AED). Cílem je navrhnout moderní produkt splňující požadavky trhu a použitelnosti. Na základě rešerše byl stanoven cíl, zohlednit nejpotřebnější prostředí výskytu léčitelné srdeční arytmie, tedy místa pobytu. Design zohledňuje kontext obytných zařízení a automobilové přepravy pro „first respondery“. Zaměření na intuitivní interakci bylo středobodem procesu navrhování a významným přínosem této práce je právě srozumitelnost. Pro jednoduchou interakci jsou navrhnuty i speciální elektrody.
|
|
|
Poruchy srdečního rytmu v přednemocniční neodkladné péči
BUGAJ, Petr
Tato bakalářská práce na téma: "Poruchy srdečního rytmu v přednemocniční neodkladné péči" je rozdělena na dvě části. Teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je zpočátku věnována obecnému popisu funkční anatomie srdce, převodnímu srdečnímu systému a základům elektrokardiografie. Následně jsou kapitoly rozděleny dle popisu fyziologické EKG křivky a je uvedeno základní rozdělení poruch srdečního rytmu, včetně klinické symptomatologie, odpovídající obrazu patologických srdečních rytmů na EKG a uvedení základních terapeutických postupů. Pro výzkumnou část bakalářské práce byl stanoven cíl: Zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o problematice poruch srdečního rytmu v oblasti přednemocniční neodkladné péče. Na podkladě tohoto cíle byly určeny tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Jak hodnotí zdravotničtí záchranáři úroveň svých znalostí v problematice srdečních arytmií? Výzkumná otázka 2 zní: Jakým způsobem jsou zdravotničtí záchranáři připravování na řešení srdečních arytmií? Výzkumná otázka 3 zní: Jakým způsobem postupují zdravotničtí záchranáři při poruchách srdečního rytmu? K získání potřebných dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři vykonávajícími svojí profesi na zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Participanti odpovídali na 13 otázek a získaná data byla následně rozdělena do 10 kategorií. Výzkumné šetření poukázalo na nedostatky dotazovaných zdravotnických záchranářů v rozpoznávání srdečních arytmií v rámci přednemocniční neodkladné péče. Vzhledem ke správnému určení diagnózy a následné léčby pacientů, především u maligních arytmií, považuji za vhodné více se zaměřit na proškolení a periodická prověřování zdravotnických záchranářů v této problematice.
|
|
|
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Defibrilátor
Kubů, Veronika ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena do šesti tematických okruht. Na začátku se zabýváme anatomií srdce, neboť ta je dtleţitá zejména k dobrému pochopení činnosti srdečního svalu. V následující kapitole shrnujeme srdeční činnost jak z hlediska biologického, tak z hlediska elektrické aktivity, jenţ při jeho činnosti vzniká. Následně je nutno rozebrat moţné nebezpečné stavy vznikající při srdeční činnosti a jejich řešení bez pomoci elektrického výboje a s jeho pomocí. Nejdtleţitější části celé práce je defibrilátor samotný. Nejprve si shrneme teoretické poznatky a poté se zaměříme na návrh externího defibrilátoru, jako přístroje určeného pro pouţití profesionálním zdravotnickým personálem nebo laickou veřejností. Závěrem je nutno uvést upozornění plynoucí ze zacházení s elektrickým proudem, na která je nutno brát zřetel.
|
host ::
RSS.