|
Adolescenti s mentálním postižením v dětských domovech a dětských domovech se školou na cestě k dospělosti
Farková, Marie ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Komárková, Tereza (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá adolescenty s mentálním postižením, kteří část dospívání prožívají v dětských domovech a v dětských domovech se školou. Pojednávané téma je interdisciplinární a mnohovrstevné. Cílem práce je zjistit, popsat a analyzovat, co naplňuje každodenní život dospívajících s mentálním postižením a hraničním stavem, co tito adolescenti prožívají, s čím se setkávají a jakou si v kontextu života v dětských domovech představují svoji budoucnost. Multidisciplinární zaměření teoretické části práce pojímá adolescenci jako vývojové období v životě člověka a vychází z prací českých i zahraničních autorů z oblasti vývojové a sociální psychologie. Adolescence je nahlížena také jako období možného rizika spojeného s poruchami chování, jež se mohou stát příčinou umístění do institucionální výchovy. Význam výchovy je pojat nejen v rovině pedagogické, ale i v rovině filozofické. Jsou zde rovněž popsány současné možnosti adolescentů s mentálním postižením vyučit se v nějakém učebním oboru. V práci je také analyzován pojem mentální postižení, ukázána proměna v jeho definici, jsou zde prezentovány i sociologické pohledy na normalitu a pedagogické aktivity zaměřené na osoby s mentálním postižením. Empirická část práce je tvořena terénní kvalitativní výzkumnou sondou, v níž byly použity...
|
|
Zhodnocení současné situace dětí a mládeže romského původu v dětských domovech z hlediska lokality.
KOUSALOVÁ, Hana
Diplomová práce {\clqq}Zhodnocení současné situace dětí a mládeže romského původu v dětských domovech z hlediska lokality`` zahrnuje zpracování teoretických poznatků, týkajících se problematiky dětských domovů a dětských domovů se školou se specifickým zaměřením na romské etnikum, a dále kvalitativní výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě studia odborné literatury a dalších zdrojů. V první kapitole je věnována pozornost charakteristice období dětství a adolescence, ve které je zahrnuta i otázka psychické deprivace. Druhá kapitola obsahuje poznatky o romské menšině, zaobírá se především romskou rodinou, otázkou identity a s ní souvisejícím konceptem romipen (romství). Dále jsou zde vystihnuta specifika dítěte romského původu a otázka vzdělání Romů. V poslední části této kapitoly se zmiňuji o aktuálním problému sociální exkluze Romů a o současných možnostech sociální inkluze této minority. Třetí kapitola se věnuje systému ústavní péče v České republice, a to konkrétně dětským domovům a dětským domovům se školou. Čtvrtá kapitola popisuje možné příčiny vedoucí k umisťování dětí do ústavní péče. Zvláštní pozornost je věnována poruchám chování. Poslední, pátá, kapitola se zaměřuje na problematiku návazné péče o děti a mládež opouštějící školská zařízení ústavní péče. Cílem práce bylo vystihnout a popsat příčiny umisťování dětí a mládeže romského původu do dětských domovů a dětských domovů se školou ve vybraných regionech (Chebském a Českobudějovickém) zmapovat myšlenky a představy dětí a mládeže romského původu, umístěných v dětských domovech/ dětských domovech se školou, o jejich současné situaci a o budoucím životě, po opuštění ústavního zařízení. Praktická část obsahuje interpretaci dat kvalitativního výzkumu, prováděného u cílového souboru metodou dotazování (technikou polostrukturovaného interview) a pozorování, u doplňkového cílového souboru pak dotazování (technikou dotazníku). Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 respondentů, z nichž základní cílový soubor představovalo 10 romských dětí umístěných v dětském domově (DD) v Aši a v dětském domově se školou (DDŠ) v Šindlových Dvorech, doplňkový soubor 10 osob z personálu uvedených zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že počet dětí v DD/DDŠ nekoresponduje s celkovým počtem Romů v regionu žijících, ale s jeho socioekonomickou situací. Mezi výrazně převažující příčiny umisťování dětí romského původu do DD/DDŠ patří problémy ve škole, problémy v rodině a problémy s chováním (krádeže, užívání drog). Umístěné děti romského původu mají představu, že po opuštění zařízení půjdou ke své rodině a budou pracovat, někteří nejprve studovat. 70% respondentů uvedlo, že má představu, jak se shání zaměstnání. Tyto představy dětí ovšem nekorespondují s názory personálu, který zmiňuje jako nejvýraznější překážky samostatného života romských dětí po opuštění DD/DDŠ návrat dítěte do původního rodinného prostředí a nezaměstnanost.
|