|
|
Limity zůstavitelovy vůle
Horejcová, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Limity zůstavitelovy vůle Zásada autonomie vůle je jedním ze základních principů dědického práva. Je respektováním lidské osobnosti. Cílem této práce je komplexní seznámení s pojmem autonomie vůle zůstavitele a následně jejími limity. Toho je dosaženo v pěti hlavních kapitolách. První kapitola seznamuje čtenáře s dědickým právem obecně a následně jeho zásadami, což je důležité pro lepší pochopení celé problematiky. Druhá kapitola se věnuje prvotnímu zakotvení zásady autonomie vůle v římském právu a následnému vývoji této zásady v průběhu novodobých dějin, především v obecném zákoníku občanském a následně v občanských zákonících dvacátého století. Jsou zde popisovány instituty, kterými měl zůstavitel možnost v průběhu dějin vyjádřit svojí vůli a jejich vzájemná komparace. Třetí kapitola se týká nového občanskému zákoníku. Tato současná právní úprava je velmi rozdílná od úprav předešlých. Poskytuje velice podrobnou úpravu dědického práva a dává zůstaviteli široké možnosti, jak lze projevit poslední vůli a naložit se svým majetkem pro případ smrti. V kapitole analyzuji jednotlivá pořízení pro případ smrti a jejich limitaci skrze jejich formální nároky. Velká část je věnována závěti, jakožto vrcholnému projevu zůstavitelovy vůle, jejím formálním nárokům vyžadovaných zákonem a možným formám a obsahu....
|
|
|
Dědická smlouva jako nový dědický institut
Srp, Michal ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce se zabývá starobylým a současně staronovým právním institutem dědické smlouvy v rekodifikovaném soukromém právu. Dědická smlouva (pactum successorium) byla v českém právním řádu do 50. let minulého století považována za tradiční historický institut dědického práva, přičemž byla koncipována jako dědický titul nejsilnější a její uzavření bylo přípustné jedině mezi manželi nebo snoubenci. Zmíněná problematika začala být znovu aktuální v souvislosti s vládním návrhem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), k jehož schválení Poslaneckou sněmovnou došlo 9. listopadu roku 2011. Rekodifikace představuje návrat dědické smlouvy do české právní úpravy dědického práva, avšak přinesla i celou řadu jiných významných institutů, které dosavadní úprava po dlouhou dobu opomíjela či vůbec neznala. Institut dědické smlouvy klade důraz na vůli zůstavitele, jemuž dává další možnost pořízení se svým majetkem pro případ smrti (mortis causa). Jejím specifikem je, že v sobě kombinuje jak prvky závěti (testamentární), ze které se vyvinula a je z ní odvozena, tak prvky smlouvy (kontraktuální). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dědické tituly - právní úprava v České republice a ve Francii
Váchová, Aneta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické tituly - právní úprava v České republice a ve Francii Předmětem této práce jsou dědické tituly v české a francouzské právní úpravě. Práce v rámci pěti kapitol provádí analýzu platné právní úpravy jednotlivých dědických titulů v České republice a ve Francii. Tyto tituly, které představují právní důvody dědění, jsou rozebrány v samostatných kapitolách. V rámci těchto je poté pro přehlednost nejprve uvedena česká právní úprava a na ní navazuje úprava francouzská. Pro porozumění úpravy dědických titulů je první kapitola věnována stručnému úvodu do dědického práva. V návaznosti na to jsou představeny jednotlivé předpoklady dědění jakožto podmínky realizace dědického práva. Druhá kapitola je věnována dědické smlouvě. Představuje její právní úprava v České republice. Vedle obecných ustanovení blíže rozebírá také specifickou úprava dědické smlouvy mezi manželi. V návaznosti na českou právní úpravu je představena úprava francouzská, jejíž postoj je uveden v historickém kontextu. Třetí kapitola je zaměřena na představení úpravy závěti. Podrobně jsou rozebrány jednotlivé požadavky, které zákon klade na její pořízení. Dále jsou uvedeny jednotlivé formy závěti a způsoby jejího zrušení. V rámci této kapitoly je také rozebrána úprava nepominutelných dědiců. Čtvrtá kapitola je zaměřena na představení...
|
|
|
Dědická smlouva jako nový dědický institut
Srp, Michal ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce se zabývá starobylým a současně staronovým právním institutem dědické smlouvy v rekodifikovaném soukromém právu. Dědická smlouva (pactum successorium) byla v českém právním řádu do 50. let minulého století považována za tradiční historický institut dědického práva, přičemž byla koncipována jako dědický titul nejsilnější a její uzavření bylo přípustné jedině mezi manželi nebo snoubenci. Zmíněná problematika začala být znovu aktuální v souvislosti s vládním návrhem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), k jehož schválení Poslaneckou sněmovnou došlo 9. listopadu roku 2011. Rekodifikace představuje návrat dědické smlouvy do české právní úpravy dědického práva, avšak přinesla i celou řadu jiných významných institutů, které dosavadní úprava po dlouhou dobu opomíjela či vůbec neznala. Institut dědické smlouvy klade důraz na vůli zůstavitele, jemuž dává další možnost pořízení se svým majetkem pro případ smrti (mortis causa). Jejím specifikem je, že v sobě kombinuje jak prvky závěti (testamentární), ze které se vyvinula a je z ní odvozena, tak prvky smlouvy (kontraktuální). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.