|
|
Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
Kirsová, Jana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Je nesporné, že antropocentrismus přispěl velkou měrou k současné ekologické krizi. Autorka se pokouší vymezit definiční rámec antropocentrismu a nalézt jeho společenské, vědecké i náboženské kořeny, a najít možnou cestu z krize ven. Uvádí klíčové koncepty a teorie, které jsou neantropocentricky orientované a předkládají možný alternativní přístup k životnímu prostředí spojený s transformací hodnot. Konkrétně se zaobírá například teorií Gaia Jamese Lovelocka, hlubokou ekologií a ekosofií Arne Naesse či novým paradigmatem Fritjofa Capry. Dále navazuje možností praktické změny konceptu života a jako její příklad popisuje koncept dobrovolné skromnosti a New Age.
|
|
|
Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu
Vandrovcová, Tereza ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Zvířata jako laboratorní objekty: Analýza mocenského diskurzu PhDr. Tereza Vandrovcová Abstrakt Cílem této disertační práce je kritická diskurzivní analýza mocenských korelátů expertního vědění a dalších faktorů, které mohou bránit otevřené a nepředpojaté diskuzi o etických otázkách týkajících se používání mimolidských zvířat v rámci biomedicínských pokusů. Autorka nejprve načrtává stručnou historii "zvířete" a v další kapitole téma zasazuje do teoretického rámce Animal Studies. Ve čtvrté kapitole poskytuje přehled nejčastějších argumentů pro i proti používání zvířat v biomedicíně. V rámci vlastního výzkumu analyzuje vědecké texty za účelem odhalení způsobu, jakým jsou laboratorní zvířata sociálně konstruována coby vědecké objekty a jaké to může mít důsledky pro vnímání jejich morální hodnoty. Klíčovou částí práce jsou pak semi-strukturované rozhovory se zastánci a odpůrci pokusů na zvířatech, konkrétně s laboratorními pracovníky, kteří provádí pokusy na zvířatech, a s aktivisty za práva zvířat. Autorka zjistila, že laboratorní pracovníci v jejím vzorku byli přesvědčeni o nezbytnosti a legitimitě stávající praxe, při popisu své práce se zvířaty měli tendenci potlačovat jejich individualitu a své oponenty, s jejichž argumenty nebyli obeznámeni, často označovali jako neinformované a nekompetentní do diskuze...
|
|
|
Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
Kirsová, Jana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Je nesporné, že antropocentrismus přispěl velkou měrou k současné ekologické krizi. Autorka se pokouší vymezit definiční rámec antropocentrismu a nalézt jeho společenské, vědecké i náboženské kořeny, a najít možnou cestu z krize ven. Uvádí klíčové koncepty a teorie, které jsou neantropocentricky orientované a předkládají možný alternativní přístup k životnímu prostředí spojený s transformací hodnot. Konkrétně se zaobírá například teorií Gaia Jamese Lovelocka, hlubokou ekologií a ekosofií Arne Naesse či novým paradigmatem Fritjofa Capry. Dále navazuje možností praktické změny konceptu života a jako její příklad popisuje koncept dobrovolné skromnosti a New Age.
|
host ::
RSS.