|
|
NIRA JAKO KONCEPČNÍ OMYL. PŘÍČINY SELHÁNÍ KORPORATIVISTICKÉHO PROJEKTU
Máslo, Lukáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
V této práci analyzuji příčiny neúspěchu ozdravného programu vycházejícího ze Zákona o národní průmyslové obnově (NIRA), jehož implementaci zajišťoval Národní úřad pro obnovu (NRA). Zkoumám nejprve ideové kořeny zákona a myšlenkové směry, které se do něj promítly. Následně se věnuji obsahu, procesu vytváření a schvalování kodexů poctivé konkurence a skutečnostem, které je determinovaly. V další části podrobně rozebírám procedury vynucování kodexů a zajišťování jejich dodržování, včetně peripetií, kterými tyto procedury prošly. Pochopení těchto procedur totiž považuji na nezbytné pro porozumění rostoucího odporu části podnikatelů vůči NRA. V posledních dvou kapitolách se věnuji vlastním příčinám krachu NRA. Tyto příčiny dělím na ty, které podle mého soudu přímo nevyplývaly z koncepce NIRA a které se mohly projevit při implementaci jakéhokoli jiného programu. A dále na příčiny, které přímo vyplývaly ze samotné podstaty legislativy. Ty pak ještě rozděluji na příčiny (defekty) vyplývající z NIRA pouze vlivem konkrétních historických okolností času a místa a na příčiny krachu vyplývající z koncepce zákona nutně, bez ohledu na okolnosti. Mou ústřední myšlenkou, v jejíž prospěch předkládám v této práci argumenty, je, že NIRA by býval musel skončit neúspěchem, právě díky inherentním problémům, které obsahoval, i kdyby nebylo rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Schechter. V souladu s Misesovou ideou o nutné nestabilitě jakéhokoli intervencionistického modelu vyslovuji hypotézu, že NIRA měl před sebou pouze dvě cesty. Jedna vedla k návratu ke stavu před přijetím zákona, druhá cesta vedla ve směru centrálního plánování, ať už v jakékoli podobě, které jediné mohlo, ačkoli jen krátkodobě, řešit problémy vyplývající z absentující meziodvětvové koordinace ve stavu fragmentace tržního řádu.
|
|
|
Sociální hnutí a jejich dopady na přechod k demokracii v Mexiku: případ zapatistů
Petříček, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Měšťánková, Petra (oponent)
Předkládaná práce se pokouší obohatit diskusi o roli sociálních hnutí v procesu demokratizace a zhodnotit jejich roli při transformaci z autoritářského na demokratický režim. V konkrétní praktické rovině se pak zaměřuje na to, jakým způsobem ovlivnila mexický přechod k demokracii Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional, EZLN) a s ní spojené hnutí, a to především v polovině 90. let 20. století. Analýza se pokouší identifikovat tento dopad na třech různých úrovních -- politické (což představuje změnu politického režimu), společenské (což je spojeno se změnou povahy vztahů mezi státem a společností) a ekonomické (což je v zapatistické logice spojeno s odmítáním neoliberálních politik jako nedemokratických). Na všech úrovních práce odlišuje dva rozměry -- formální (dosažený vyjednáváním) a neformální (prostřednictvím nepřímého vlivu na probíhající procesy). Z metodologického hlediska jde o případovou studii, v některých částech je využita historická analýza. Text je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola přibližuje hlavní teoretické a metodologické přístupy k problematice sociálních hnutí se zvláštním důrazem na latinskoamerický kontext. Vysvětluje také základní přístupy k hodnocení dopadu sociálních hnutí. Druhá kapitola představuje hlavní teoretické přístupy ke společenské změně a přechodům k demokracii. Třetí kapitola obsahuje historickou analýzu proměny vztahů mezi státem a společností v Mexiku během 20. století. Čtvrtá kapitola analyzuje vývoj EZLN a zapatistického hnutí, který je rozdělen do čtyř hlavních etap. V páté kapitole jsou pak teoretické poznatky aplikovány na EZLN a zapatistické hnutí a otestovány hypotézy, které byly formulovány v úvodu práce.
|
host ::
RSS.