|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
host ::
RSS.