|
|
Únikové vzdálenosti jako měřítko životních strategií ptáků: srovnání vnotrodruhových a mezidruhových studií
Brzobohatá, Tereza ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
K bližšímu porozumění únikového chování a stresových reakcí ptáků mohou posloužit informace o vzdálenostech, ve kterých ptáci prchají před predátory. Tyto vzdálenosti jsou ovlivněny mnoha life- history znaky a faktory s nimi souvisejícími, a to na úrovni mezidruhové i vnitrodruhové. Tato bakalářská práce se formou literární rešerše snaží shrnout dosavadní poznatky o činitelích ovlivňujících únikové vzdálenosti (FID) ptáků. V první části práce je nastíněna problematika antipredačního chování ptáků, a vysvětlena metodika měření kritických vzdáleností. Druhá část pojednává o konkrétních faktorech, které mají vliv na únikové vzdálenosti ptáků na mezidruhové úrovni. Hlavní důraz je kladen na vliv věkových charakteristik, velikosti těla, investic do potomstva a geografického rozšíření. Třetí část práce shrnuje informace o vztazích mezi FID a life-history znaky na úrovni vnitrodruhové, detailněji je zde popsán efekt stáří jedince, hladin stresových hormonů, sezóny a biotopu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Diverzita pářícího chování švábů (Blattodea: Blaberidae)
Dvořák, Tomáš ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Námluvy švábů jsou nápadným a komplexním jevem s ritualizovaným průběhem, na jehož základě jsou tradičně rozlišovány tři typy pářicích sekvencí: typ A - výlez samice, typ B - výlez samce, typ C - žádný výlez. Pouze v rámci čeledi Blaberidae nacházíme všechny tři typy, což z ní činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce námluv. Dosud bylo prozkoumáno 30 druhů této čeledi, avšak popisy námluv jsou mnohdy velmi kusé. Hlavním přínosem diplomové práce je detailní popis a analýza pářicích sekvencí 21 druhů švábů čeledi Blaberidae, přičemž 17 druhů bylo z tohoto pohledu zkoumáno vůbec poprvé. Vůbec prvně byla také zjištěna vnitrorodová variabilita pářicího typu (rod Pycnoscelus). U druhu P. tenebrigera byla navíc objevena pářicí sekvence, která neodpovídá žádnému ze tří definovaných typů. Statistická analýza kvalitativních behaviorálních prvků pomocí vícerozměrných metod a jejich biologická interpretace odhalila, že nejlépe podpořeno je rozdělení pářicích sekvencí do dvou skupin. Navrhujeme tedy rekategorizovat dělení pářicích sekvencí pouze na dva typy - typ původní (totožný s původní definici typu A) a typ odvozený. Neméně důležitými přínosem práce je diskuze nad vztahem redukce křídel a přítomností odvozeného pářicího typu. Taktéž byly vyhodnoceny kvantitativní prvky námluv, které ukázaly pozitivní...
|
|
|
Latitudinální změny v životních strategiích ptáků
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ptáci jsou intenzivně studovanou skupinou obratlovců, nicméně většina studií se zaměřuje na druhy obývající severní mírné pásmo (temperátní zónu), přestože největší druhová diverzita ptáků se nachází v tropech. Již delší dobu je přitom znám latitudinální kontrast v životních strategiích ptáků a s ním související změny v řešení kompromisu investic, kdy ptačí druhy mírného pásu upřednostňují aktuální reprodukci a tropické reprodukci budoucí. Tyto posuny v životních strategiích patrně souvisí s délkou života, která se zdá vyšší v tropických oblastech nežli v mírném podnebném pásu. Tato bakalářská práce je rešerší literatury zabývající se latitudinálními změnami ve vybraných znacích životních strategií u ptáků, s důrazem na srovnání tropických druhů a druhů mírného pásu. V první části práce jsou uvedeny rozdíly v prostředí mezi tropickou a mírnou podnebnou oblastí, které mohou v evoluci životních strategií ptáků hrát významnou roli. V druhé části je věnována pozornost jednotlivým znakům životní strategie, u kterých byl latitudinální trend v rámci skupiny prokázán, a jsou představeny hypotézy, které je vysvětlují.
|
|
|
Únikové vzdálenosti jako měřítko životních strategií ptáků: srovnání vnotrodruhových a mezidruhových studií
Brzobohatá, Tereza ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
K bližšímu porozumění únikového chování a stresových reakcí ptáků mohou posloužit informace o vzdálenostech, ve kterých ptáci prchají před predátory. Tyto vzdálenosti jsou ovlivněny mnoha life- history znaky a faktory s nimi souvisejícími, a to na úrovni mezidruhové i vnitrodruhové. Tato bakalářská práce se formou literární rešerše snaží shrnout dosavadní poznatky o činitelích ovlivňujících únikové vzdálenosti (FID) ptáků. V první části práce je nastíněna problematika antipredačního chování ptáků, a vysvětlena metodika měření kritických vzdáleností. Druhá část pojednává o konkrétních faktorech, které mají vliv na únikové vzdálenosti ptáků na mezidruhové úrovni. Hlavní důraz je kladen na vliv věkových charakteristik, velikosti těla, investic do potomstva a geografického rozšíření. Třetí část práce shrnuje informace o vztazích mezi FID a life-history znaky na úrovni vnitrodruhové, detailněji je zde popsán efekt stáří jedince, hladin stresových hormonů, sezóny a biotopu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Geografická variabilita ve funkčních znacích ptáků Evropy
Kopsová, Lenka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Každý druh se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které mu umožňují vypořádat se co nejlépe s podmínkami prostředí, ve kterých žije. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv podmínek prostředí na geografickou variabilitu funkčních znaků evropských ptáků. Hodnotila jsem vliv teploty, srážek, produktivity, nadmořské výšky a habitatů (les, neles, křoviny, lidské osídlení, mokřady) na velikost snůšky, počet snůšek za sezónu, velikost vejce, délku inkubace, věk prvního rozmnožování, hmotnost jedince, délku křídla, délku ocasu, délku zobáku a délku tarsu. Pro analýzu jsem použila hnízdní data evropských ptáků pro čtverce o velikosti 50 x 50 km. V každém čtverci jsem vypočítala průměrnou hodnotu znaku pro dané ptačí společenstvo, metodou GLS a OLS jsem pak analyzovala vztah mezi průměrnými hodnotami znaků a podmínkami prostředí v každém společenstvu. Velikost snůšky roste s teplotou, zatímco počet snůšek za sezónu s teplotou klesá; lze tedy předpokládat trade-off mezi velikostí a počtem snůšek, jehož výsledek je dán délkou hnízdní sezóny. Velikost vejce klesá s průměrnou teplotou, což může být tím, že větší mládě má v chladných podmínkách větší šanci na přežití. Délka inkubace roste s teplotou i produktivitou prostředí, asi proto, že v chladných a málo úživných podmínkách se vyplatí inkubovat co nejkratší...
|
|
|
Trade-off mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce na úrovni čeledí ptáků
Špaldoňová, Alexandra ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Trade-off mezi velikostí a počtem mláďat ve snůšce patří mezi nejvíce diskutované koncepty teorie životních strategií. Cílem této práce bylo objasnit, jaký je vztah mezi hmotností vejce, velikostí snůšky a hmotností samice na úrovni ptačích čeledí a zjistit, zda existuje souvislost mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce a charakteristikami životních strategií jednotlivých čeledí. Z publikovaných zdrojů jsem shromáždila údaje o 5073 druzích ptáků patřících do 146 čeledí. Většina ptačích druhů klade menší snůšky, v průměru tři vejce, jejichž velikost u 112 čeledí ze 130 testovaných pozitivně korelovala s velikostí těla samice. Provedené statistické analýzy dokládají negativní závislost mezi velikostí a počtem vajec ve snůšce u 83 čeledí ze 130 testovaných, ale pouze u 34 čeledí vyšel vztah signifikantní. Na úrovni čeledí ptáků existuje tento vztah nezávisle na hmotnosti samice, což také potvrzuje existenci trade-off mezi těmito dvěma znaky. Souvislost síly a tvaru negativní korelace s charakteristikami životních strategií není však příliš častá. Na základě výsledků je zřejmé, že těsnost korelace souvisí s typem vývoje mláďat a s druhem potravy a současně lze říci, že čím je negativní korelace silnější, tím je delší doba inkubace, doba vzletnosti a druhy se dožívají vyššího věku. Vztah mezi tvarem...
|
|
| |
host ::
RSS.