|
| |
|
|
Nové trendy v kardiopulmonální resuscitaci a jejich možný přínos pro léčbu pacientů v přednemocniční péči
ŠKOLAUDY, Vojtěch
Kardiopulmonální resuscitace je soubor na sebe navazujících logických postupů, který má zásadní význam pro přežití pacientů s náhlou zástavou oběhu. V posledních desetiletích došlo k významnému pokroku v metodách a technikách kardiopulmonální resuscitace, což vedlo k vývoji nových trendů, které mají potencionálně zlepšit výsledky resuscitačních snah. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapování nových trendů v kardiopulmonální resuscitaci pohledem zdravotnických záchranářů a přínos trendů pro pacienty v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zhodnotit rozdíly mezi novými a starými trendy v kardiopulmonální resuscitaci. Praktická část byla zpracována pomocí dvou kvalitativních šetření. První výzkumné šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři, kteří pracují u zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Druhé výzkumné šetření bylo vypracováno pomocí analýzy dokumentů, která se zaměřovala na dokumenty Guidelines z roku 2000, 2005, 2010 a 2015. V těchto dokumentech jsme se zaměřili na vývoj trendů a postupů v rámci kardiopulmonální resuscitace. Z výsledků prvního výzkumného šetření vyplývá, že se záchranáři dostatečně orientují v nových trendech kardiopulmonální resuscitace. Negativním zjištěním bylo, že laická společnost nevyužívá automatizovaný externí defibrilátor v rámci neodkladné resuscitace. Dalším negativním zjištěním bylo, že ačkoli jsou záchranáři odborně vzděláni a školeni, musí v rámci kardiopulmonální resuscitace konzultovat s lékařem podání léčiv. Z druhého výzkumného šetření vyplývá, že trendy a postupy v kardiopulmonální resuscitaci se nyní zaměřují na včasnou defibrilaci a kvalitně prováděnou srdeční masáž. Na základě výsledků může bakalářská práce poskytnout rozdíly mezi novými a starými trendy a pohled zdravotnických záchranářů na aktuální trendy.
|
|
|
Znalosti sester o prevenci syndromu náhlého úmrtí kojence
Šindlerová, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Syndrom náhlého úmrtí kojence je nadčasové téma, které ačkoliv je již prozkoumané do patřičné hloubky představuje v medicíně stále nevysvětlený a nezodpovězený problém. Cílem práce je přinést ucelený souhrn o problematice syndromu náhlého úmrtí kojence a jeho prevence a prozkoumat vědomosti sester týkající se znalostí této onální resuscitace u kojence. Dalším cílem bylo porovnat úroveň zjištěných znalostí u sester vybraných oddělení. Bakalářská práce má dvě části. Teoretická část je zaměřena na základní informace o problematice syndromu náhlého úmrtí kojence, aktuálních doporučení týkající se prevence a kardiopulmonální resuscitace. Praktická část zahrnuje kvantitativní výzkum vlastní konstrukce formou dotazníkového šetření, zaměřující se na znalosti sester o syndromu náhlého úmrtí kojence, jeho prevence a znalostech první po případě nutnosti zahájení kardiopulmonální resuscitace. Výzkumné šetření bylo provedeno na neonatologických odděleních a výsledky dotazníkového šetření znázorněny v grafických přehledech, získaná data jsou statisticky zpracována a v n rozbor výsledků šetření. Ve výzkumném šetření se ukázalo, že úroveň teoretických znalostí sester je na celkem dobré úrovni, ne však vynikající úrovni. Výsledky práce potvrzují, že teoretické znalosti o syndromu náhlého úmrtí kojence a kardiopulmonální...
|
|
|
Kardiopulmonární resuscitace pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19
HVOZDOVSKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce byla zaměřena na Kardiopulmonární resuscitaci pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19. Byly stanoveny celkem dva cíle, které mapovaly postupy zdravotnických záchranářů při provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie Coronavirus disease (COVID-19). Dalším neodmyslitelným ukazatelem bylo vícestupňové hodnocení rizika během pandemie COVID-19, které klade důraz na zvýšení opatrnosti a užívání možných osobních ochranných prostředků. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na úvod do problematiky koronavirového onemocnění, a dále také na provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie COVID-19. Práce dále popisuje, co předchází zástavě oběhu a od toho se pak následně odvíjejí další výkony jako je právě kardiopulmonární resuscitace. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu metodou hloubkového rozhovoru se zdravotnickými záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Rozhovor obsahoval celkem 20 otázek zaměřených na danou problematiku. Výzkumný soubor tvořilo 13 respondentů, 7 zdravotnických záchranářů z Kraje Vysočina a 6 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Jihočeského kraje. Výsledky byly následně zpracovány do osmi kategorií a podle toho rozděleny do tabulek. Z výzkumné části vyplynulo, že členové jednotlivých Záchranných služeb mají dostatečné teoretické znalosti a mají i dost praktických zkušeností s prováděním kardiopulmonární resuscitace za pandemie COVID-19. Mezi kraji jsem nenašla žádné viditelné rozdíly v provádění kardiopulmonární resuscitace, odpovědi respondentů se téměř shodovali. Pouze v otázkách dekontaminace se vyskytly jemné rozdíly v užívaných desinfekčních prostředcích. Výzkum ukázal, že nezáleží na geografickém rozložení, ale že Záchranné služby postupují podle jasně daných metodických postupů, ale nedbají příliš na svou vlastní bezpečnost s ohledem na onemocnění COVID-19.
|
|
|
Prevence náhlého neočekávaného postnatálního kolapsu novorozence z pohledu těhotných žen a ošetřovatelského personálu porodního sálu pečujícího o novorozence
MAŘINCOVÁ, Lucie
SUPC se může vyskytnout u každého novorozence bez ohledu na pohlaví. Nejčastěji se tento kolaps vyskytuje v prvních dvou hodinách života novorozence při takzvaném skin to skin kontaktu, který probíhá bezprostředně po porodu na porodním sále. Pokud ošetřovatelský personál, jenž pečuje o novorozence na porodním sále bude monitorovat fyziologické funkce novorozence po celou dobu skin to skin kontaktu a bude kvalitně edukovat rodiče ohledně bezpečného provádění skin to skin kontaktu na porodním sále a následné péči o novorozence, výskyt tohoto kolapsu se dá značně snížit. V teoretické části práce popisujeme nejnovější poznatky o SUPC, anatomii poporodní adaptace, první ošetření novorozence, možné příčiny vzniku SUPC, rizikové faktory ze strany novorozence i matky. Dále se věnujeme edukaci dětskou sestrou v prevenci SUPC a v neposlední řadě popisujeme kardiopulmonální resuscitaci novorozence. V praktické části je vyhodnocení výzkumného šetření, jež obsahovalo dva výzkumné vzorky. Výzkum sám byl vykonáván kvalitativně i kvantitativně. Cílem kvalitativního šetření bylo popsat úlohy ošetřovatelského personálu porodního sálu v prevenci SUPC. Cílem kvantitativního šetření bylo zmapovat povědomí těhotných žen o SUPC a první pomoci novorozenci.
|
|
|
Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře
ŠTĚCHOVÁ, Karolina
Tématem této bakalářské práce je Hypotermie z pohledu zdravotnického záchranáře. Teoretická část této práce se zaměřuje na nejčastější příčiny hypotermie, fyziologické a anatomické poznatky kůže, diagnostiku hypotermie, postupy v přednemocniční neodkladné péči, kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií a na navazující intenzivní péči. V praktické části bakalářské práce byl stanoven jeden cíl a tři výzkumné otázky. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o problematice hypotermie. První výzkumná otázka se zaobírala tím, zda zdravotničtí záchranáři disponují aktuálními teoretickými znalostmi o hypotermii. Druhá výzkumná otázka se zabývala znalostmi zdravotnických záchranářů o specifikách kardiopulmonální resuscitace u pacienta s hypotermií. Třetí výzkumná otázka zkoumala povědomí zdravotnických záchranářů o navazující intenzivní péči u pacienta s hypotermií. Praktická část byla uskutečněna pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvanácti zdravotnickými záchranáři z Jihočeského kraje. Rozhovor obsahoval 23 otázek. Pro lepší orientaci byly výsledky výzkumu rozděleny do 12 kategorií. Cíl bakalářské práce byl splněn díky všem zodpovězeným výzkumným otázkám. Zdravotničtí záchranáři mají povědomí o problematice hypotermie, ale bylo by za potřebí, aby byli více informováni o specifikách farmakoterapie při kardiopulmonální resuscitaci u pacienta s hypotermií. Velmi kladně hodnotím zodpovězení výzkumné otázky týkající se navazující intenzivní péče. Tato bakalářská práce by mohla být v budoucnu využita jako podklad pro vzdělávání studentů nelékařských zdravotních oborů.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska
BARTL, David
Tématem této bakalářské práce bylo Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska. Práce byla rozdělena do dvou částí. První část byla teoretická, druhá výzkumná. Teoretická část se věnovala Zdravotnické záchranné službě a Zdravotnickému operačnímu středisku. Dále se v práci objevovala zmínka o anatomii srdce a srdeční zástavě. Taktéž pojednávala o problematice neodkladné resuscitace, řetězci přežití a telefonicky asistované neodkladné resuscitaci. Druhou část tvořila výzkumná část. Zde byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhým cílem bylo zmapovat, jak postupují dispečeři zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Praktická část byla provedena kvantitativní metodou, a to technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 10 dispečerů krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, kterým bylo položeno 27 otázek. Získaná data byla pro přehlednost rozložena do 14 kategorií a dále zpracovaná do tabulek. Cíle práce byly naplněny a podařilo se odpovědět na výzkumné otázky. Výzkum ukázal, že teoretické znalosti vedení telefonicky asistované neodkladné resuscitace mají operátoři větší u dospělého pacienta než u dětského. Výzkum také zmapoval postup telefonicky asistované neodkladné resuscitace u jednotlivých respondentů. Výsledky byly brány spíše jako pozitivní.
|
|
|
Kardiopulmonální neodkladná resuscitace laickou veřejností
SOKOLT, Jakub
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování kardiopulmonální neodkladné resuscitace laickou veřejností. Teoretická část práce se zabývá identifikací náhlé zástavy oběhu (dále NZO) a nejčastějšími příčinami, které ji mohou způsobit. Dále se zabývá neodkladnou resuscitací (dále NR), zásadami první pomoci (dále PP) a tísňovým voláním. Velký důraz je kladen na doporučené postupy pro NR u dospělé osoby a u dítěte se srdeční zástavou. Doporučené postupy se mimo jiné zaměřují na specifické situace jako je obstrukce dýchacích cest a tonutí. Poslední část teoretické práce se zabývá automatizovaným externím defibrilátorem (dále AED) a jeho obsluhu laickým zachráncem. Empirická část je tvořena dvěma cíli. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dospělých pacientů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dětských pacientů. Pro empirickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 8 neselektovaných zástupců laické veřejnosti na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že dotazovaná laická veřejnost má značné nedostatky v doporučených postupech Basic life support (BLS). Všichni dotazovaní informanti se shodli na tom, že by uvítali výukové programy, díky kterým by se u laiků zvýšila informovanost v postupech BLS.
|
|
|
Pacient na domácí hemodialýze z pohledu zdravotnického záchranáře
KŘIVÁNEK, Martin
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku domácí hemodialýzy se zvláštním zřetelem k roli zdravotnického záchranáře při řešení akutních problémů s ní spojených. Práce je zpracována jako teoretická, metodou review a syntézy. Jejím cílem je shrnout současné poznatky o selhání ledvin a možnostech jejich léčby, popsat princip domácí hemodialýzy, její přínosy a nevýhody pro pacienta a jeho rodinu. Zvláštní pozornost přitom věnuje rizikům spojeným s tímto způsobem očišťování krve a řešení nastalých komplikací z pohledu přednemocniční péče. K dosažení svého záměru práce nastiňuje a porovnává aktuální pohledy na danou problematiku u nás i v zahraničí na základě dostupné literatury. Vychází přitom z odborných knih, učebnic i vědeckých studií. Úvodní část sumarizuje stavbu, funkci a nejčastější příčiny selhání ledvin a nastiňuje možnosti její léčby, aby dále mohla podrobněji představit obecné i specifické postupy zdravotnického záchranáře při domácí hemodialýze. Vědeckým přínosem práce je právě tato syntéza dosavadních poznatků a léčebných postupů a zároveň definování dosud neřešených či nedořešených otázek. V části věnované domácí hemodialýze, která je dosud ještě poměrně málo rozšířená, upozorňuje zejména na skutečnost, že zatím ještě nejsou dostatečně podrobně definovány postupy záchranáře reagující na specifické komplikace s touto léčebnou metodou. Práce tudíž dochází k závěru, že z výše uvedených důvodů se při řešení problémů vznikajících při domácí hemodialýze musí zdravotnický záchranář z velké části opírat o obecně platné zásady pro poskytování přednemocniční péče. Na tomto poli tedy zůstává otevřený prostor pro další teoretický výzkum i případné rozpracování praktických kroků zacílených konkrétně na komplikace domácí hemodialýzy.
|
|
|
Úroveň znalostí příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje a Policie České republiky v Jihočeském kraji v oblasti poskytování první pomoci při mimořádné události
TUREČKOVÁ, Lucie
Diplomová práce nabízí pohled do problematiky první pomoci. V teoretické části je popsána historie první pomoci, její právní ukotvení a rozdělení první pomoci. Dále je v práci popsán obecný postup při poskytování první pomoci, zmíněny jsou zásady bezpečnosti při poskytování první pomoci a základní vyšetření postižené osoby na zdraví. Další kapitola této práce je věnována nebezpečným úrazům a stavům a jejich ošetření. Na tuto kapitolu navazuje popis a řešení mimořádné události s velkým počtem zraněných. Jelikož je na místě mimořádné události často zapotřebí psychická podpora, je v práci věnována kapitola první psychické pomoci. Poslední kapitoly práce jsou věnovány Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Policii České republiky. Výzkumná část diplomové práce definuje metody a cíle vlastního výzkumu a výsledky, které jsou následně rozebrány v diskuzi. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda mají příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje a příslušníci Policie České republiky na území Jihočeského kraje dostatečné znalosti v oblasti první pomoci na místě mimořádné události. Součástí tohoto cíle bylo také odpovědět na výzkumné otázky: Dosahují znalosti příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje v dané problematice 90 %? Dosahují znalosti příslušníků Policie České republiky v Jihočeském kraji v dané problematice stejné úrovně jako znalosti příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje? Ke zjištění těchto informací bylo použito dotazníkového šetření, kterého zúčastnilo celkem 125 příslušníků zkoumaných složek. Výzkum odhalil, že znalosti příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje nedosahují stanovené hranice a jsou tedy nízké. Znalosti příslušníků Policie České republiky na území Jihočeského kraje dosahují nižší úrovně, než jaké dosahují znalosti příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje.
|
host ::
RSS.