Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 132 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza rizikových kovů v rPET granulátu
Souček, Elena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Výroba produktů z polymerů se v posledních desítkách let rapidně navýšila. Zejména v obalovém průmyslu pro potravinářské účely si získaly prakticky dominantní postavení ve chvíli, kdy nahradily dříve používané materiály. Vzhledem k přímému ohrožení lidského zdraví je zde potřeba být obzvlášť obezřetný a dbát na složení používaných obalů. Abychom ale stále jen nevyráběli nové produkty, je také nutné vyvíjet metody a postupy, jak správně již použitý materiál zrecyklovat a znovu využít. Tato diplomová práce se zabývá studiem obsahu rizikových prvků v regranulátu PET. Dodané vzorky byly totálně rozloženy za pomoci působení mikrovlnného záření v prostředí koncentrované kyseliny sírové a dusičné. Následně byly analyzovány metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS). Pro stanovení Sb a Zn byla použita technika s plamenovou atomizací (FAAS), pro stanovení Cd, Cr, Pb, Cu a Ni s atomizací elektrotermickou (ETAAS). Tato metoda byla také použita pro studium migrace antimonu ze vzorků do simulantu potravin za různých podmínek (teplota, pH). Tato diplomová práce navazuje na diplomovou práci Ing. Kryštofové, která se věnovala studiu recyklovaných PET flakes.
Studium obsahu rizikových prvků v elektrárenském popílku
Vlčková, Renáta ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem obsahu rizikových prvků Hg, Cr, Pb a Cd ve vzorcích poskytnutých Tepelnou elektrárnou X. V průběhu jednoho roku byly každý měsíc odebírány vzorky hnědého uhlí, biomasy, úletového popílku a ložového popílku. K této sadě vzorků byly každý měsíc odebírány vzorky říční vody a vody z odkaliště popílku. Celkem bylo analyzováno 72 vzorků pomocí atomové absorpční spektrometrie (AMA 254 a ETAAS). Koncentrace rizikových prvků ve vzorcích hnědého uhlí a biomasy klesají v pořadí Cr > Pb > Hg > Cd a ve vzorcích úletového popílku a ložového popílku klesají v pořadí Cr > Pb > Cd > Hg. Celkově bylo zhodnoceno, že obsahy rizikových prvků po spoluspalování hnědého uhlí a biomasy přecházely zejména do úletového popílku a méně do ložového popílku. Bylo zjištěno, že spálením vyššího množství biomasy klesal obsah Hg, Cr a Pb v úletovém i ložovém popílku. Vzorky vod dle stanovených parametrů byly klasifikovány jako neznečištěné vody.
Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu.
Kosárová, Hedvika ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekotoxickou kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)anilin]benzen octové (diklofenak), kyseliny ??methyl-4-(2-methylpropyl)benzen octové (ibuprofen) a směsi diklofenaku s kadmiem s využitím řasového testu toxicity v souladu s ČSN EN ISO 8692. V teoretické části je popsána problematika léčiv v životním prostředí, dále charakteristika standardních řasových testů a alternativních testů. U všech realizovaných řasových testů toxicity byly jako testovací organismy použity zelené sladkovodní řasy Desmodesmus subspicatus. Pomocí těchto testů byly stanoveny hodnoty IrC50 pro standardní látku dichroman draselný, samotná léčiva diklofenak a ibuprofen a pro kadmium. Součástí práce je stanovení toxicity kadmia ve směsi s diklofenakem.
Studium vertikální mobility těžkých kovů a jejich transferu do hub
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice kontaminace lesních půd a jedlých hub olovem, kadmiem, mědí a zinkem v oblasti Jeseníků, konkrétně v polesích Domašov a Vápenná. Odběr vzorků proběhl na 12 lokalitách s rozdělením na smrkové a bukové porosty. Pro stanovení obsahu vybraných těžkých kovů byla zvolena atomová absorpční spektrometrie AAS ContrAA 800D. Na základě změřených hodnot koncentrací studovaných kovů a dalších půdních vlastností byly vytvořeny závislosti pro stanovení vertikální mobility vybraných kovů v půdním profilu. Vertikální mobilita je závislá na fyzikálně-chemických vlastnostech půdy (pH, obsah C a S). Byla zjištěna závislost obsahu vybraných těžkých kovů v půdě na hodnotě pH půdy. V případě olova byla potvrzena sorpční schopnost půdní organické složky. Na hřibu žlutomasém byl zjištěn rizikový a nadlimitní obsah Pb, Cd a Cu. Největší biologickou dostupnost vykazuje kadmium. Olovo bylo vyhodnoceno jako prvek s nejnižší mobilitou.
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Gajdoš, Libor ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi stanovení koncentrace těžkých kovů v roztocích diferenční pulzní volumetrií s pomocí tříelektrodových elektrochemických tlustovrstvých senzorů. V teoretické části je popsána technologie tlustých vrstev, typy a složení tlustovrstvých past. Dále pak úvod do elektrochemie a elektroanalytických metod měření. Práce také obsahuje základní informace o třech měřených těžkých kovech – kadmium, olovo a měď. Praktická část práce se zabývá měřením na uhlíkových pracovních elektrodách určených pro tlustovrstvé elektrochemické senzory v roztoku obsahujícím kademnaté, olovnaté a měďnaté ionty. Je zde stanoven detekční limit a citlivost těchto senzorů. Závěr práce obsahuje zhodnocení zjištěných výsledků a porovnání výsledků s hygienickými limity.
Studium vlastností CdTe senzorů
Vašíček, Martin ; Holcman, Vladimír (oponent) ; Grmela, Lubomír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlastností CdTe detektorů. Popisuje analýzu transportních a šumových charakteristik vzorků CdTe při různých teplotách. Vyhodnocení získaných výsledků dokazuje, že se rozhraní CdTe chová jako dvojice antisériově zapojených diod. Průběhy VA charakteristik se vyznačují lineárním nebo lehce exponenciálním růstem. Při vzrůstající teplotě roste i vodivost vzorků. Měření prokázala rozdíl vodivosti testovaných vzorků při stejné teplotě. Dále je zřejmé, že v rozsahu velmi nízkých kmitočtů dominuje složka šumu 1/f. Od kmitočtu 10 Hz převažuje zastoupení šumu tepelného.
Kontaminace vybraných lokalit města Brna těžkými kovy
Šebková, Michaela ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium kontaminace půdy a rostlinného porostu těžkými kovy (olovo, kadmium a rtuť) v pěti vybraných lokalitách města Brna. Odběrové místo na ulici Opuštěná reprezentuje velmi zatíženou lokalitu s hustým automobilovým provozem ležící uprostřed města. Odběrová místa na ulici Vídeňská a Podstránská náleží mezi středně zatížené lokality v blízkosti velkých komunikací. Málo zatížené lokality jsou reprezentovány odběrovými místy na ulici Musorgského a Šrámkova, které leží v okrajových částech s nižší hustotou provozu. Vzorky půdy a rostlinného materiálu byly odebrány k analýze ve dvou termínech (listopad 2008 a leden 2009). Průměrná množství rtuti, kadmia a olova v odebraných vzorcích půdy byla pod limity vyhlášky č. 13/1994 Sb. MŽP. Obsah těžkých kovů v půdě odpovídal lokalitě odběru, nejvyšší hodnoty vykazovala lokalita Opuštěná. Obsah olova a rtuti v listech smetanky lékařské byl vyšší než jejich obsah v kořenech. U kadmia byla situace opačná, nejvyšší obsahy byly naměřeny v podzemní části rostliny. Oproti půdě nevykazovaly obsahy těžkých kovů v různých lokalitách velké rozdíly v nadzemní a podzemní části rostliny. Přesto mezi nejvíce kontaminované místo se opět řadí lokalita Opuštěná. Hodnoty pH odebraných vzorků půdy se pohybovaly v rozmezí 7 až 7,5, tedy v neutrální oblasti.
Využití indexů znečištění pro zhodnocení kontaminace půd
Čmelíková, Dorota ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou znečištění půdy těžkými kovy a využitím indexů k jejich zhodnocení. Byly zvoleny dvě oblasti k posouzení a porovnání. Analyzovanými kovy byly rtuť, zinek, měď, olovo a kadmium. Obsahy těžkých kovů byly stanoveny v 15ti vzorcích odebraných v oblasti Kyjova a v 15ti vzorcích poskytnutých z oblasti Ostravy. Stanovení bylo provedeno metodami AMA-254 a FAAS. Ze stanovených koncentrací byly následně vyhodnoceny indexy znečištění a byly posouzeny zdravotní rizika. Znečištění v Kyjově bylo zhodnoceno jako nízké až střední bez zdravotního rizika. Oblast Ostravy byla zhodnocena jako středně až vysoce znečištěná s nízkým zdravotním rizikem, obzvláště pro děti.
Studium šumových charakteristik detektorů radioaktivního záření
Šik, Ondřej ; Pfeifer, Václav (oponent) ; Andreev, Alexey (vedoucí práce)
Hlavním cílem této Diplomové práce je popis vlivu ozáření CdTe detektorů světlem o různých vlnových délkách a vlivům vyšších pracovních teplot na jejich nízkofrekvenční šumové charakteristiky. CdTe je velmi progresivním materiálem vhodným pro detekci ionizujícího záření a jsou také vhodné pro nasazení ve fotovoltaice. Měřením šumových charakteristik bylo zjištěno, že v oblasti nízkých frekvencí dominuje 1/f šum. Pro studium šumových vlastností bylo použito více vzorků. Pro všechny testované vzorky byla zjištěna stejná vlnová délka 548nm, na kterou jsou detektory nejvíce citlivé. Z naměřených charakteristik jsme schopni posoudit výrobní kvalitu těchto detektorů a jejich citlivost na osvícení a změnu provozních charakteristik CdTe detektorů. Změřená data byla zpracována programem EasyPlot, jejichž výstupem jsou grafy nízkofrekvenční spektrální hustoty šumu. Tyto charakteristiky můžeme porovnávat a z nich vyvodit podobnost jednotlivých testovaných vzorků.
Stanovení rizikových prvků v půdách s různým antropogenním znečištěním pomocí sekvenční extrakční analýzy
Židek, Michal ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mobility rizikových prvků v půdních vzorcích z Brna a Ostravy. Extrakce půdních vzorků byla provedena sekvenční extrakcí dle Tessiera a BCR. Byla provedena také extrakce v kyselině dusičné. Rizikové prvky byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie. Rtuť byla stanovena pomocí atomového absorpčního analyzátoru rtuti AMA 254. Olovo, měď a zinek byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s plamenovou atomizací. Kadmium a vanad byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 132 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.