|
|
Fyziologie ektomykorrhizních hub - kultivace in vitro
Holková, Beata ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Moravcová, Andrea (oponent)
Ektomykorrhizní symbióza (ektomykorrhiza) je velice podstatnou interakcí, která ovlivňuje rostliny i houby v řadě ekosystémů. Toto spojení hub s rostlinami se těší zájmu mykologů a botaniků již déle než století. Přesto stále skýtá množství neprobádaných témat pro výzkum. Ektomykorrhizní houby jsou významnými inokulanty, zdroji biologických pigmentů, antibiotik i potravy. Větší porozumění v oblasti výživové a růstové fyziologie těchto hub, jíž se ve své práci zabývám, může zvýšit efektivitu in vitro kultivace, a tedy hrát ve prospěch pokroku v oborech sahajících i za hranice mykologie.
|
|
|
Invazní druhy zooplanktonu v Evropě a faktory ovlivňující jejich výskyt
Klečková, Barbora ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
V Evropě se nachází přinejmenším 8 invazních druhů sladkovodního zooplanktonu: vířníci Kellicottia bostoniensis (Rousselet, 1908) a Lecane decipiens (Murray, 1913), klanonožci Acanthocyclops americanus (Marsh, 1892), Boeckella triarticulata (Thomson, 1883) a Skistodiaptomus pallidus (Herrick, 1879) a perloočky Pleuroxus denticulatus Birge, 1879, Daphnia ambigua Scourfield, 1946 a Daphnia parvula Fordyce, 1901. Tyto invazní druhy musejí v nepůvodním prostředí čelit různým kombinacím faktorů které mohou ovlivňovat jejich výskyt a jejich přítomnost má v některých případech negativní dopady na nativní společenstva. Pro Evropu se zdá nejvýznamnější invaze druhů ze Severní Ameriky. První část práce shrnuje poznatky o těchto 8 druzích a faktorech, které se zdají být limitující v jejich výskytu. Mezi nejlépe prozkoumané invazní druhy v Evropě se řadí Daphnia ambigua a Daphnia parvula, jejichž výskyt byl v České republice hojně zkoumánna přelomu21. století.Druhá část této práce proto také podrobně zkoumá poznatky o faktorech, které mohou hrát výraznou roli při osidlování vod těmito druhy ve střední Evropě. Klíčová slova: evropské invazní druhy zooplanktonu, biotické faktory, abiotické faktory, sladkovodní zooplankton, invaze
|
|
| |
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
|
Mechanismy ovlivňující zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou u invazních druhů
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazní rostliny způsobují celosvětově značné ekologické a hospodářské škody. Aby bylo možné jejich působení zamezit, je třeba porozumět mechanismům rostlinné invaze. Jedním z vysvětlení úspěšnosti invazních rostlin je jejich efektivní využívání zpětnovazebných interakcí mezi rostlinou a půdou. Zpětná vazba s půdou do velké míry ovlivňuje prospívání rostliny. Zatímco u většiny rostlin bývá vnitrodruhová zpětná vazba s půdou spíše negativní, u invazních rostlin je pozorována zpětná vazba méně negativní či dokonce pozitivní. To může být dáno tím, že invazní rostliny vykazují schopnost měnit složení půdy a přizpůsobovat ji ku svému prospěchu. Tato práce se zabývá jednotlivými složkami zpětné vazby mezi rostlinou a půdou, abiotickými i biotickými faktory ovlivňujícími tento proces, a shrnuje jejich význam pro rostlinné invaze. Předmětem navazující diplomové práce bude výzkum významu dílčích biotických a abiotických složek ve zpětné vazbě a zjišťování jejich role v rostlinné invazi. Klíčová slova: rostlinné invaze, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, mutualismus, biotické faktory, abiotické faktory
|
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na teritoriální a rozmnožovací chování vážek (Odonata)
KYBICOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce jsem se zabývala vlivy ovlivňující výběr stanoviště a výběr místa pro ovipozici u vážek. Pozornost jsem věnovala především vlivu vegetace a rizika predace. Z přehledu dosavadních prací na toto téma vyplývá, že struktura vegetace hraje velmi významnou roli ve výběru stanoviště. Vliv rizika predace na výběr stanoviště zatím nebyl u dospělých vážek extenzivně zkoumán, ale u velkého množství skupin vodního hmyzu je tento vliv významný. Shrnula jsem také stručně vliv sezóny a denní doby na abundanci vážek. Dále jsem v literární rešerši shrnula teritoriální chování samců vážek a proces rozmnožování.V terénním sledování jsem během dvou let zkoumala vliv stáří tůní, sezóny a denní doby na přítomnost vážek a vliv stáří tůní, denní doby, vegetace a rizika predace na kladení vážek druhu Libellula depressa. Jako predátoři byly v tůních vysazovány pozdní instary larev vážek rodu Anax a Aeshna a jako maketu plovoucí vegetace byla použita zelená síťovina. Zjistila jsem, že nejdůležitější faktory, které ovlivňují přítomnost vážek na nově vzniklých stanovištích, jsou stáří stanoviště a také přítomnost vegetace.Dalšími důležitými faktory jsou také denní doba a sezónnost. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím početnost kladení je stáří tůní. Počet nakladených vajec je ovlivněn nejen stářím tůní, ale i přítomností vegetace a interakcí mezi přítomností vegetace a predátora.
|
host ::
RSS.