|
|
Textová analýza dochovaného textu Tajné kroniky Mongolů
Laurencio Tacoronte, Ariel ; Zikmundová, Veronika (vedoucí práce) ; Luvsandorj, Jugder (oponent)
Textová analýza dochovaného originálu Tajné kroniky Mongolů Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou všech aspektů textové povahy přítomných v čínském originálu Tajné kroniky Mongolů. Práce se skládá ze čtyř kapitol, ve kterých jsou probírány čínské znaky používané pro přepis, jejich výslovnost a význam a také problematika znaků vymyšlených či chybných. Předkládám seznam všech mongolských slabik, které lze získat pomocí čínského transkripčního systému a soupis všech používaných znaků. Dále je bráno v úvahu rozlišení slov a interpunkce. Na závěr jsou uvedeny různé aspekty související s glosujícím aparátem tohoto díla. Na základě rozboru nashromážděných údajů předkládám některé úvahy o otázkách historických či jazykových, jakými jsou etnická identita autora přepisu nebo autora glos, existence mongolského dialektu s vlastními charakteristikami v prostředí dynastie Jüan či důvod pro sestavení tohoto glosovaného přepisu a to, zda byl pořízen z originálu v klasickém mongolském písmu. Klíčová slova: textová analýza, mongolština, Tajná kroniky Mongolů, dynastie Jüan
|
|
|
Pomocí barbarů ovládat barbary: postavení tusi v oblasti Liangshanu
Karlach, Jan ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá analýzou podoby politiky nepřímé správy jihosichuanské periferní oblasti Liangshanu, kterou se císařský dvůr snažil implementovat skrze dědičné úřady jím dosazených místních vládců (čín. tusi či tuguan). Využívá informací, které pocházejí především z pramenů v klasické čínštině (oficiální historie, místní kroniky, etnografické studie a další dokumenty) a z literatury v českém, anglickém, francouzském a čínském jazyce. Je rozdělena na tři vzájemně související části. První kapitola nastiňuje původ, proměny a vývoj nepřímé správy periferních území ležících v oblasti jihozápadní Číny, jejímž vrcholem byl "režim místních vládců" (čín. tusi zhidu), pomocí kterého centrální dvůr ovládal periferie své říše za vlády dynastií Yuan, Ming a Qing. Tento popis pokrývá zhruba rozmezí od období Válčících států (5. stol. př. n. l.) až do počátku 20. století. Druhá část práce je věnována geografickému, historicko-politickému a etnohistorickému popisu oblasti Liangshanu. První a druhá kapitola společně vymezují teoretický rámec pro závěrečnou část. Třetí kapitola je dále rozdělena do čtyř bloků a poskytuje etnohistorický popis několika reprezentativních úřadů místních vládců a genealogií rodů, které je ovládaly. Analyzuje postavení místních vládců v rámci a vůči tradiční společnosti liangshanského...
|
host ::
RSS.