|
|
Výtvarná interpretace reliéfu Václava Živce: Rozsévačka
ZAHOŘOVÁ, Julie
Bakalářská práce s názvem "Výtvarná interpretace reliéfu Václava Živce: Rozsévačka" je zpracovaná ve formě teoretické části a tvůrčí praktické části. Teoretická část se zabývá životem a dílem Václava Živce se zaměřením na Živcův reliéf Rozsévačka. Praktická část kvalifikační práce se zaobírá autorčinou tvorbou reliéfu, který je inspirovaný již zmíněným reliéfem Rozsévačka. Výsledný artefakt byl instalován na hrob Václava Živce.
|
|
|
Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan
Mezihoráková, Klára
Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera dominikánek na Starém Městě pražském. Navzdory této skutečnosti obě památky beze stopy zmizely během 19. století. Zatímco o náhrobníku víme jen to, že byl ze „žlutého mramoru“, k epitafu se dochovaly nejen popisy, ale i dvě vyobrazení v mladších vydáních Kroniky české, z let 1718 a 1761. I přes tuto neúplnou dokumentaci je epitaf nejlépe poznanou částí vybavení kláštera sv. Anny. Článek poukazuje na překvapivou skutečnost, že tyto monumenty nebyly ztraceny v dražbách po zrušení kláštera v roce 1782, jak by se dalo očekávat, ale pravděpodobně o skoro sto let později.
|
|
| |
|
|
Sepulkrální produkce C. k. střední odborné školy sochařské a kamenické v Hořicích v letech 1884 - 1928
Machová, Gabriela ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Funerální tvorba byla nedílnou součástí produkce prestižní C. k. odborné sochařské a kamenické školy v Hořicích, později Státní československé průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích. Předkládaná bakalářská práce bude prezentovat sepulkrální díla produkovaná v rámci aktivit hořické sochařské a kamenické školy v chronologickém sledu dle školních kronik a výročních zpráv a to v souvislostech s chodem a klíčovými osobnostmi školy. A to od doby jejího založení roku 1884, do odchodu druhého ředitele školy Václava Weinzettla, školního roku 1928-1929. Klíčová slova Hořice, sepulkrální umění, náhrobek, hřbitov, sochařství
|
|
|
Hrob, náhrobek, hřbitov. Okruh motivů v českém malířství 19. století
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
(česky) Diplomová práce Hrob, náhrobek, hřbitov. Okruh motivů v českém malířství 19. století vychází z analýzy obrazů, kreseb a grafik významných českých malířů napříč celým devatenáctým stoletím. Prostřednictvím případových studií budou představeny rozdílné způsoby, jakými umělci pracovali s funerálními motivy. Někteří malíři se věnovali sledovanému tématu systematicky a opakovaně po celou dobu své tvorby, jiní se funerálních námětů dotkli sice okrajově, ale leckdy o to výrazněji. Umělci začleňovali do svých děl motivy hrobů, náhrobků a hřbitovů z rozličných podnětů od romantického zájmu o estetiku neobvyklosti a tajemnosti, potřebu zachycení osobních zkušeností a pocitů, přes žánrové výjevy odehrávající se na hřbitovech, ilustraci dobové literatury, dokumentární zachycení konkrétního místa až po obecnou potřebu symbolicky vyjádřit konečnost života. Představené malby, kresby a grafiky budou dány do souvislosti s kulturou pohřbívání devatenáctého století či s dobovou literaturou sledující stejné téma. Tento fenomén byl přirozeně reflektován také zahraničními umělci, některá jejich konkrétní díla jsou v diplomové práci rovněž zmíněna jako analogie k dílům českých umělců.
|
|
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.