|
|
Státní dohled nad finanční činností
Vondráčková, Pavlína ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Státní dohled nad finanční činností Téma disertační práce se týká dohledu nad finanční činností. Jedná se o téma velmi široké, aby se v rámci něj mohly zohlednit a prozkoumat veškeré finančně právní vztahy této oblasti. Disertační práce se zaměřila jednak na teoretickou problematiku, poukázala na to, které vztahy do této oblasti náleží, a speciálně se zaměřila na vybrané oblasti, v nichž si vytyčila nějakou otázku, které se blíže věnuje. V rámci teoretické roviny jsou zkoumány pojmy jako regulace, dozor, dohled, kontrola. Snahou bylo tyto pojmy teoreticky vymezit, zmapovat jejich četnost a významový charakter v oblasti finanční činnosti. Cílem disertační práce bylo zjistit, zdali je možné uvedené pojmy, které se používají jak v běžném, tak i v odborném životě promiscue, definičně vymezit pro oblast finančního práva. Bylo shledáno, že jde o velmi těžký, ne-li nemožný úkol, neboť jakákoli definice nemůže obsáhnout rozmanitost, četnost a stálý nárůst finančně právních vztahů. Blíže je věnována pozornost vnější kontrole vykonávané Nejvyšším kontrolním úřadem, neboť jde o důležitou problematiku, která je nedoceňována a velmi sporadicky je též publikována, což je nevyhovující a neodpovídající významu této supervizní kontroly. S ohledem na dlouhodobý zájem Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat veřejné...
|
|
|
Důvěra vybraným institucím – červenec 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2021 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
|
|
|
Právní úprava kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu
Kyral, Roman ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Právní úprava kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o právní úpravě kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky. Součástí práce je také stručný popis historického vývoje kontrolních institucí na území České republiky, mezinárodní rozměr kontroly ve veřejné správě. Postavení Nejvyššího kontrolního úřadu a úprava jím prováděné kontroly je upravena zejména v Ústavě České republiky v její páté hlavě v článku 97. Podrobnější úprava je pak zakotvena v zákoně č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu. Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán vykonávající kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu. Organizační struktura Úřadu je tvořena prezidentem, viceprezidentem a členy Úřadu, kteří dohromady tvoří Kolegium Úřadu. Dále pak kárná komora, senáty Úřadu a kontroloři. Nejvyšší kontrolní úřad je navenek řízen jeho prezidentem, který současně předseda kolegiu Úřadu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší kontrolní úřad je koncipován jako úřad kolegiální, je kolegium Úřadu stěžejním orgánem, který schvaluje mimo jiné plán kontrolní činnosti Úřadu, zpracované kontrolní závěry, ze kterých vycházejí stanoviska ke státnímu závěrečnému účtu, výroční zprávu Úřadu a kárný řád. Faktickou kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního...
|
|
|
Důvěra vybraným institucím – červenec 2020
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2020 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. U všech zkoumaných institucí převládá důvěra nad nedůvěrou. Ústavnímu soudu důvěřovalo 57 % Čechů, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu 55 % a veřejnému ochránci práv 53 %. V porovnání s posledním srovnatelným šetřením z prosince 2019 se důvěra u sledovaných institucí významně nezměnila
|
|
|
Důvěra vybraným institucím – říjen a listopad 2019
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v říjnu a listopadu 2019 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Říjnové šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance, Úřadu pro ochranu osobních údajů, veřejným vysokým školám a Akademii věd České republiky. V listopadovém výzkumu byla obdobným způsobem měřena důvěra vůči Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
|
|
|
Důvěra vybraným institucím v červnu 2019
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červnu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují některým institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím v červnu 2018
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v červnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují některým institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
|
|
|
Důvěra vybraným institucím v prosinci 2017
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2017 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují některým institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Českému statistickému úřadu, České národní bance a Úřadu pro ochranu osobních údajů.
|
|
|
Analýza zadávání veřejných zakázek v ČR v letech 2006 až 2016
Karabcová, Aneta ; Chmelová, Pavla (vedoucí práce) ; Maule, Petr (oponent)
Bakalářská práce analyzuje vývoj právního a institucionálního rámce zadávání veřejných zakázek v České republice v letech 2006 až 2016 a jeho vliv na klíčové ukazatele trhu Informačního systému veřejných zakázek. Teoretická část poskytuje charakteristiku veřejných zakázek, aspektů zadávacího řízení a kartelových dohod, která je dále využívána v analýze vybraných ukazatelů trhu veřejných zakázek a nálezů ÚOHS. Objem zadaných veřejných zakázek představuje každoročně významnou položku veřejných výdajů a tvoří nezanedbatelný podíl HDP České republiky. Zároveň je ale veřejné zadávání oblastí postiženou korupčním jednáním, a proto sledovanou médii a širokou veřejností. Práce se tedy věnuje i nálezům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Nejvyššího kontrolního úřadu, který v této oblasti plní funkci kontroly vynakládaných veřejných prostředků. Změny legislativního rámce veřejného zadávání, který v průběhu analyzovaných let prošel rozsáhlými obsahovými změnami, mají pozitivní dopady v mnoha odvětvích trhu a po přijetí posledního zákona o zadávání veřejných zakázek v roce 2016 a elektronizaci veřejného zadávání, byly významně podpořeny principy tzv. 3E a transparentnost vynakládání veřejných prostředků a zásada nediskriminace uchazečů.
|
|
|
Státní dohled nad finanční činností
Vondráčková, Pavlína ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Státní dohled nad finanční činností Téma disertační práce se týká dohledu nad finanční činností. Jedná se o téma velmi široké, aby se v rámci něj mohly zohlednit a prozkoumat veškeré finančně právní vztahy této oblasti. Disertační práce se zaměřila jednak na teoretickou problematiku, poukázala na to, které vztahy do této oblasti náleží, a speciálně se zaměřila na vybrané oblasti, v nichž si vytyčila nějakou otázku, které se blíže věnuje. V rámci teoretické roviny jsou zkoumány pojmy jako regulace, dozor, dohled, kontrola. Snahou bylo tyto pojmy teoreticky vymezit, zmapovat jejich četnost a významový charakter v oblasti finanční činnosti. Cílem disertační práce bylo zjistit, zdali je možné uvedené pojmy, které se používají jak v běžném, tak i v odborném životě promiscue, definičně vymezit pro oblast finančního práva. Bylo shledáno, že jde o velmi těžký, ne-li nemožný úkol, neboť jakákoli definice nemůže obsáhnout rozmanitost, četnost a stálý nárůst finančně právních vztahů. Blíže je věnována pozornost vnější kontrole vykonávané Nejvyšším kontrolním úřadem, neboť jde o důležitou problematiku, která je nedoceňována a velmi sporadicky je též publikována, což je nevyhovující a neodpovídající významu této supervizní kontroly. S ohledem na dlouhodobý zájem Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat veřejné...
|
host ::
RSS.