|
|
Čína v Arktidě: Hodnocení postojů arktických států k rostoucí čínské přítomnosti
Ochranová, Štěpánka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Čína v Arktidě: Hodnocení postojů arktických států k rostoucí čínské přítomnosti se zabývá problematikou čínské přítomnosti v arktické oblasti. Práce zkoumá a komparuje pohledy jednotlivých arktických států na tuto přítomnost a její vlivy. K řešení práce byla použita obsahová analýza a komparativní metoda, přičemž jako parametry komparace byla použita vyjádření arktických států k čínskému faktoru v Arktidě (vyjádření představitelů těchto států i písemná vyjádření), účast na summitech pořádaných Čínskou lidovou republikou k arktické oblasti, společné projekty v oblasti a rozsah vzájemného obchodu. Cílem práce je rozdělení postojů sedmi arktických států na pozitivní, negativní či neutrální. Provedený výzkum dle všech zmíněných parametrů definoval klíčové body pro toto hodnocení, kterým byla potvrzena hypotéza práce. Rusko je skutečně možné v arktické oblasti považovat za čínského partnera zejména s ohledem na ruské vyjadřování a spolupráci v oblasti. Spojené státy americké a Kanada zastávají negativní postoj, a to jak svými vyjádřeními, tak odmítáním společných projektů a neúčastí na čínských summitech. Evropské země, tedy Finsko, Švédsko, Norsko a Island je možné vnímat jako neutrální, jelikož se vyjadřují oběma směry. Do roku 2022 by bylo možné je považovat spíše za nakloněné...
|
|
|
Canada and the Norhwest Passage? Intersection of National Sovereignty and Environmentalism?
Cox, Oliver ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Podle nejnovějších vědeckých důkazů odtává ledová pokrývka v Arktidě. Pokud ustoupí na dostatečně dlouhou část roku, mohla by se ze Severozápadní cesty stát ekonomicky výhodná námořní obchodní cesta. To by mohlo ve svém důsledku představovat ohrožení pro Kanadu při jejím nárokování suverenity nad Severozápadní cestou (SZC). Klíčovým prvkem kanadského nárokování suverenity nad SZC je princip funkčního nároku skrze uplatňování environmentálních regulací v SZC. Tyto regulace vznikly jako reakce ne plavbu amerického tankeru SS Manhattan skrze SZC v roce 1969. Tato práce analyzuje tyto události za účelem zhodnocení environmentálních argumentů při nárokování suverenity nad SZC. V roce 2006 nová kanadská vláda nastolila nový, autoritativnější arktický diskurz. Proto je důležité prozkoumat implikace této změny na environmentální argumentační linii. Tato práce tvrdí, že environmentální přístup je stále relevantní. Ovšem zároveň práce tvrdí, že Kanada postrádá adekvátní infrastrukturu potřebnou k vymáhání environmentální regulace a není schopná zajistit další servis. Existuje tak riziko, že SZC bude prohlášena za mezinárodní úžinu v případě, že se zde zvýší námořní provoz.
|
|
|
Nové plavební cesty v Arktidě
Pejchal, Vladislav ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
V důsledku tání ledu, které způsobuje globální oteplování, se v arktické oblasti začínají otevírat nové plavební možnosti. Tato práce se zabývá tzv. Severozápadní cestou - otevírající se námořní trasou, která spojuje Atlantský a Tichý oceán. Kvůli drsným klimatickým podmínkám je proplutí a ekonomické využití tohoto průjezdu v současnosti omezené. Vzhledem k rychlosti tání ledovců se však dá očekávat, že bude bezproblémové proplutí touto cestou možné již během několika následujících let. Kanadu a některé ostatní státy (především USA) již řadu let provází spor o rozsah kanadské suverenity nad touto cestou. Cílem této práce je zachytit problematiku suverenity Severozápadní cesty a odpovědět na otázku, zda je pravděpodobné, že by spor mezi Kanadou a USA o tuto cestu mohl být v brzké době vyřešen.
|
host ::
RSS.