Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv výrobního prostředí na výskyt kontaminující plísně typu Penicillium u sýrů zrajících pod mazem
Veselá, Vendula ; Brázda, Václav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je monitoring prostředí výrobního závodu na výrobu sýrů zrajících pod mazem se zaměřením na výskyt plísně typu Penicillium jako hlavního kontaminujícího mikroorganismu. Během celého výrobního procesu byly odebírány vzorky ovzduší ve výrobním závodě metodou spadu na vytipovaných 21 místech. Pomocí kultivačních (dle ČSN norem), mikroskopických a molekulárně diagnostických technik byl u odebraných vzorků sledován celkový počet mikroorganismů, vybrané skupiny mikroorganismů a cílový mikroorganismus (plísně rodu Penicillium). Cílem bylo zhodnotit výskyt druhů Penicillium citrinum, chrysogenum a commune v závislosti na místě odběru vzorku a času výroby. V rámci screeningu výroby byla nejprve hodnocena širší mikroflóra a až posléze byl sledován výskyt kontaminujících plísní. Pomocí makroskopických a mikroskopických metod, bylo vybráno 36 morfologicky rozdílných kolonií. Mikroskopicky byla prokázána přítomnost bakterií, kvasinek a plísní rodu Penicillium, Cladosporium a Aspergillus. Za účelem identifikace vyskytujících se mikroorganismů byla provedena analýza pomocí metody polymerázové řetězové reakce, čemuž předcházela izolace DNA pomocí NucleoSpin Microbial DNA kitu a pomocí fenolové extrakce. Na základě výsledků pozorování potvrzených polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase, byl zjištěn výskyt kontaminující plísně rodu Penicillium i Cladosporium již v počátku výroby. Plísně těchto rodů se vyskytují napříč celým provozem kromě jediné místnosti, která slouží jako chladírna tvarohu před formováním. Rod Aspergillus v podobě žluté plísně s bílým myceliem na okraji kolonie byl zachycen pouze jednou v sušárně, kde dochází ke zrání sýrů, a prokázán mikroskopickým pozorováním. Rod Cladosporium byl ve výrobním prostředí zachycen v pěti morfologicky odlišných formách. Rod Penicillium byl reprezentován 13 morfologicky rozdílnými koloniemi, polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase byla prokázána přítomnost Penicillium commune, Penicillium chrysogenum. Kromě uvedených plísní bylo zachyceno 11 morfologicky rozdílně se projevujících bakterií, z nichž byla izolována DNA. Polymerázovou reakcí v reálném čase byla tato DNA prokázána jako DNA koryneforem, u čtyř z nich se jednalo o DNA rodu Brevibacterium. Výsledky této práce kompletně mapují kontaminaci výrobního prostředí závodu, na jejich základě byly navrženy způsoby sanitace prostředí pro zajištění dekontaminace výrobního procesu.
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
Screening biologických aktivit vláknitých hub izolovaných z plástového pylu
TRMALOVÁ, Františka
Diplomová práce sleduje biologickou aktivitu mikroorganismů, které byli získány z plástového pylu včel. Pomocí molekulárně biologických metod, byly zjištěny dva druhy hub rodu Penicillium, a to konkrétně P. corylophilum a P. citrinum. Ani jeden neobsahoval bakteriocidní a fungicidní aktivitu.
Zdravotní stav okrasných rostlin čeledi Begoniaceae ve skleníkových systémech
DEMELOVÁ, Šárka
Tato práce má za cíl zjistit patogeny, které způsobují úhyn hlíz Begonií při přezimování. Pokusy se skládaly ze dvou hlavních částí, a to ze zjištění mykóz během vegetace a z laboratorních testů u přezimovávacích hlíz. Během vegetace byl pravidelně jednou týdně kontrolován makroskopicky zdravotní stav a počet zdravých, nemocných a uhynulých rostlin. Do laboratorních testů byly používány hlízy před přezimováním a v jarní sezoně hlízy odumřelé a životaschopné. Výběr hlíz k testování se řídil faktorem odolnosti odrůd vůči chorobám, který byl určen dle výsledků mortality z předchozí sklizně. Na základě tohoto faktoru byly vybrány odrůdy nejnáchylnější (Begonia tuberhybrida bílá), průměrné (Begonia pendula žluto-oranžová) a nejodolnější (Begonia tuberhybrida rumělková, červená). Během vegetace byly porosty sledovány ve všech vývojových stádiích.
Metodika detekce a identifikace hub odpovědných za kontaminaci obilovin ochratoxinem A a citrininem pomocí PCR: metodika pro praxi
Salava, Jaroslav ; Novotný, David
Cílem vytvoření této metodiky bylo popsat pracovní postup pro rychlou a spolehlivou detekci mikroskopických hub z rodů Penicillium a Aspergillus schopných produkovat mykotoxiny ochratoxin A a citrinin v obilovinách, pokud možno před jejich produkcí a akumulací, použitím polymerázové řetězové reakce (PCR) a možnosti využití těchto postupů např. pro hodnocení zdravotní a hygienickou nezávadností rostlinných produktů.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Sledování úrovně mikrobiální kontaminace vybraných druhů čajů
Polášek, Viktor
Tato diplomová práce popisuje historii čaje, jeho charakteristiku, výrobu, chemické složení a vliv na lidský organismus a legislativní požadavky. Byly zde popsány mikroorganismy, které by mohly kontaminovat čaje, produkty jejich metabolismu, které mají negativní vliv na lidské zdraví (především mykotoxiny) a boj proti těmto mikroorganismům. V experimentální části práce byly stanoveny počty významných skupin mikroorganismů v suchých listech i v hotovém nálevu.
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
Metodika detekce hub Penicillium expansum, Monilia frutigena, Botrytis cinerea a Neofabraea alba pomocí multiplex PCR
Sumíková, Taťána ; Gabrielová, Ludmila ; Žabka, Martin
Metodika uvádí protokol k rychlé a spolehlivé detekci druhů způsobujících hniloby jablek: Penicillium expansum, Monilia fructigena, Botrytis cinerea a Neofabraea alba pomocí multiplex PCR. Reakce je optimalizována pro použití v běžné laboratoři molekulární biologie. Popsaná metoda umožňuje jak detekci uvedených patogenů z kultury, tak k jejich detekci přímo z napadených jablek. Dále je popsána technika pěstování mikromycet ve formě povrchových kultur na celofánu. Metodika dále odkazuje na vybrané mykologické klíče, které lze v případě negativního výsledku PCR použít ke klasické mykologické determinaci.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.