|
|
Náměšťsko – krajina obor a lesů
Švárová, Tereza
Jedinou krajinnou památkovou zónou v kraji Vysočina, rozkládající se mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou, je Krajinná památková zóna Náměšťsko. Účelem příspěvku je tuto krajinu představit z hlediska krajinářského, urbanistického i architektonického s důrazem na hodnoty dvou obor, zabírající velkou část území, a stanovit významné kulturní a historické hodnoty, prostorové a vizuální vazby. Území krajinné památkové zóny charakterizuje nejen malebná leso-polní krajina, tvořená zaoblenými vrchy svažujícími k údolím vodních toků, ale i dvě obory: Náměšťská obora, která je zároveň pod právní ochranou přírodní památka a menší obora u sídla Jinošov. Zámecká Náměšťská obora nazývána také Kralická obora, je větší z dvou obor a dominuje jí klasicistní lovecký zámeček Lusthaus a chov daňků. Obora Jinošov je spjatá se zámkem Schönwald a Jindřichem Vilémem, který přeměnil původní bažantnici na anglický park. Obě zámecké obory jsou komponovanou krajinou, bohatou nejen na lesní průseky umocňující vizuální osy, ale také na množství nemovitých kulturních památek a dalších typických hodnot v areálech obor. Jedná se například o ohradní zdi, pilířové brány, oranžerie, ovčárnu, hájovny, krmelce a zejména také vodní plochy jako napajedla dotvářející krajinný komplex. V obou oborách převažují smíšené a listnaté lesy, tvořené zejména buky a duby. Ačkoliv jsou obory vnímány zejména jako vymezené přírodní komplexy s historickým kontextem, jejich významnost dotváří zejména jednotlivé méně diskutované kulturní znaky, které jsou důkazem kulturního života a historického podpisu této části krajiny.
|
|
|
Krajinářská analýza a návrh obnovy
Majerová, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá komponovanou krajinou, jejím vývojem v jednotlivých obdobích, možnou obnovou a ochranou komponované krajiny. Okrajově se věnuje také tématikou alejí. K zpracování krajinářské studie byla vybrána kulturní zemědělská krajina bývalého panství Uherčice v nejzápadnějším okraji Znojemského okresu. V území byly prováděny průzkumy a zpracovány základní analýzy primární, sekundární a terciární krajinné struktury. Na základě výsledků těchto rozborů byly zjištěny hodnoty a problémy krajiny. Dále byly definovány principy obnovy řešeného území včetně návrhu řešení.
|
|
|
Komponovaná krajina - analýza a návrh péče
Beránková, Šárka
Diplomová práce se zabývá identifikací komponované krajiny ve vymezeném území Ploskovice. Obsah práce je rozdělen do čtyř kapitol, které postupně problematiku popisují a řeší. Ze získaných literárních pramenů vznikla literární rešerše, která definuje jednotlivé pojmy, charakterizuje znaky a legislativu, shrnuje hlavní typy a objasňuje historii komponovaných krajin. Pravděpodobnost kompozice byla ověřena dle Metodiky identifikace komponovaných krajin Ústavu plánování krajiny. Krajinná kompozice byla následně ověřena na základě terénních průzkumů, studia historických mapových i obrazových podkladů, aktuálních mapových podkladů a informací v literatuře a pramenech. V závěru práce jsou pak popsána možná úskalí území a vysloveno doporučení k možnému způsobu ochrany a rozvoje kompozičních úprav v modelovém území.
|
|
| |
|
|
Komponovaná krajina Františka Josefa Schlika a "krajinotvorba" kolem roku 1700
Rychnová, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Předmětem této práce je komponovaná krajina Františka Josefa Šlika (1656-1740), přesněji řečeno pokus o definování vlivů a principů, které měly vliv na utváření krajiny panství Kopidlno, Staré Hrady a Veliš -Vokšice za života jmenovaného šlechtice. František Josef spravoval panství celých 60 let a během této doby realizoval výstavbu řady architektonických děl, která měla silný krajinně-urbanistický potenciál. Na velišsko-vokšickém panství vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka a širší sociální (zejména náboženské) poměry na sledovaném území. Dále stály poněkud stranou, či nebyly vnímány v kontextu krajiny panství, další stavby, které František Josef Šlik nechal realizovat, či které měly kontinuálně po dobu jeho života esenciální význam pro chod panství. Těmito stavbami a současně výraznou složkou krajiny byly hospodářské dvory. V první části práce se autorka pokusila jednak sestavit biografii Františka Josefa Šlika, popsat jeho rodinné zázemí i kariérní dráhu, a jednak přiblížit hospodářské, náboženské i geografické...
|
|
|
Aleje a jejich role v krajině - stav a perspektivy
Stehnová, Ema
Diplomová práce řeší problematiku alejí a stromořadí v krajině. Hlavním cílem práce bylo zmapování alejí a stromořadí a zhodnocení jejich stavu dle stanovené Metodiky mapování alejí 2015 (Dušek a Klemensová, 2015) v administrativním vymezení okresu Vyškov. Výsledkem mapování je databáze alejí a stromořadí v okrese Vyškov, která bude jako samostatná tematická mapová vrstva dostupná na Národním geoportálu INSPIRE. Dalším cílem práce bylo využití těchto výsledků jako nástroje regionálního rozvoje. V závislosti na zjištěných výsledcích byla následně navržena cyklotrasa s informačními tabulemi a lavičkami. Výsledky byly graficky zpracovány. Závěrem byl zhodnocen stav a perspektivy alejí v naší krajině. V okrese Vyškov bylo celkem zmapováno 224 prvků, z toho 106 alejí a 118 stromořadí. Ze skupin dřevin byly nejvíce zastoupeny listnaté okrasné dřeviny. Zdravotní stav byl nejčastěji hodnocen stupněm 2 (dobrý) a 1 (výborný). Využití návrhu cyklotras apod. je jednou z možností propagace tématiky alejí a stromořadí v naší společnosti.
|
|
|
Výtvarné, architektonické a krajinářské souvislosti Lednicko-Valtického areálu a jejich proměny v čase
Dohnal, Jiří
Dizertační práce popisuje historický vývoj výtvarných, architektonických a krajinářských hodnot Lednicko valtického areálu a porovnává jej s celoevropským vývojem. Soustředí se zejména na problematiku zahradní a krajinné kompozice. Zabývá se zejména hledáním kompozičních vztahů a vazeb, které v různých obdobích vytvářely komplikovanou kompoziční síť, často se skrytým symbolickým významem.Tato kompoziční struktura je vysvětlena formou grafických schémat, je hledána analogie v jiných objektech zahradní a krajinářské architektury.Při zpracovávání dizertační práce byly objeveny některé nové skutečnosti, které posouvají úroveň poznání této komponované krajiny dále, některé závěry však bude třeba prověřit dalším výzkumem. Virtuální rekonstrukce zaniklých úprav nejdůležitějších kompozičních celků Lednicko valtického areálu: zámeckého parku v Lednici, Valticích a okolí Lednických rybníků srozumitelnou formou statických vizualizací a animací ukazuje tyto významné vývojové fáze území.
|
|
|
Interpretace a prezentace památky zahradního umění a krajinářské architektury
Zajíčková, Markéta
Ve své literární části se práce věnuje definování kulturního turismu a jeho prostředí v ČR, z hlediska hlavních vnějších aspektů, které na dané odvětví působí. Podrobněji se následně zabývá turismem zahradním, který tvoří jedno z jeho pododvětví. Kromě situace zahradního turismu v ČR, je zde popsána i situace v dalších evropských státech. V závěru kapitoly jsou tyto skutečnosti porovnány, z čehož vyplývají i následná navržená opatření pro tuzemské poměry. Dále je uvedena metodika vytvořená pro účely prezentace a interpretace památek zahradního umění, na základě aktuálních poznatků a trendů v tomto oboru. Praktická část přímo navazuje na část literární a dle navržené metodiky popisuje způsob interpretace a prezentace konkrétních památek zahradního a krajinářského umění. Jedná se o dva oddělné subjekty s odlišným způsobem prezentace, a to o zámeckou zahradu v Mikulově a komponovanou krajinu Mikulovsko-Falkensteinska. Cílem tak bylo popsání více odlišných způsobů prezentace takovýchto objektů. K oběma celkům byla zpracována i grafická část prezentace objektu.
|
|
|
Optimalizace rozvoje území v režimu krajinné památkové zóny
Vojtková, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou krajinných památkových zón, konkrétně možnostmi jejich ochrany a možnými opatřeními vedoucími k jejich zkvalitnění. Představuje legislativní nástroje, metodiky a nástroje financování ochrany a obnovy krajiny. Popisuje jak národní legislativu, tak mezinárodní úmluvy a ustanovení. Za modelové území byl zvolen katastr Bítov náležící do krajinné památkové zóny Vranovsko-Bítovsko. Zde byla na základě terénního průzkumu a dostupných materiálů o území zpracována krajinná analýza včetně problémové mapy. Navržen pak byl soubor úprav uspořádání krajiny, který je v několika případech doveden do detailnějšího řešení v podobě půdorysných plánů a skic.
|
|
|
Uplatnění zahradní a krajinářské tvorby v přeměnách historických prostorů. Valdštejnská lodžie v Jičíně
Havlová, Tereza
Práce se v první části zabývá různými možnostmi přístupu k řešení historických prostorů z pohledu zahradní a krajinářské tvorby. Dále jsou tyto prostory rozděleny do několika kategorií na základě kterých lze určit způsob dalšího postupu práce s nimi. Principy a možnosti přeměn jsou pak ukázány na vybraných referenčních příkladech děl realizovaných u nás i v zahraničí. Druhá část práce se týká vytvoření návrhového řešení obnovy Valdštejnské lodžie v Jičíně. Jedná se o historický objekt se zahradou, libosadem a oborou, který je součástí komponované krajiny z počátku 17. století. Vlastnímu návrhu předcházelo důkladné terénní šetření. Na základě výsledků analýz pak bylo vypracováno řešení, které respektuje historii objektu, ale zároveň do něj vnáší pohled současného krajinářského architekta.
|
host ::
RSS.