Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hanuš Hachenburg 1929 -1944
Pražák, Daniel ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje osudu židovského básníka Hanuše Hachenburga, který byl ve svých 14 letech zavražděn v plynové komoře v Osvětimi-Březince. Ve své první části práce mapuje jeho život od jeho nejasného dětství s rodiči, života v sirotčinci a transportu do Terezína až do pobytu v Osvětimi-Březince. Na život v Terezíně bude brán větší zřetel, zejména s ohledem k jeho tvorbě v chlapeckém časopise Vedem. V závěru této části je popsán život v Terezínském rodinném táboře a jeho fungování. Druhá část práce je věnována druhému životu Hanuše Hachenburga. Autor v ní popisuje projekty a jejich výsledky, které se věnovaly osobě Hanuše Hachenburga v posledních pěti letech. KLÍČOVÁ SLOVA Terezín, holocaust, Osvětim, poezie, Vedem, Hanuš Hachenburg
Význam časopisu Vedem v terezínském ghettu
ŠVECOVÁ, Lenka
Vedem je název českého literárního časopisu, který byl tajně vydáván v letech 1942-1944 v terezínském koncentračním táboře. Vznikl na popud učitele Valtra Eisingera, jenž měl na starost židovské chlapce žijící v {\clq}qDomově`` č.1 tzv. bloku L417 a podporoval jejich kulturní rozvoj a tvůrčí schopnosti. Chlapci ve věku od čtrnácti do šestnácti let se ujali tajného vydávání časopisu, který vycházel každý pátek po dobu zhruba dvou let. Obsah tvořily stálé rubriky, básně, povídky, ale též filozofické eseje či literární kritiky. Svou ucelenou formou se časopis Vedem snažil co nejvíce přiblížit skutečnému periodiku, o čemž svědčí i žertem uvedená částka na titulní straně. K nejvýznamnějším osobnostem časopisu patřil beze sporu jeho hlavní šéfredaktor Petr Ginz, který roku 1944 zahynul v plynové komoře v Osvětimi, či talentovaný Hanuš Hachenburg, jenž do časopisu přispíval svou básnickou tvorbou. Celkem osmi set stránkový časopis se dochoval v úkrytu terezínského ghetta a po jeho osvobození byl v květnu 1945 převezen do Prahy. Nově nastupující režim bývalého Československa zamítl snahu o jeho vydání, a tak se s jeho existencí poprvé setkáváme ve zkrácené samizdatové verzi až koncem osmdesátých let.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.