Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Respitní centrum nadačního fondu dětské onkologie Krtek
Čánský, Pavel ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem budovy centra Nadačního fondu dětské onkologie Krtek v místě křížení ulic Milady Horákové a Francouzské v Brně. Důraz je kladen na detailní řešení provozních, funkčních a kapacitních potřeb, které jsou individuálními požadavky konkrétního nadačního fondu.
Respitní centrum nadačního fondu dětské onkologie Krtek
Čánský, Pavel ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem budovy centra Nadačního fondu dětské onkologie Krtek v místě křížení ulic Milady Horákové a Francouzské v Brně. Důraz je kladen na detailní řešení provozních, funkčních a kapacitních potřeb, které jsou individuálními požadavky konkrétního nadačního fondu.
Možnosti klinického hodnocení a rehabilitace chemoterapií indukované polyneuropatie u dětských onkologických pacientů
Votrubová, Barbora ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Medunová, Kateřina (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá problematikou chemoterapií indukované polyneuropatie (CIPN) u dětských onkologických pacientů. V obecné části jsou popsány základní charakteristiky polyneuropatie a specifické vlastnosti CIPN, její výskyt, klinická manifestace, rizikové faktory a přehled chemoterapeutik nejčastěji indukujících polyneuropatie u dětské populace. Ve speciální části jsou představeny současné způsoby hodnocení CIPN pomocí klinických škálovacích systémů a dále jsou uvedeny dostupné poznatky o ovlivnění CIPN rehabilitací. Součástí práce je popis a překlad škály "pediatric-modified Total Neuropathy Score" (ped-mTNS) a "Total Neuropathy Scale-Pediatric Vincristine" (TNS-PV). V diskuzi jsou rozebrány výhody a nedostatky obecných i specifických systémů pro hodnocení polyneuropatie vyvolané chemoterapií u dětí. Z prezentovaných metod jsme jako nejvhodnější pro využití v klinické praxi vyhodnotili škálu TNS-PV.
Výživa u onkologicky nemocných dětí a dospívajících
VLKOVÁ, Lucie
Diagnostika i léčba zhoubných nádorových onemocnění u dětí a dospívajících se stále výrazně zlepšuje a ukazuje se, že na výsledku má nemalý podíl právě výživa. Jenže pro pacienta někdy může být obtížné až nemožné výživová doporučení dodržovat; má potíže s přijímáním stravy, silně se mu mění chuť, některé potraviny v něm vyvolávají potřebu zvracet. Navíc jídlo neplní jen čistě biologické potřeby, ale ve významné míře naplňuje i potřeby psychické. Cílem této bakalářské práce bylo popsat složení a způsob podání výživy v jednotlivých fázích léčby onkologicky nemocných dětí a mladistvých a zmapovat zkušenosti a názory dětských pacientů, jejich rodin a jejich ošetřujícího personálu na to, zda a jak je možné dodržet výživová doporučení a zároveň uspokojit chuťové preference dítěte. Hledám v ní odpověď na dvě výzkumné otázky: 1. Jak se mění z důvodu zajištění dostatečné nutrice způsob podání a složení výživy v průběhu léčby onkologicky nemocných dětí a mladistvých? 2. Jaké jsou názory dětských pacientů, jejich rodin a jejich ošetřujících lékařů na možnosti dodržení výživových doporučení? Text je rozdělen na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje problematiku dětské onkologie a nejčastější typy nádorů u dětí a dospívajících, zmiňuje také možnosti jejich prevence. Dále se zabývá vedlejšími účinky protinádorové terapie, změnami metabolismu, malnutricí, nádorovou kachexií a anorexií. Největší část je věnována výživě hodnocení stavu výživy, výživové potřebě a formám nutriční podpory. Poslední část obsahuje doporučení při komplikacích s příjmem stravy a pro navýšení výživného obsahu stravy. Vzhledem ke komplikovanosti tématu jsem zvolila smíšenou výzkumnou strategii, více různých metod získávání i zpracování dat i různé skupiny respondentů. Sledovaným souborem bylo 45 onkologicky nemocných dětí a dospívajících ve věku od 4 do 18 let léčících se na Klinice dětské onkologie v Brně, jejich rodiče (7) a jejich ošetřující zdravotníci (2). Jako metody získávání dat byl využit dotazník, semistrukturované rozhovory, pozorování, záznamy stravy a informace ze zdravotnické dokumentace. Metodou zpracování dat byla kvalitativní i kvantitativní analýza dotazníkových odpovědí, obsahová analýza rozhovorů, pozorování, tvorba případových studií, propočet jídelníčků v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky jsou prezentovány formou grafů, tabulek a prostého textu. Kapitola výsledky je rozdělena do třech podkapitol. Složení a způsob podání výživy se mění v závislosti na potřebách nemocného, jeho věku, druhu nádoru, léčbě a komplikacím, které v jejím průběhu nastávají. Záleží také na spolupráci samotného nemocného a jeho rodiny. Odlišný je také přístup u dospívajícího a dítěte a rozdíl mezi pobytem doma a v nemocnici. V některých fázích je pro zajištění dostatečné nutrice potřeba dietní úprava stravy, jindy je třeba nutriční podpora v podobě sippingu a při komplikacích, které s sebou léčba či onemocnění samotné přinášejí, se mění i způsob podání ústy, sondou, či parenterálně. Dodržet výživová doporučení představuje pro většinu onkologicky nemocných dětí a dospívajících značný problém, potíže s příjmem stravy během léčby má 95 %. Často jsou kvůli chuťovým preferencím dítěte odmítány určité formy nutriční podpory, které napomáhají výživová doporučení dodržet. Jak samotné děti, tak i jejich rodiče upřednostňují chuťové potřeby dítěte před doporučeními týkajícími se výživy. Našly se však i výjimky. Názory ošetřujícího personálu se shodují ve tvrzení, že vše záleží na přístupu jak samotných dětských pacientů, tak jejich rodin.
Biologické a sociální potřeby onkologicky léčeného dítěte
ŘÁDKOVÁ, Klára
Teoretická část práce, je věnována problematice nádorového onemocnění v dětském období. První kapitola pojednává o možných příčinách, které podněcují vznik onkologických onemocnění u dětí. Dalším tématem jsou druhy a dělení dětských nádorů. Následující kapitola je zaměřena na vývojovou psychologii dítěte od narození po období adolescence. Jelikož je práce zaměřena na životní potřeby dětí, popisuje nadcházející kapitola biologické, psychické a sociální potřeby. Kapitola zabývající se socializací dítěte je směřována na znovuzačlenění dítěte do společnosti - resocializaci a na důležitost navazování mezilidských vztahů dítěte po onkologické léčbě. Práce sociální koordinátorky na oddělení dětské onkologie je rozdělena na náplň práce sociálního pracovníka, tedy komunikaci s dítětem a jeho rodinou a na dávky pro osoby se zdravotním postižením. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit možné změny v uspokojování životních potřeb dětí během onkologické léčby. S ohledem na cíl a zaměření práce je pro sběr dat zvolen kvalitativní výzkum, který umožňuje hlubší průzkum dané problematiky. Jako metoda výzkumu je zvoleno dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Předem připravené schéma otázek je složeno z okruhů zaměřených na oblast biologických, psychických a sociálních potřeb onkologicky léčených dětí na Klinice dětské onkologie v Brně. Pro zanalyzování zjištěných dat je použita metoda opakovaných vzorců, neboli gestaltů. Výzkumný soubor tvoří šest dětských pacientů záměrně vybraných na Klinice dětské onkologie v Brně. Pro doplnění odpovědí dětí, jsou do výzkumu zařazení také rodiče, kteří zodpovídají okruh otázek zaměřených na ně samotné. Z výsledků praktické části bakalářské práce plyne, že vlivem onkologické léčby dochází k větším či menším změnám v uspokojování životních potřeb dětí. Vedlejší účinky onkologické léčby, které u dětí způsobují nechutenství, nevolnost či únavu se promítají do osobní oblasti, kde znesnadňují běžné denní fungování. Prožívání a vnímání u onkologicky léčených dětí prochází těžkou zkouškou a mnohými změnami, ze kterých je však nutné vytyčit především pozitiva, která děti udávaly. V rodinné oblasti se onkologická léčba dítěte jednoznačně promítá na vztazích. U pěti dětí došlo již během léčby k upevnění vztahu mezi nimi a jejich rodiči. V sourozeneckých vztazích došlo k posílení vztahů u tří ze šesti dětí, avšak u dvou dětí došlo k odcizení s jejich sourozenci. Ve vztazích se spolužáky nedošlo u děti k žádným negativním reakcím, spíše k podpoře od jejich třídního kolektivu. V oblasti kamarádských vztahů nedošlo ze strany přátel onkologicky léčených dětí k přetržení kontaktů, ale k podpoře a udržování komunikace prostřednictvím internetu, dopisů, či návštěv. Z výsledků je patrné, že informovanost o sociálních dávkách a možnostech pomoci je velmi uspokojující. Sociální koordinátorka poskytuje na oddělení dětské onkologie kvalitní poradenství a podporu dětem a jejich rodičům. Práce potvrdila, že problematika onkologické léčby s sebou nese mnoho změn v oblasti životních potřeb dítěte. Tato práce by mohla sloužit pro rodiče dětí které onemocní onkologickým onemocněním, jejich blízkou rodinu a ostatní kdo mají ve svém okolí dítě, které bojuje s onkologickým onemocněním, jako zdroj cenných informací.
Využití barevné modifikace Warteggova kresebného testu u onkologicky nemocných pacientů (BP je součástí širšího projektu)
BUZKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce je zaměřena na využití barevné modifikace Warteggova kresebného testu u pacientů s onkologickou diagnózou. Teoretická část informuje na základě analýzy odborné literatury o projektivních technikách a jejich dělení. Klíčovou částí teoretické části je poté popis Warteggova kresebného testu a jeho barevné modifikace. Další část je zaměřena na dětskou onkologii, především pak na psychosociální problematiku onkologicky nemocných dospívajících. Empirická část si klade za cíl najít a popsat typické prvky vyskytující se ve zpracování barevné modifikace Warteggova kresebného prvku u onkologicky nemocných pacientů. Výsledky u výzkumné skupiny jsou pak porovnávány s kontrolní skupinou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.