|
Representation of Death in Legendary Tales by François-Marie Luzel, Anatole Le Braz and François Cadic
Burdová, Zuzana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato práce zkoumá zobrazení smrti v bretaňském folkloru napříč díly tří významných bretonských folkloristů: Marie-Françoise Luzela (1824-1895), jeho žáka Anatola Le Braze (1859-1926) a abbého Françoise Cadika (1864-1929). Práce popisuje, jak se představa smrti historicky vyvíjela v rámci keltské mytologie a křesťanství. Abychom získali komplexnější obrázek bretonského folkloru, pojednáváme o jeho charakteristických rysech, popisujeme vznik a proměnu emblematické postavy Ankoua a v krátkosti představujeme svět zesnulých duší, obyčejně zvaný Anaon. Práce následně seznamuje čtenáře s životem a motivací těchto tří autorů, přičemž popisuje sociálně-kulturní kontext tehdejší Bretaně. Druhá část se v první řadě věnuje analýze několika vybraných mytologických povídek s kurtoazním románem Lancelot ou le Chevalier de la charrette (Lancelot aneb Rytíř na káře) Chrétiena de Troyes, zkoumaných z hlediska archetypálního trojúhelníku podle Daniely Hodrové a iniciační cesty hlavních hrdinů. Následně práce vysvětluje, co forma tzv. veillée v ústní literatuře představuje a jaký vztah ji pojí k tzv. récit légendaire (rozpracovaným Le Brazem), který je následně porovnán s Luzelovou povídkou. Tato část se rovněž zabývá stylem těchto dvou spisovatelů. Závěr pak nastiňuje pozici folkloru na literární scéně po druhé...
|
|
Representation of Death in Legendary Tales by François-Marie Luzel, Anatole Le Braz and François Cadic
Burdová, Zuzana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato práce zkoumá zobrazení smrti v bretaňském folkloru napříč díly tří významných bretonských folkloristů: Marie-Françoise Luzela (1824-1895), jeho žáka Anatola Le Braze (1859-1926) a abbého Françoise Cadika (1864-1929). Práce popisuje, jak se představa smrti historicky vyvíjela v rámci keltské mytologie a křesťanství. Abychom získali komplexnější obrázek bretonského folkloru, pojednáváme o jeho charakteristických rysech, popisujeme vznik a proměnu emblematické postavy Ankoua a v krátkosti představujeme svět zesnulých duší, obyčejně zvaný Anaon. Práce následně seznamuje čtenáře s životem a motivací těchto tří autorů, přičemž popisuje sociálně-kulturní kontext tehdejší Bretaně. Druhá část se v první řadě věnuje analýze několika vybraných mytologických povídek s kurtoazním románem Lancelot ou le Chevalier de la charrette (Lancelot aneb Rytíř na káře) Chrétiena de Troyes, zkoumaných z hlediska archetypálního trojúhelníku podle Daniely Hodrové a iniciační cesty hlavních hrdinů. Následně práce vysvětluje, co forma tzv. veillée v ústní literatuře představuje a jaký vztah ji pojí k tzv. récit légendaire (rozpracovaným Le Brazem), který je následně porovnán s Luzelovou povídkou. Tato část se rovněž zabývá stylem těchto dvou spisovatelů. Závěr pak nastiňuje pozici folkloru na literární scéně po druhé...
|