|
|
The pottery of sector 20 at Jandavlattepa
Včelicová, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cílem této práce bylo klasifikovat a analyzovat soubor keramického materiálu ze sektoru 20, tzv. Citadely, naleziště Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu. Toto sídlo nacházející se historické oblasti Baktrie bylo v poslední fázi využíváno Kušány. Keramika, která je předmětem této práce, byla objevena v rámci Česko-uzbeckého výzkumu probíhajícího v letech 2002 až 2006. Tato práce představuje historické a místní souvislosti naleziště, které slouží jako základ ke komplexnímu pochopení zkoumaného keramického materiálu jako takového a jeho propojení s lokalitou. Keramické fragmenty jsou rozděleny do skupin podle těsta, tvaru a formy. Podrobně jsou zde také popsány používané typy dekorací. Všechny tyto prvky umožňují porovnat nálezy z Džandavláttepy s analogickými lokalitami Střední Asie ze stejné doby.
|
|
|
Ancient Jewellery of Central Asia and its relations to the Jewellers' art of Ancient Mediterranean.
Belaňová, Petra ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, křižovatky dávných obchodních cest známých jako Hedvábná stezka, staletí vstřebávala impulzy příchozích kulturních vlivů a vytvářela tak prostředí pro existenci originálního uměleckého projevu, který je možné pozorovat i u šperkařské tvorby. Disertační práce věnuje prostor analýze nálezových celků a nálezů jednotlivých kusů honosného šperku, ve většině případů vyrobeného ze zlata, které byly mnohdy ve značné míře inspirovány kulturou antického Středomoří. Z historicko - geografického hlediska je těžištěm práce především území starověké Baktrie a Gandháry, spadajících dnes přibližně na území jižní části bývalých sovětských republik Uzbekistánu a Tádžikistánu, území severního a východního Afganistánu a severního Pákistánu. Právě tyto oblasti byly v minulosti centry vojenských aktivit a politických útvarů, odkazujících se v mnohých aspektech ke středomořským tradicím, a přispěly tak k šíření a zachování některých prvků antického kulturního dědictví v architektuře, skulptuře, ale i drobném uměleckém řemeslu. Většina nálezů šperku pochází z poměrně turbulentního období 1. stol. n. l., kdy bylo území Střední Asie dějištěm postupného formování Kušánské říše. Hlavní část práce tvoří přehled nálezů středoasijského šperku, rozdělující šperky na několik skupin podle místa jejich nošení na...
|
|
|
The pottery of sector 20 at Jandavlattepa
Včelicová, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cílem této práce bylo klasifikovat a analyzovat soubor keramického materiálu ze sektoru 20, tzv. Citadely, naleziště Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu. Toto sídlo nacházející se historické oblasti Baktrie bylo v poslední fázi využíváno Kušány. Keramika, která je předmětem této práce, byla objevena v rámci Česko-uzbeckého výzkumu probíhajícího v letech 2002 až 2006. Tato práce představuje historické a místní souvislosti naleziště, které slouží jako základ ke komplexnímu pochopení zkoumaného keramického materiálu jako takového a jeho propojení s lokalitou. Keramické fragmenty jsou rozděleny do skupin podle těsta, tvaru a formy. Podrobně jsou zde také popsány používané typy dekorací. Všechny tyto prvky umožňují porovnat nálezy z Džandavláttepy s analogickými lokalitami Střední Asie ze stejné doby.
|
|
|
Vývoj osídlení v mikroregionu Zarabag (jižní Uzbekistán) na základě archeologických pramenů
Augustinová, Anna ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Frank Danielisová, Alžběta (oponent)
Předmětem práce jsou výsledky plošného archeologického výzkumu v mikroregionu oázy Zarabag v jižním Uzbekistánu. Nedestruktivní výzkum měl za cíl získat a vyhodnotit archeologická data umožňující rekonstrukci vývoje osídlení v tomto prostoru, kterému doposud z archeologického hlediska nebyla věnována pozornost. Prospekce v oáze a jejím nejbližším okolí byly prováděny extenzivní formou (plošné pokrytí celé oázy s cílem detekce míst s archeologickou evidencí) a intenzivní formou (povrchovými sběry na úzce vymezeném prostoru). Na základě kvality a kvantity získaných dat, se jako vhodnější ukázaly extenzivní prospekce. Součástí práce bylo také sledování vodních zdrojů (prameny, povrchové kanály a zjištěny byly dokonce pozůstatky karezu - podzemního kanálu). Nálezy získané během prospekce byly prostorově zaznamenávány do vymezených polygonů (zahrady, pole, hřbitovy, tepa ad.) a na základě jich datace a prostorového rozmístění bylo přistoupeno k rekonstrukci vývoje osídlení v mikroregionu oázy. Součástí výzkumu bylo také studium skalních rytin, které se nacházejí v řešené oblasti a tvoří nedílnou součást krajiny v minulosti. Nejstarší doklady osídlení pocházejí z doby bronzové, o něco řídčeji jsou pak nálezy z doby železné. Období antiky v oáze zcela chybí, lidská aktivita je zaznamenána opět v 3.-4....
|
host ::
RSS.