|
|
Studium produkce PHA u extremofilnich zástupců rodu Bacillus a příbuzných rodů
Reinohová, Nikola ; Kouřilová, Xenie (oponent) ; Pernicová, Iva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium produkce polyhydroxyalkanoátů pomocí extremofilních zástupců rodu Bacillus a příbuzných rodů. V rámci práce byly zkoumány jak sbírkové mikroorganismy Ureibacillus composti DSM 171951, Alkalibacillus haloalkaliphilus DSM 5271, Alicyclobacillus acidocaldarius DSM 446, Halobacillus halophilus CCM 3527, Thermobacillus composti DSM 18247 a Bacillus licheniformis CCM 2206, tak i izolované mikroorganismy z přírodních zdrojů Aneurinibacillus thermoaerophilus LK7, Aneurinibacillus thermoaerophilus F109, Aneurinibacillus thermoaerophilus AFn2, Geobacillus thermodenitrificans F101, Geobacillus thermodenitrificans F102, Geobacillus stearothermophilus A12 a Geobacillus sp. AH11.V teoretické části jsou popsány extremofilní mikroorganismy, polyhydroxyalkanoáty a jejich využití. V experimentální části byla provedena detekce produkce PHA na úrovni genotypu pomocí metody PCR, kde byla zjišťována přítomnost PHA syntáz první a čtvrté třídy pro určité zástupce a taktéž přítomnost genu 16SrRNA. Dále byla testována produkce PHA na úrovni fenotypu, kde se testovala utilizace různých uhlíkových zdrojů a schopnost mikroorganismů tvořit s různými prekurzory kopolymery 4HB a 3HV při různých teplotách. Kopolymery jsou velice zajímavé svými vlastnostmi, díky kterým mají širokou škálu využití. Jako nejlepším zástupcem se pro produkci PHA v této práci ukázal mikroorganismus Aneurinibacillus thermoaerophilus AFn2 s produkcí PHA až 1,99 g/l a kopolymeru 3HV až 0,49 g/l.
|
|
|
Produkce, charakterizace a aplikace polymerů kyseliny jablečné a glutamové
Čangelová, Katarína ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Predmetom tejto bakalárskej práce bolo štúdium produkcie biopolymérov pomocou mikroorganizmov. Polymér kyseliny jablčnej bol produkovaný kvasinkoidnou hubou Aureobasidium pullulans a na biosyntézu polyméru kyseliny glutámovej bola použitá baktéria Bacillus licheniformis. V teoretickej časti práce sa nachádza charakteristika jednotlivých polymérov, ich mikrobiálnych producentov a možná aplikácia v rôznych oblastiach. Prostredníctvom experimentov bol sledovaný vplyv rozličných podmienok na bunkový rast a produkciu týchto polymérov. Boli optimalizované podmienky kultivácie z hľadiska produkcie polymérov a následne využité odpadové substráty – srvátka a hydinové perie. Mikrobiálne produkovaný polymér kyseliny jablčnej bol hydrolyzovaný s 2 M kyselinou sírovou a koncentrácia jablčnej kyseliny bola analyzovaná IEC s vodivostným detektorom. Koncentrácia polyméru kyseliny glutámovej bola určená spektrofotometrickou metódou s využitím CTAB.
|
|
|
Stanovení aktivity průmyslově významných enzymů produkovaných mikroorganismy izolovanými z potravinového odpadu
Lymarenko, Sofiia
Při zpracování potravinového odpadu hraje důležitou roli mikrobiom a enzymy, které produkuje. Bacillus licheniformis je jedním ze zástupců mikroflóry při kompostování a zdrojem průmyslově významných hydrolytických enzymů: proteas, lipas a celulas. V rámci diplomové práce byla stanovována enzymatická aktivita pomocí spektrofotometrických metod u sedmi kmenů B. licheniformis izolovaných z potravinového odpadu po dobu 96 až 192 hodin. U všech sedmi kmenů byla prokázána celulasová, proteasová a lipasová aktivita, což se shoduje s dosud publikovanou literaturou. Nejvyšší celulasová aktivita stanovena dvěmi metodami byla zaznamenána u kmene 3A-52 (1 U/ml) a 1A-52 (1,5 U/ml) po 24 hodinách kultivace. pH optimum pro celulasovou aktivitu bylo 7, a teplotní optimum 50 °C až 60 °C. Maximální proteasová aktivita byla detekována později až po 120 a 144 hodinách kultivace u dvou kmenů: 3A-52 (1,3 U/ml) a 3D-42 (1,4 U/ml). Při provedení optimalizace se zjistilo, že pH optimum bylo 9 až 11 a teplotní optimum 40 až 45 °C v závislosti na kmenu. Maximální lipasová aktivita byla přibližně 0,7 U/ml a to po 144 hodinách kultivace u 4D-41 a 3D-42. Teplotní optimum bylo zjištěno při 50 až 60 °C a rozmezí pH optima pro tuto aktivitu bylo velice široké v závislosti na studovaném kmenu. U kmenů s nejvyšší enzymatickou aktivitou byla stanovená růstová křivka, kde nejvyšší celulasová aktivita odpovídala době přechodu bakteriální kultury z exponenciální fáze do stacionární, a nejvyšší lipasová a proteasová aktivita byla zjištěna později až při přechodu ze stacionární fáze do fáze odumírání. Kmeny 3A-52 a 3D-42 vykazovaly nejvyšší aktivitu u všech tří sledovaných enzymů. Následně tyto kmeny izolované při kompostování by mohly být použity pro produkci enzymů v průmyslu.
|
|
|
Studium produkce PHA u extremofilnich zástupců rodu Bacillus a příbuzných rodů
Reinohová, Nikola ; Kouřilová, Xenie (oponent) ; Pernicová, Iva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium produkce polyhydroxyalkanoátů pomocí extremofilních zástupců rodu Bacillus a příbuzných rodů. V rámci práce byly zkoumány jak sbírkové mikroorganismy Ureibacillus composti DSM 171951, Alkalibacillus haloalkaliphilus DSM 5271, Alicyclobacillus acidocaldarius DSM 446, Halobacillus halophilus CCM 3527, Thermobacillus composti DSM 18247 a Bacillus licheniformis CCM 2206, tak i izolované mikroorganismy z přírodních zdrojů Aneurinibacillus thermoaerophilus LK7, Aneurinibacillus thermoaerophilus F109, Aneurinibacillus thermoaerophilus AFn2, Geobacillus thermodenitrificans F101, Geobacillus thermodenitrificans F102, Geobacillus stearothermophilus A12 a Geobacillus sp. AH11.V teoretické části jsou popsány extremofilní mikroorganismy, polyhydroxyalkanoáty a jejich využití. V experimentální části byla provedena detekce produkce PHA na úrovni genotypu pomocí metody PCR, kde byla zjišťována přítomnost PHA syntáz první a čtvrté třídy pro určité zástupce a taktéž přítomnost genu 16SrRNA. Dále byla testována produkce PHA na úrovni fenotypu, kde se testovala utilizace různých uhlíkových zdrojů a schopnost mikroorganismů tvořit s různými prekurzory kopolymery 4HB a 3HV při různých teplotách. Kopolymery jsou velice zajímavé svými vlastnostmi, díky kterým mají širokou škálu využití. Jako nejlepším zástupcem se pro produkci PHA v této práci ukázal mikroorganismus Aneurinibacillus thermoaerophilus AFn2 s produkcí PHA až 1,99 g/l a kopolymeru 3HV až 0,49 g/l.
|
|
|
Produkce, charakterizace a aplikace polymerů kyseliny jablečné a glutamové
Čangelová, Katarína ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Predmetom tejto bakalárskej práce bolo štúdium produkcie biopolymérov pomocou mikroorganizmov. Polymér kyseliny jablčnej bol produkovaný kvasinkoidnou hubou Aureobasidium pullulans a na biosyntézu polyméru kyseliny glutámovej bola použitá baktéria Bacillus licheniformis. V teoretickej časti práce sa nachádza charakteristika jednotlivých polymérov, ich mikrobiálnych producentov a možná aplikácia v rôznych oblastiach. Prostredníctvom experimentov bol sledovaný vplyv rozličných podmienok na bunkový rast a produkciu týchto polymérov. Boli optimalizované podmienky kultivácie z hľadiska produkcie polymérov a následne využité odpadové substráty – srvátka a hydinové perie. Mikrobiálne produkovaný polymér kyseliny jablčnej bol hydrolyzovaný s 2 M kyselinou sírovou a koncentrácia jablčnej kyseliny bola analyzovaná IEC s vodivostným detektorom. Koncentrácia polyméru kyseliny glutámovej bola určená spektrofotometrickou metódou s využitím CTAB.
|
host ::
RSS.