|
|
U.S.-China Cooperation During Six Party Talks
Hladíková, Kristýna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americko-čínskou spoluprací během šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu v letech 2003 až 2009 a jejím cílem je rozbor hlavních zájmů a záměrů, se kterými USA a Čína přistupovaly k jednacímu stolu, a dále analýza problematických bodů mezi oběma zeměmi, jenž nejvíce komplikovaly celý průběh diskuzí. Ačkoliv obě země upřímně deklarovaly společný zájem na jaderném odzbrojení korejského poloostrova, jejich skutečné pořadí priorit se v rámci rozhovorů lišilo. Na rozdíl od USA, Čína upřednostňovala stabilitu regionu před jeho denuklearizací a velmi se snažila mírnit tvrdý americký postup vůči KLDR. Díky tomu však bylo prakticky nemožné efektivně donutit Severní Koreu k tomu, aby zanechala jaderného programu, což ale bylo bezpodmínečně požadováno Spojenými státy. Dlouhotrvající politické a strategické spojenectví mezi Pekingem a Pchjongjangem celý problém dále výrazně komplikovalo. Jakákoliv prohlášení nebo rezoluce, které byly přijaty, pak postrádaly dostatečnou razanci a nedonutily Severní Koreu ukončit jaderný program. Americko-čínská spolupráce tedy nebyla v tomto ohledu příliš úspěšná. Na základě těchto zjištění pak práce dochází k závěru, že hlavní překážkou k dosažení jaderného odzbrojení KLDR byl nekompromisní postoj Ameriky vůči...
|
|
|
Americko-čínské vztahy během první Obamovy administrativy: 2009-2012
Michaláková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Přístup Obamovy administrativy k Čínské lidové republice (ČLR) se během prvního funkčního období Obamy postupně proměňoval od velmi benevolentního k tvrdšímu postoji. Obama ve vztahu k ČLR navázal na koncept, který zavedla Bushova administrativa. Šlo o koncept zodpovědného podílníka (responsible stakeholder), který vnímal ČLR jako zemi zodpovědnou mezinárodnímu systému. V dalších letech Obamova administrativa teoretický koncept přístupu k ČLR proměnila na tzv. návrat do Asie (pivot to Asia), který se snažil vyvažovat čínský vliv v oblasti asijsko-pacifického regionu. Práce se zabývá popisem a analýzou těchto zahraničně-politických konceptů Obamovy administrativy ve vztahu k ČLR, stejně tak jako popisem a analýzou čínských zahraničně-politických konceptů (mírového vývoje a harmonického světa). Další část práce se zaměřuje na analýzu dvou aspektů vztahů těchto zemí, a to na oblast diplomatických styků a problematiku lidských práv, které dobře dokládají úvodní tezi, tedy postupnou proměnu amerického přístupu k ČLR.
|
|
|
Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda
Kofroňová, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou během administrativy Gerdalda Forda a uvedení důvodů, proč se Fordovi během jeho prezidentského období nepodařilo s Čínskou lidovou republikou navázat diplomatické styky. Práce se skládá ze tří částí. V první kapitole je pro uvedení čtenáře do kontextu uvedena krátká historie americko-čínských vztahů, která se zaměřuje zejména na období, kdy byl prezidentem Spojených států amerických Fordův předchůdce Richard Nixon. V další kapitole je obsažena analýza vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou během administrativy Geralda Forda. Nakonec jsou v práci popsány kroky administrativy Jimmyho Cartera, které vyvrcholily úplnou normalizací americko-čínských vztahů a vytvořením oficiálním diplomatických styků mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou. Práce dochází k závěru, že navázání oficiálních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínskou lidovou republikou nebylo v období prezidentství Geralda Ford možné z několika důvodů. Hlavní příčinou byla otázka Čínské republiky sídlící na ostrově Tchaj-wan, jejíž vládu uznávaly Spojené státy za jedinou legitimní vládu Číny. Dalším důvodem bylo zpomalení procesu normalizace zejména kvůli neústupnosti Čínské lidové republiky v...
|
|
|
U.S.-China Cooperation During Six Party Talks
Hladíková, Kristýna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americko-čínskou spoluprací během šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu v letech 2003 až 2009 a jejím cílem je rozbor hlavních zájmů a záměrů, se kterými USA a Čína přistupovaly k jednacímu stolu, a dále analýza problematických bodů mezi oběma zeměmi, jenž nejvíce komplikovaly celý průběh diskuzí. Ačkoliv obě země upřímně deklarovaly společný zájem na jaderném odzbrojení korejského poloostrova, jejich skutečné pořadí priorit se v rámci rozhovorů lišilo. Na rozdíl od USA, Čína upřednostňovala stabilitu regionu před jeho denuklearizací a velmi se snažila mírnit tvrdý americký postup vůči KLDR. Díky tomu však bylo prakticky nemožné efektivně donutit Severní Koreu k tomu, aby zanechala jaderného programu, což ale bylo bezpodmínečně požadováno Spojenými státy. Dlouhotrvající politické a strategické spojenectví mezi Pekingem a Pchjongjangem celý problém dále výrazně komplikovalo. Jakákoliv prohlášení nebo rezoluce, které byly přijaty, pak postrádaly dostatečnou razanci a nedonutily Severní Koreu ukončit jaderný program. Americko-čínská spolupráce tedy nebyla v tomto ohledu příliš úspěšná. Na základě těchto zjištění pak práce dochází k závěru, že hlavní překážkou k dosažení jaderného odzbrojení KLDR byl nekompromisní postoj Ameriky vůči...
|
|
|
Americko-čínské vztahy během první Obamovy administrativy: 2009-2012
Michaláková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Přístup Obamovy administrativy k Čínské lidové republice (ČLR) se během prvního funkčního období Obamy postupně proměňoval od velmi benevolentního k tvrdšímu postoji. Obama ve vztahu k ČLR navázal na koncept, který zavedla Bushova administrativa. Šlo o koncept zodpovědného podílníka (responsible stakeholder), který vnímal ČLR jako zemi zodpovědnou mezinárodnímu systému. V dalších letech Obamova administrativa teoretický koncept přístupu k ČLR proměnila na tzv. návrat do Asie (pivot to Asia), který se snažil vyvažovat čínský vliv v oblasti asijsko-pacifického regionu. Práce se zabývá popisem a analýzou těchto zahraničně-politických konceptů Obamovy administrativy ve vztahu k ČLR, stejně tak jako popisem a analýzou čínských zahraničně-politických konceptů (mírového vývoje a harmonického světa). Další část práce se zaměřuje na analýzu dvou aspektů vztahů těchto zemí, a to na oblast diplomatických styků a problematiku lidských práv, které dobře dokládají úvodní tezi, tedy postupnou proměnu amerického přístupu k ČLR.
|
|
|
Americko-čínské vztahy v post-bipolárním světě (1989-2010)
Šrámek, Petr ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Ve své práci jsem analyzoval zahraniční politiku administrativ George H. W. Bushe, Billa Clintona, George W. Bushe a Baracka Obamy v letech 1989-2010. Komparací jejich přístupů k Číně jsem došel k závěru, že přístup Spojených států k Číně je nekonzistentní, a to zejména kvůli měnící se struktuře moci ve vzájemných vztazích, střetu odlišných hodnotových systémů a rostoucí důležitosti obchodních zájmů.
|
host ::
RSS.