|
|
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
|
|
|
Feministická fotografie 70. a 80. let 20. století jako nástroj k politické a společenské změně
Šatalíková, Adéla ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bibliografická citace Feministická fotografie 70. a 80. let 20. století jako nástroj k politické a společenské změně : Bakalářská práce / Adéla Šatalíková; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D . -- Praha, 2021. -74 s. Anotace Bakalářská práce se bude zabývat feministickou fotografií 70. a 80. let 20. století, která sloužila jako nástroj k politickým a společenským změnám. Na začátku bude představena stručná historie feminismu. Tato část práce bude věnována také například důvodům, které vedly k tomu, že nebyly velké ženy umělkyně v historii umění a nerovnosti mužů a žen v historii. Po uvedení do historického kontextu se práce zaměří na zdůvodnění toho, proč právě médium fotografie je tím pravým nástrojem k politické a společenské změně a proč toto umělecké médium feministické umělkyně 70. a 80. let používaly. Následně se pozornost upřena na vybrané problémy, které jednotlivé feministické umělkyně tematizovaly. K nim patří například znásilnění a vůbec násilí na ženách, právo na rozhodování o svém těle a problematiku potratu, využití popkultury k boření stereotypů, autoportrét jako prostředek boje proti tradiční představě feminity, otázka výchovy dívek versus chlapců a také konflikt "bělošského" a "černošského" feminismu. Závěr práce souhrnně pojedná o praktických dopadech feministického umění na společnost....
|
|
|
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
|
|
|
Ana Mendieta - Adriena Šimotová. Různé podoby ženského principu v umění
Prášková, Zita ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
(česky) Práce se zabývá životem a dílem Any Mendiety a Adrieny Šimotové - dvou umělkyň, které tvořily ve stejném období, ovšem na odlišných stranách polokoule. Nikdy se nesetkaly, vzájemně o sobě a své tvorbě nevěděly. Jejich díla jsou odlišná, liší se ve v užitých výtvarných prostředcích a především v sociálně politickém prostředí, ve kterém vznikala. Cílem práce je postavit přístupy obou umělkyň do vzájemné interakce, komparovat jejich díla a interpretovat paralely, které vedou k propojujícímu momentu jejich tvorby. Ten je v práci nazván ženským principem.
|
|
|
Žena ve výtvarném umění
Urbanová, Zdeňka ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Urbanová, Zdeňka: Žena ve výtvarném umění. /Diplomová práce/ Praha 2011 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 100 normo s. zaměření práce: teoretická studie s výzkumnou částí spojenou s výtvarně didaktickou řadou předmět: zachycení genderových stereotypů a využití ženského umění ve výtvarné výchově cíl: zjistit, zda žáci a žákyně uplatňují při vnímání genderové stereotypy a pokusit se je s touto pro- blematikou seznámit přínos, poznatky: vyvolání zájmu o tuto problematiku v kontextu výtvarné výchovy klíčová slova: ženské umění, feminismus, gender, genderové stereotypy, identita, sexualita, erotika, plastické operace, panenka, výtvarná výchova
|
host ::
RSS.