|
|
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.
|
|
|
Kvalita života ve venkovských obcích v chráněných oblastech a mimo ně případová studie Sušicko
KOUŘIMOVÁ, Andrea
Hlavním cílem diplomové práce bylo porovnat kvalitu života ve třech obcích v blízkosti města Sušice. Jedné ležící uvnitř národního parku Šumava, druhé ležící v chráněné krajinné oblasti Šumava a třetí obci nacházející se na území bez zvláštní ochrany přírody. V teoretické části jsou obsažena fakta z odborné literatury týkající se chráněných území, především národního parku a chráněné krajinné oblasti a kvality života. Praktickou částí bylo porovnání objektivních dat vybraných obcí a dotazníkové šetření zaměřené na názor obyvatel na přítomnost obce v chráněném území.
|
|
|
Zhodnocení vlivu turismu na vegetační kryt NPR Čerova stěna - Luč
FLUKSOVÁ, Hana
NPR Čertova stěna - Luč se nachází na východním okraji Šumavy. Chrání se zde především kamenná moře, reliktní bory, acidofilní bučiny a kaňon řeky Vltavy. Součástí mé práce je floristický průzkum s přihlédnutím k jednotlivým typům biotopů a zhotovení vegetační mapy. Také jsem vytyčila transekty kolmé na místa s nejvyšším pohybem turistů (cesty, železnice) a vyhodnotila změny v druhovém složení a pokryvnosti v závislosti na vzdálenosti od středu transektů. Největší vliv turismu je patrný na pravém břehu u vyhlídky, kde je bylinné patro silně ovlivněno a jeho pokryvnost výrazně snížena až do vzdálenosti 15 m od cesty.
|
|
|
Konflikty jako cesta k trvale udržitelnému rozvoji Šumavy?
Cudlínová, Eva
Šumava po dlouhou dobu patřila k tzv. marginálním oblastem – t.j. oblastem na okraji ekonomického a plitického zájmu. Každá velká inovace a událost (studie uvádí pět příkladů) přinesla zároveň i určitý konflikt do území. Pokud se však řídí principem trvale udržitelného rozvoje, jsou konflikty cestou k multifunkčímu managementu území.
|
|
|
Možnosti využití konceptu biosférické rezervace na Šumavě
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Komplikovaný vztah mezi ochranou přírody a regionálním rozvojem se pokouší řešit koncept biosférické rezervace (BR). Pro definování funkcí biosférických rezervací jsou významné závěry I. mezinárodního kongresu BR, který se konal v roce 1983 v Minsku. Byla zde zdůrazněna nevyhnutelnost souběhu tří funkcí, které by měla BR plnit – ochranářské, vědeckovýzkumné a rozvojové. Ještě dále jde tzv. Sevillská strategie při definování rámcového statutu světové sítě biosférických rezervací. Podle tohoto statutu je cílem BR zvýšit povědomí o vzájemném propojení lidstva a biosféry, zdokonalit monitorování, vzdělávání, uvědomělost a spoluúčast veřejnosti na managementu biosférické rezervace. Analýza aplikovatelnosti tohoto konceptu tedy musí reflektovat čtyři základní funkce biosférické rezervace: (1) ochranu biologické diverzity/přírody, (2) vědecký a odborný výzkum, (3) vzdělávání a osvětu a (4) podporu udržitelného rozvoje.
|
|
| |
|
|
Lokální tradice z pohledu hostitelské komunity a návštěvníků Šumavy
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V sociologickém průzkumu v rámci projektu "Strategie trvale udržitelného rozvoje biosférické rezervace Šumava" bylo zachyceno spektrum tradic udržovaných v šumavských obcích. Podle něho 90% místních lidí uvedlo, že se v jejich obci udržuje nějaká šumavská tradice. Zájem návštěvníků Šumavy o lokální tradice demonstrují empirické výsledky získané pomocí dotazníkového šetření v rámci projektu "The role of tourism in the Šumava Mts. region development". Se šumavskou tradicí se setkalo jen necelých 30% návštěvníků. Z provedené komparace výsledků obou šetření vyplynula jistá disproporce mezi potenciálem a jeho realizací. Cílem článku je posouzení, nakolik jsou místní tradice skutečně využívány pro rozvoj cestovního ruchu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.