|
|
Vývoj české menšiny v USA mezi lety 1850 a 2006
Housková, Štěpánka ; Horálek, Adam (vedoucí práce) ; Schovánková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na českou menšinu žijící v USA, která je v současné době nejpočetnější a jistě i nejvýznamnější českou krajanskou menšinou v zahraničí. Práce se zabývá historickým pohledem na vývoj vystěhovalectví do USA od roku 1850 do současnosti, periodizuje toto období na jednotlivé etapy, které jsou charakteristické jak jiným důvodem emigrace, tak i jinou početní silou vystěhovalců. Dále je zde diskutována problematika změn počtu Čechů v USA a změny jejich rozmístění v jednotlivých státech USA. Zdůvodňuje se zde proč docházelo ke změnám rozmístění. Hlavním důvodem je přechod od zemědělsky zaměřených imigrantů k imigrantům hledajícím práci v sekundéru a nakonec k intelektuálněji laděné emigraci v letech po druhé světové válce. Nakonec se podrobněji zaměřuji na tři státy USA (Kalifornii, Illinois a Texas), které byly vybrány pro svou specifičnost v rámci českých menšin v USA a u kterých se práce věnuje podrobněji historii a současné situaci české menšiny zde a také současnému rozmístění Čechů v těchto státech. Také jsou zmíněny některé demografické a sociálně-kulturní charakteristiky české menšiny u tří vybraných států.
|
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949
Dlouhá, Nina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949" se zabývá vývojem periodik po 2. světové válce v Broumovském výběžku. Pro souvislý výklad tématiky bylo vhodné v první části zmapovat také mediální krajinu Broumovska před rokem 1945. Z demografického hlediska se jednalo o národnostně smíšenou oblast, kde byli Němci jednoznačnou majoritou, a česká menšina se tak mohla těžko ve veřejném životě prosazovat. Vydávání českého tisku zde bylo tudíž nemožné. Práce si kladla za cíl postihnout proměnu mediální produkce z německé na českou. Pro objasnění celkového dobového kontextu je v druhé části práce vykreslen společenskopolitický vývoj v Československu po konci 2. světové války. Přičemž je v této souvislosti stručně popsáno řízení a správa tištěných médií v letech 1945-1949. Ve třetí části práce je podrobněji charakterizována situace na Broumovsku po 2. světové válce. Zejména pak poválečné události jako odsun Němců, osídlování nového obyvatelstva, konfiskace německého majetku a formování nové občanské společnosti. V poslední čtvrté části autorka popisuje zrod českého tisku ve vymezeném regionu v prvních poválečných letech. Vůbec prvním českým periodikem byl "Metujský zpravodaj", který začal vycházet až v druhé polovině roku 1946. V lednu 1947 na něj navázal časopis "Broumovsko". Šlo o...
|
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
|
Vývoj české menšiny v USA mezi lety 1850 a 2006
Housková, Štěpánka ; Horálek, Adam (vedoucí práce) ; Schovánková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na českou menšinu žijící v USA, která je v současné době nejpočetnější a jistě i nejvýznamnější českou krajanskou menšinou v zahraničí. Práce se zabývá historickým pohledem na vývoj vystěhovalectví do USA od roku 1850 do současnosti, periodizuje toto období na jednotlivé etapy, které jsou charakteristické jak jiným důvodem emigrace, tak i jinou početní silou vystěhovalců. Dále je zde diskutována problematika změn počtu Čechů v USA a změny jejich rozmístění v jednotlivých státech USA. Zdůvodňuje se zde proč docházelo ke změnám rozmístění. Hlavním důvodem je přechod od zemědělsky zaměřených imigrantů k imigrantům hledajícím práci v sekundéru a nakonec k intelektuálněji laděné emigraci v letech po druhé světové válce. Nakonec se podrobněji zaměřuji na tři státy USA (Kalifornii, Illinois a Texas), které byly vybrány pro svou specifičnost v rámci českých menšin v USA a u kterých se práce věnuje podrobněji historii a současné situaci české menšiny zde a také současnému rozmístění Čechů v těchto státech. Také jsou zmíněny některé demografické a sociálně-kulturní charakteristiky české menšiny u tří vybraných států.
|
host ::
RSS.