|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
|
|
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.
|
|
|
Formy náhradní rodinné péče v ČR
NAUŠOVÁ, Jitka
Práce se zabývá základními formami náhradní rodinné péče v České republice. Obsahuje stručnou historii osvojení i pěstounské péče. Definuje rodinu, její význam a funkce. Uvádí poruchy rodiny i rodičovství. Objasňuje jak kritéria pro umístění dítěte do náhradní rodinné péče, tak i pro výběr žadatelů o ní. Seznamuje nás s postupem při žádosti o náhradní rodinnou péči. V této práci najdeme i právní normy jenž ji umožňují. V neposlední řadě uvádí i druhy dávek pěstounské péče.
|
|
|
Problematika náhradní rodinné péče romských dětí
TUNOVÁ, Kristína
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část je zaměřena na osvětlení základních pojmů, jako jsou náhradní rodinná péče, adopce, pěstounská péče, mezinárodní adopce, opatrovnictví a ústavní výchova. Dále pak rodina a funkce rodiny, poruchy rodičovství ve vztahu k dítěti a poruchy rodiny. Tato práce dále čtenáře seznamuje s romskou historií a kulturou, obzvláště pak s romskou rodinou. V poslední kapitole teoretické části poskytuji několik rad, jak se chovat k romskému dítěti vychovávanému v neromské rodině, především je tato kapitola zaměřena na podporu vlastního já dítěte a jeho kultury. Praktická část je zaměřena na zmapování názoru veřejnosti na danou problematiku.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Pěstounská péče u dětí s handicapem
JEŽKOVÁ, Lucie
Náhradní rodinná péče je forma péče o opuštěné či osiřelé děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. V České republice existují různé formy náhradní rodinné péče, zejména se jedná o osvojení a pěstounskou péči. Zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Existuje několik skupin dětí vhodných pro pěstounskou péči a mezi ně patří také děti s různým handicapem. Handicap znamená překážku, nesnáz, znevýhodnění či nepříznivou situaci, která vyplývá z omezené schopnosti nebo dokonce nezpůsobilosti jedince uplatnit se stejně dobře, jak se daří jiným lidem. Cílem této diplomové práce bylo zjištění stavu pěstounské péče v zahraničí a porovnání pěstounské péče u dětí s handicapem v kraji Jihočeském a kraji Plzeňském. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První: Variabilita forem pěstounské péče v České republice není optimální ve srovnání se zahraničím. Druhá: Výsledky porovnání dat obou zkoumaných krajů se nebudou zásadně lišit. K výzkumu byla použita metoda sekundární analýzy dat. K získání dat bylo využito studium dostupné odborné literatury a evidence pěstounských rodin pracovišť Náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Plzeňského kraje v Plzni. Potřebné údaje byly čerpány ze spisové dokumentace pěstounů a z dokumentace dětí svěřených do pěstounské péče za období let 2001-2005. Stanovené cíle byly splněny. První hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Výzkumem bylo zjištěno, že v některých evropských zemích již došlo k realizaci dalších forem pěstounské péče {--} především profesionální pěstounské péče. Ta ještě v naší zemi nefunguje, ale vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o pěstounskou péči by možná byla řešením této situace. Dále přinesl výzkum zjištění, že pěstouni i děti obou zkoumaných krajů se téměř neliší v individuálních charakteristikách. Výrazně se ale liší počty pěstounů, které přijaly dítě do pěstounské péče. Stejně tomu tak je u počtu dětí umístěných do pěstounské péče. Přínos této práce pro zdravotně sociální oblast spočívá ve vytvoření statistického přehledu za období let 2001-2005 a ve zjištění charakteristik pěstounů, které mohou posloužit při vyhledávání nových pěstounů.
|
|
|
Spektrum odborných služeb pro pěstounské rodiny
DVOŘÁKOVÁ, Karla
Ve své diplomové práci jsem se soustředila na nejrůznější formy práce s pěstounskými rodinami zaměřené na prevenci, poradenství a odbornou pomoc, které jsou povinni pořádat krajské úřady v rámci tzv. konzultací o výkonu pěstounské péče dle odstavec 4 paragrafu 11 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Pokusila jsem se zmapovat, jak jednotlivé krajské úřady tento paragraf naplňují. Podrobněji jsem se pak věnovala činnosti jihočeského krajského úřadu v této oblasti. Na základě výzkumu jsme dospěla k názoru, že význam setkávání pěstounských rodin spočívá ve výměně zkušeností, pocitu sdílení a získávání nových informací. Z tohoto hlediska se pak těší největší oblibě jak u pěstounů tak u sociálních pracovníků vícedenní setkávání, kdy je na vše více času.
|
|
|
NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Z POHLEDU SDĚLOVÁNÍ PRAVDY O OSVOJENÍ
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji na sdělování pravdy o osvojení. Druhým cílem bylo zmapovat postoje žadatelů o osvojení v evidenci Krajského úřadu Jihočeského kraje na tuto problematiku. První část práce je zaměřena na teoretický rozbor náhradní rodinné péče a problematiky sdělování pravdy o osvojení. Druhá část je zaměřena na zpracování dotazníků získaných od sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a na sekundární analýzu dat získaných Krajským úřadem Jihočeského kraje od žadatelů o osvojení za rok 2006.
|
|
| |
|
|
Náhradní rodinná péče v ČR a ve VB
Krčková, Karolina ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Sedláková, Jaroslava (oponent)
Práce porovná situaci pěstounských rodin a ústavů nacházejících se na území naší republiky a obdobných institucí, které se na území Velké Británie snaží o zařazení dětí bez rodičů do běžného a plnohodnotného občanského života. Těžiště práce bude v komparaci přístupu obou států a jejich úředníků k jednotlivým formám náhradní rodinné péče a také přístupu k pěstounským rodinám ze strany státu. Práce zmapuje legislativu vztahující se k problému pěstounské péče, pokusí se také o ekonomický pohled na danou problematiku. Jedná se o týmovou práci.
|
host ::
RSS.