|
|
Výběr akcií z pohledu hodnotového investování
Slánský, Filip ; Pošta, Vít (vedoucí práce) ; Makovský, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá celý proces výběru akcií. V první teoretické části je kladen důraz na důležitost investování, ať už v osobním nebo firemním prostředí. Je vysvětlen princip screeningu akciových trhů a popsání hlavních parametrů vstupujících do screeningu. Dále je zde popsán model DCF, jako nástroj ohodnocení investice, a popsány všechny jeho součásti (náklady kapitálu, cashflow, růst a samotný výpočet hodnoty). V druhé praktické části je proveden screening v prostředí NYSE (New York Stock Exchange). Z výsledků je vybraná společnost National Oilwell Varco, Inc. (NOV), na které je provedeno ohodnocení modelem DCF, včetně potřebné úpravy účetních informací pro co nejpřesnější výpočet. Závěr praktické části obsahuje rozhodnutí, zda by daná společnost byla vhodnou investicí podle konceptu bezpečnostního polštáře, zamyšlení nad možnými nedostatky výpočtů a shrnutí zjištěných poznatků s doporučením do budoucna.
|
|
|
Úloha radiologie při screeningu dětských kyčlí v Nemocnici Pelhřimov p. o.
CHADIMOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je porovnání využití zobrazovacích metod při screeningu dětských kyčlí a zjištění výskytu vývojové dysplazie kyčelní v Nemocnici Pelhřimov p. o. Jedná se o nejčastější vývojovou vadu pohybového aparátu, která se vyskytuje zhruba u 5 % novorozenců. Zahrnuje poruchu vývoje kyčelní jamky, hlavice stehenní kosti, špatnou centraci do kloubní jamky, nepřiměřený rozsah kloubního pohybu nebo kombinaci všech zmíněných. Vzniká spolupůsobením genetických faktorů a zevních příčin. Pokud se vývojová dysplazie kyčelní (VDK) vyskytuje v rodině, riziko u novorozence se výrazně zvyšuje. Nejzávažnějším stupněm této vady je vykloubení kyčlí, ale mnohem častěji se setkáme s lehčí formou vady, což je mělká kyčelní jamka. V České republice je na základě Metodického listu Ministerstva zdravotnictví z roku 1996 stanoven systém po sobě jdoucích kontrol novorozenců a kojenců. Vyšetření probíhá ve třech etapách v tzv. "systému trojího síta". Při těchto kontrolách zaujímá nezastupitelnou úlohu ultrazvuk. Hodnocení nálezů a zařazení do skupin dle rakouského profesora Grafa je v současnosti nejpoužívanější metodou, používanou i v Nemocnici Pelhřimov p. o. Zhruba po prvním roce věku, kdy dochází k pokročilé osifikaci struktur, nelze nález touto metodou standardně posuzovat. Rentgenové vyšetření se uplatňuje v případě diagnostických nejasností a hlavně u dětí s již zjištěnou VDK při plánování následné léčby. Při zjišťování anatomických repozičních překážek, po neúspěšné primární repozici, nalézají své uplatnění opět zobrazovací metody. Lze využít ultrazvuk, magnetickou rezonanci, přednost však dostává artrografie. Je sice metodou invazivnější, ale na rozdíl od výše zmíněných má významnou přednost: může být zároveň i metodou terapeutickou. V teoretické části se práce věnuje anatomii, vývoji a růstu kyčelního kloubu, je uvedena etiologie a historie této vývojové vady. Následuje popis systému klinických kontrol a vlastní diagnostiky VDK. Další část teoretické práce je věnována jednotlivým zobrazovacím modalitám, konkrétně ultrazvuku, rentgenovému zobrazení, artrografii a magnetické rezonanci. Zobrazovací modality dětského věku tvoří velice specifickou část oboru radiodiagnostiky. Dětští pacienti rozhodně nejsou malí dospělí, jejich snímkování by mělo být omezeno na minimum a samozřejmě má svoje specifika. Vyšetření musí být provedeno rychle a přesně, aby se nemuselo opakovat. Možnosti terapie se liší dle závažnosti poškození kyčelního kloubu. Lehčí poškození kyčelního kloubu je řešeno konzervativním způsobem za pomoci různých abdukčních pomůcek, mezi které patří abdukční balení, Frejkova peřinka či Pavlíkovy třmeny. Závažnější případy je nutné řešit za hospitalizace, pomocí distrakční terapie či operačního zásahu. Cílem práce bylo analyzovat počet dětských pacientů, zjistit jaké zobrazovací metody u nich byly indikovány i provedeny a porovnat výskyt vrozených vývojových vad kyčlí dle pohlaví, vše v rámci Nemocnice Pelhřimov p. o. Hypotéza této bakalářské práce byla formulována následovně: Při screeningovém vyšetření dětských kyčlí v Nemocnici Pelhřimov p. o. je zjišťován vyšší výskyt vrozených vývojových vad kyčelního kloubu u dívek než u chlapců. Smyslem této bakalářské práce bylo vytvoření přehledného textu, zabývajícího se problematikou využívání zobrazovacích metod při zjišťování vývojových vad dětských kyčlí. Teoretická část práce může sloužit jako informační materiál pro odbornou veřejnost a výsledky lze využít jako statistický materiál.
|
|
| |
|
| |
|
|
Systém prenatální diagnostiky poškození plodu
ŠUSTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem: ,,Systém prenatální diagnostiky poškození plodu" a je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část, jež je úvodní částí celé práce, obsahuje tři hlavní kapitoly. První kapitola je zaměřena na prenatální péči. Tato kapitola popisuje prenatální péči obecně, dále kdo ji poskytuje. Zabývá se také těhotenským průkazem, což je nezbytná součást prenatální péče a frekvencí kontrol. Největší část kapitoly je věnována podrobnému přehledu pravidelně a nepravidelně, neboli termínově prováděným vyšetření. Druhá kapitola se zaměřuje na prenatální diagnostiku vrozených vývojových vad plodu a popisuje jednotlivé screeningové vyšetřovací metody a invazivní diagnostické metody vrozených vývojových vad plodu. V závěru této kapitoly je zmínka i o Prenascanu, jedná se o nové a jediné neinvazivní diagnostické vyšetření na vrozené vývojové vady plodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči. V této kapitole nechybí definice porodní asistentky, psychologická stránka porodní asistentky a vztah porodní asistentky a klientky. Je důležité, aby vzájemný vztah byl založen na důvěře a respektu. Závěr této kapitoly se zaměřuje na edukační činnost porodní asistentky. Edukace má v prenatální péči významnou úlohu. Z pohledu porodní asistentky jde ale o velmi náročnou činnost, která klade velké nároky na její znalosti a dovednosti. Porodní asistentka edukuje těhotnou ženu o zdravých návycích, péči o sebe samu, ale také v souvislosti s prenatální diagnostikou vrozených vývojových vad plodu. Výzkumná část se věnuje obavám žen, mapuje kvalitu a spokojenost žen s poskytnutými informacemi a spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu. Bakalářská práce má tyto cíle: Cíl 1 - Zmapovat metody prenatální diagnostiky poškození plodu. Cíl 2 - Zjistit, jaké informace a přístupy považují těhotné ženy za důležité v oblasti prenatální diagnostiky při pozitivním výsledku screeningu v I. trimestru těhotenství.Na základě výše uvedených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1 Z čeho mají ženy, u nichž je zvýšené riziko poškození plodu největší obavy? Výzkumná otázka 2 Jak kvalitní informace mají o následujících postupech? Výzkumná otázka 3 Jaká je spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu?
|
|
|
Screening diabetes mellitus v těhotenství laboratorním vyšetřením orálním glukózovým tolerančním testem
HAUSEROVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je screening diabetu mellitu v těhotenství laboratorním vyšetřením orálním glukózovým tolerančním testem. V úvodní části se věnuji historii, definici diabetu, příčinám vzniku onemocnění, komplikacemi, diagnostikou, léčbou a vůbec významem tohoto vyšetření pro těhotné. V současné době je vyšetření prováděno u všech těhotných žen mezi 24. - 28. týdnu těhotenství. Výjimku tvoří mladší ženy, u kterých jsou zjištěny dva a více rizikové faktory v anamnéze: výskyt diabetu v rodině, porod plodu s hmotností vyšší než 4000g, obezita, diabetes mellitus v předchozích graviditách, přítomnost cukru v moči (glykosurie), předchozí porod mrtvého plodu, hypertenze nebo preeklampsie v předchozích graviditách, opakované potraty. Takové těhotné jsou považovány za vysoce rizikové a orální glukózový toleranční test se u nich provádí co nejdříve v prvním trimestru. Praktická část je zaměřena na samotné provedení orálního glukózového tolerančního testu, která zahrnuje preanalytickou, analytickou a postanalytickou fázi, zde se snažím definovat možné omyly při laboratorním stanovení ve všech jeho fázích. Tato část zahrnuje výsledky měření od 26.1.2011 do 24.4.2011 v Klinické laboratoři Tábor a.s. Jednalo se o 108 vyšetřených. Kde jsem zjistila kolik těhotných má gestační diabetes mellitus a porovnala jsem ho s dostupnou odbornou literaturou. Samotné měření glykémie bylo prováděno na biochemickém analyzátoru ADVIA 1800 Chemistry systems od firmy Siemens. Principem metody je Trinderova rekce s glukosa oxidázou. Glukosa se stanoví po enzymatické oxidaci v přítomnosti glukosa oxidázy. Vytvořený peroxid vodíku reaguje za katalýzy peroxidázou na fenol a 4-aminofenazonu, a tím se vytvoří červeno-fialové barvivo jako indikátor, jehož koncentrace se zjišťuje fotometricky. Vlnová délka měření je 505/694nm. Intenzita zabarvení vzniklé sloučeniny je přímo úměrná koncentraci glukosy. Pro zodpovězení výzkumné otázky, jaká je ve zvoleném souboru souvislost mezi počtem rizikových faktorů a počtem zachycených že s gestačním diabetem mellitem, jsem použila tištěného dotazníku, kde jsem zjišťovala zastoupení jednotlivých rizikových faktorů. Tyto údaje jsem zpracovala do přehledných grafů. Dotazník my klientky vyplňovaly během času, který strávily při vyšetření oGTT v čekárně KLT.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
TETÍKOVÁ, Hana
Současný stav: Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem kolorektálního karcinomu. Teoretická část práce obsahuje základní informace o karcinomu tlustého střeva a konečníku. Zabývá se jeho příčinami, příznaky i léčbou. Podrobněji je rozpracována prevence kolorektálního karcinomu, primární, sekundární i terciární. Důkladně zpracována je zde i role sestry v této prevenci v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Cíle: Hlavním záměrem práce bylo zjistit informovanost pacientů o prevenci kolorektálního karcinomu a zároveň zmapovat úlohu sestry v této prevenci v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Metodika: Byly zvoleny dvě metody výzkumného šetření, kvantitativní a kvalitativní. Získaná data byla dána do datové matice, vyhodnocena pomocí kontingenčních tabulek a pro statistické testování byl zvolen jednovýběrový t test, dvouvýběrový t test a chí kvadrát test. Druhou použitou metodou výzkumného šetření byl kvalitativní výzkum, kde sběr dat probíhal na základě strukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly písemně zaznamenány. Analýzou rozhovorů metodou otevřeného kódování vznikly čtyři kategorie: Primární prevence kolorektálního karcinomu, Sekundární prevence kolorektálního karcinomu, Imunochemický test na okultní krvácení a Terciární prevence kolorektálního karcinomu. Výzkumný soubor: První výzkumný soubor se skládal z pacientů, kterým bylo 50 a více let věku. Druhý výzkumný soubor tvořilo pět sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Výsledky: Prvním cílem práce bylo zjistit informovanost pacientů o prevenci kolorektálního karcinomu. Pro splnění prvního cíle výzkumné práce byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza zněla: "Pacienti jsou informovaní o prevenci kolorektálního karcinomu." V testu dosažená hladina významnosti byla 48,1 %, tudíž hypotéza 1 byla potvrzena. U informování pacientů o primární prevenci jsme zjistili rezervy. Pacienti jsou informováni hlavně o sekundární prevenci. Výzkum prokázal, že ve screeningu kolorektálního karcinomu nejsou podchyceni pacienti, kteří navštěvují praktického lékaře jen velmi sporadicky. Proto je dobře, že od ledna 2014 se spouští projekt adresného zvaní cílové populace pro screening kolorektálního karcinomu. Druhá hypotéza předpokládala, že "Informovanost respondentů o prevenci kolorektálního karcinomu se neliší podle pohlaví." Dosažená hladina významnosti byla 2,2 %, tudíž hypotéza 2 se zamítá a platí, že informovanost respondentů se liší dle pohlaví. Výsledky výzkumu prokázaly lepší informovanost žen než mužů. Například více žen je přesvědčeno, že kouření má vliv na vznik onemocnění kolorektálního karcinomu. Třetí hypotéza měla potvrdit či vyvrátit tvrzení: "Ve městě i na vesnici je stejná informovanost o prevenci kolorektálního karcinomu." Dosažená hladina významnosti byla 1,2 %, a proto se hypotéza 3 zamítá. Výzkum prokázal větší informovanost pacientů žijících ve městě. Poslední čtvrtá hypotéza zněla: "Pacienti mají informace o prevenci kolorektálního karcinomu z ordinace praktického lékaře pro dospělé." Dosažená hladina významnosti byla 88,6 %, proto výsledky výzkumu nám potvrzují správnost hypotézy 4. Respondenti jsou informováni o prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Druhým cílem práce bylo zmapovat úlohu sestry v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Ke splnění cíle jsme si stanovili výzkumnou otázku: "Jakou úlohu má sestra v prevenci kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře pro dospělé?" Sestra má nezastupitelnou a velmi specifickou úlohu v této prevenci.
|
|
|
Specifika pediatrické radiologie
KOLÁŘOVÁ, Veronika
Jen málo co dokáže v průměrném člověku vyvolat silnější emoce než záležitosti týkající se dětí. Dětští pacienti nejsou malí dospělí, tudíž při používání radiodiagnostických zobrazovacích metod je nejenom žádoucí kvalitní moderní přístrojová technika a specifické postupy, ale i profesionální přístup zdravotnického personálu a přizpůsobené prostředí. Prioritním požadavkem obecně je minimalizace radiační zátěže- jak celkové, tak především gonádové dávky. Z pohledu radiační ochrany v případě dětí platí dvojnásobně, že indikaci k vyšetření je vždy nutné důsledně zvažovat. Pediatrický radiolog musí přesně určit správnou posloupnost jednotlivých metod (tzv. vyšetřovací algoritmus), které přinesou nejlepší diagnostický výsledek s nejnižší radiační zátěží a invazivitou. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat rozdíl v přístupu radiologického asistenta k dítěti a dospělému při radiologických vyšetřeních a zjistit, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace při radiologických vyšetřeních. K objasnění cílů bakalářské práce byl použit ke sběru dat výzkum technikou dvou dotazníků. Dotazníky byly jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Šetření probíhala na vybraných radiologických odděleních ve Strakonicích, v Písku, v Plzni a v Ústí nad Labem. V některých otázkách respondenti volili z konkrétních možností, jinde doplnili své odpovědi sami. V kapitole ?Výsledky? jsou odpovědi respondentů znázorněny grafy. Tyto jednotlivé grafy jsou zde popsány a v následující kapitole ?Diskuse? jsou nejzajímavější odpovědi na otázky z dotazníků doplněny všeobecnými myšlenkami a mými osobními domněnkami a názory. Praktická část bakalářské práce dokazuje, že cíl práce byl splněn. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Šetřením se zjistilo, že odpověď na první stanovenou výzkumnou otázku, zda přistupují radiologičtí asistenti rozdílně k dítěti a dospělému při radiologických zobrazovacích metodách, je ano. Radiologičtí asistenti přistupují rozdílně k dítěti a dospělému. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda má dítě a jeho případný zákonný zástupce dostatečné informace o radiologických vyšetřeních, je také kladná. Dítě a jeho případný zákonný zástupce má dostatečné informace o radiologických vyšetřeních. V kapitole ?Závěr? jsou výsledky práce shrnuty. Dále se šetřením zjistilo, že doprovod dítěte vnímá prostředí radiologických oddělení jako prostředí přátelské, bezpečné a komfortní. Jediným nedostatkem v informovanosti doprovodů, který by mohl být negativně vnímán z výsledků dotazníku této bakalářské práce, je zjištění, že laická veřejnost nemá jasno v množství přijaté radiace při určitých radiologických vyšetřeních (CT, RTG) a není rozšířena informace o možnosti zakoupit záznam radiologického vyšetření na CD. Zde je prostor pro aktivní radiologické pracovníky, kteří mají zájem o zvýšení informovanosti veřejnosti o radiologických vyšetřeních. Touto bakalářskou prací je dokázáno, že i laické doprovody dětí mají zájem být součástí týmu, snažící se o přínosný výsledek vyšetření. Smyslem bakalářské práce bylo vytvořit ucelený text týkající se problematiky specifik v pediatrické radiologii, který může posloužit jako doplňující materiál při vyšetřování dětí.
|
|
| |
|
|
Představa nastávajích rodičů o screeningu vrozených vývojových vad v 1.trimestru
HAVLIŠOVÁ, Eva
Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na screeningová vyšetření v graviditě, screeningové vyšetření vrozených vývojových vad v 1. a 2. trimestru a invazivní metody prenatální diagnostiky. Screening vrozených vývojových vad plodu v 1. trimestru zahrnuje vyšetření biochemických markerů a ultrazvukové vyšetření. Tento screening se nazývá kombinovaný test. Kombinovaný test se provádí v rozmezí 11. ? 14. týdne gravidity. Screening v 1. trimestru se užívá k zjištění rizika trizomie 21. chromozomu a trizomie 18. chromozomu. Prvním cílem bylo zjistit očekávání rodičů od screeningu vrozených vývojových vad plodu v 1. trimestru. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda mají rodiče obavy z výsledků screeningových vyšetření vrozených vývojových vad plodu v 1. trimestru. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumným souborem byly čtyři páry na začátku 1. trimestru, které ještě neprošly screeningem vrozených vývojových vad v 1. trimestru. Všichni respondenti od screeningu vývojových vad plodu v 1. trimestru očekávají zjištění rizika vrozených vývojových vad v 1. trimestru. Pro všechny respondenty i respondentky je tento screening velmi důležitý, především pro uklidnění, že je s plodem vše v pořádku. Z druhé výzkumné otázky jsem se dozvěděla, že respondenti mají ze screeningových vyšetření vrozených vývojových vad v 1. trimestru obavy. Jedna respondentka se výsledků screeningu v 1. trimestru neobává. Tato bakalářská práce může posloužit jako studijní materiál pro studenty oboru porodní asistentka a porodní asistentky v nemocnicích.
|
host ::
RSS.