|
|
Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu
VAŇKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce na téma {\clqq}Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu{\crqq} se zabývá odlišnostmi při vnímání bolesti v pooperačním období. Pro dosažení stanovených cílů byl prováděn výzkum metodou dotazování technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizováni na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice a Nemocnice Strakonice. Cíle práce byly splněny, protože pomocí výzkumu jsme zjistili skutečný stav dané problematiky. Hypotéza 1 se nepotvrdila, jelikož většina zdravotnického personálu si ověřuje účinek po podání analgezie. Hypotéza 2 se potvrdila, po operačním výkonu vnímají ženy bolest intenzivněji než muži. Hypotéza 3 se potvrdila, protože pacienti po svodné anestézii vnímají bolest jako menší než po celkové anestezii. Bakalářská práce poslouží sestrám, aby se zamyslely nad tím, zda pacientům dostatečně nabízejí tišení bolesti, ověřují si účinek po podání analgezie, přistupují k pacientovi s ohledem na druh operačního výkonu a individuální vnímání bolesti.
|
|
|
Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe
KOTKOVÁ, Michaela
Abstrakt Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe. Koncepce současného moderního ošetřovatelství, která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rady sester a Evropské unie, se snaží vymezit role sestry a ukázat směr pro rozvoj kvalitního vzdělávaní zdravotnických pracovníků a individualizované ošetřovatelské péče, která je zaměřena na potřeby klienta. S tímto rozvojem úzce souvisí zavádění ošetřovatelského procesu do praxe, jako pracovní metody ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský proces je série vzájemně propojených činností, které jsou prováděny ve prospěch nemocného, případně za jeho spolupráce při individualizované ošetřovatelské péči. Veškeré výsledky jednotlivých kroků ošetřovatelského procesu je zapotřebí zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace, která je nedílnou součástí této metodiky. V současnosti se již s ošetřovatelským procesem, nebo s pokusy o jeho zavedení setkáváme ve většině zdravotnických zařízeních v České republice. Proto bylo cílem této práce zjistit, jak sestry k ošetřovatelskému procesu přistupují a zda mají o této metodě teoretické znalosti. Z výsledků kvantitativního výzkumu, během kterého jsem získávala potřebné údaje pomocí dotazníků je zřejmé, že postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se stále mění a to ve smyslu pozitivním. Metodu ošetřovatelského procesu už sestry nevnímají pouze jako přítěž pro jejich práci, ale vidí v ní také metodu, která jim pomůže lépe zjistit klientovy problémy a následně hledat vhodná řešení, čímž se potvrdila hypotéza H4 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy skutečné problémy) a hypotéza H5 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy potencionální problémy). Na druhou stranu sestry neustále zastávají názor, že ošetřovatelský proces je přítěží pro jejich administrativní práci, čímž se potvrdila hypotéza H2 (Sestry vnímají zavedení ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek jako přítěž pro administrativní práci sestry). U otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala teoretické znalosti sester o ošetřovatelském procesu, byly většinou zvoleny správné odpovědi. Pouze u dvou otázek, které se věnovaly fázím této metody, tomu bylo naopak. Lze tedy říci, že sestry mají teoretické znalosti o této problematice, čímž se vyvrátila hypotéza H6 (Sestry na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek nemají znalosti o ošetřovatelském procesu). Výsledky výzkumu také odhalují skutečnost, že 57% sester souhlasí s tím, že pomocí ošetřovatelského procesu se zlepší kvalita péče o klienta a 54% sester souhlasí s jeho zavedením do praxe, čímž se potvrdila hypotéza H1 (Sestry souhlasí se zavedením ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek) a hypotéza H3 (Sestry si myslí, že díky zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se zlepší kvalita péče o klienta na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek). Sestra hraje v ošetřovatelském procesu jednu z hlavních rolí. Aby bylo dosaženo dobrých výsledků, měla by k této metodě přistupovat kladně a snažit se proniknout do jejích principů, k čemuž by měla pomoci i tato práce.
|
|
|
Problematika informovanosti klienta po operaci totální náhrady kolenního kloubu před propuštěním
KAŠPÁRKOVÁ, Lucie
V současné době stoupá počet lidí, kteří potřebují postižený kolenní kloub nahradit kloubem umělým, a proto by si problematika informovanosti klienta o nutnosti dodržovat režimová opatření zasloužila více pozornosti. V teoretické části byla popsána pooperační péče o nemocného po totální náhradě kolenního kloubu a problematika informovanosti klientů, která je v dnešním ošetřovatelství chápána jako velice důležitá. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce sestry hraje významnou roli v problematice informovanosti klienta po totální náhradě kolenního kloubu o pooperační péči. Sestra by měla být aktivním článkem, jak nemocnému co nejlépe pomoci zvládnout následující péči o operovanou končetinu bez komplikací.
|
|
|
Multidisciplinární přístup v péči o onkologicky nemocné a role sestry v něm
SCHÁNILCOVÁ, Zuzana
Onkologická problematika stojí stále v popředí zdravotních problémů v naší republice. Přináší problémy bilologické, psychické, sociální i duchovní. Úspěšné zvládnutí všech problémů spojené s onkologickým onemocněním tedy vyžaduje komplexní přístup k této problematice a mnohostrannou spolupráci. Základní jednotkou pro poskytování komplexní péče je multidisciplinární tým. Nezastupitelnou roli v onkologickém týmu zaujímá sestra. Cílem bakalářské práce bylo zjistit spolupráci sester s ostatními členy komplexního onkologického týmu u pacientů na vybraných onkologických odděleních. Cíl práce byl splněn. Bylo stanoveno šest hypotéz. Čtyři byly potvrzeny, dvě se nepotvrdily.Sběr dat byl proveden metodou dotazování. Výzkumný soubor byl tvořen 135 sestrami pracujících na vybraných onkologických odděleních.Z výsledků výzkumu vyplývá, že je potřeba zvýšit spolupráci sestry s některými členy onkologického týmu, převážně s klinickým psychologem a duchovním pracovníkem.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
|
|
ZKUŠENOSTI DĚTÍ S DIAGNOSTIKOU A TIŠENÍM BOLESTI PŘI HOSPITALIZACI NA DĚTSKÝCH ODDĚLENÍCH
ZELLEROVÁ, Kateřina
Diplomová práce {\clqq}Zkušenosti dětí s hodnocením a tišením bolesti při hospitalizaci na dětských odděleních`` se věnuje tématu dětské bolesti a jejího řešení. Tato problematika je hlavním tématem teoretické i praktické části práce, které se obě zaměřují na skupinu dětí v předškolním a školním věku. Teoretická část práce popisuje současný stav problematiky, psychologii dítěte v předškolním a školním věku i bolest jako takovou i její specifika u dětí. Je jasné, že bolest u dítěte má své odlišnosti nejen v diagnostice a léčbě. Dítě reaguje jinak i při prožívání bolesti, a také se velmi uplatňují mýty, které přetrvávají o bolesti u dětí i v dnešní době. Je nutné si uvědomit, že dítě není zmenšenina dospělého a proto se musí péče o něj lišit. Zároveň však je třeba brát dítě jako celistvou bytost, která prožívá bolest, a hodnotit ji vždy objektivně na základě škál a dalších objektivních metod zvolených vhodně podle věku dítěte. Výzkumná část práce je zaměřena na rozhovory s dětmi hospitalizovanými na dětských odděleních na téma jejich bolesti a rozhovory se sestrami. Porovnává informace získané z obou skupin respondentů a hledá odpovědi na otázky prožívání bolesti dítětem, hodnocení sestrou a léčbě. Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že děti vnímají rozdíly v hodnocení a tišení bolesti v domácím prostředí a v nemocnici, hlavně ve změně osoby, na kterou se mají obracet a dále v používání nefarmakologických metod, které jsou matkou využívány doma více. Co se týká frekvence a způsobu hodnocení bolesti, děti si nejsou vědomy pravidelnosti hodnocení, ani neznají škály, které sestry uváděly jako nejčastěji používané. Léčba bolesti v nemocnicích je hlavně farmakologická. Děti však při podávání léku ne vždy dostávají informaci o účinku léku. Zároveň tato část práce hledá možnosti a potřebu vzniku standardu pro hodnocení a tišení bolesti u dětí i nejdůležitější součásti, které by tento standard měl obsahovat. V souvislosti s tím je v práci vytvořen návrh standardu ošetřovatelské péče u dítěte s bolestí, který je součástí příloh.
|
|
|
Využití kompetencí sestry v oblasti preventivní péče u pacienta s ICHS
MATSCHEOVÁ, Linda
Ischemická choroba srdeční je jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění v rozvinutých zemích. Toto téma jsem si vybrala nejen proto, že mě daná problematika zajímá, ale také proto, že pracuji na jednotce intenzivní péče na interním oddělení a převážnou část našich pacientů tvoří právě nemocní s ischemickou chorobou srdeční. Tato diplomová práce obsahuje teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se zabýváme anatomií a fyziologií srdce, epidemiologií a etiologií, rizikovými faktory, klasifikací, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí ischemické choroby srdeční. Dále se zabýváme edukačním procesem, rolí, posláním, funkcí a kompetencemi sestry. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit znalosti kompetencí sester v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Cílem druhým bylo zjistit, zda sestry dovedou aplikovat své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Třetím cílem bylo zjistit zapojení jednotlivých složek managmentu (vrchní, staniční a směnné sestry) do oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. A čtvrtým cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. K těmto cílům byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Sestry znají své kompetence v oblasti sekundární preventivní péče u pacientů s ICHS. H2: Sestry dovedou plně aplikovat své kompetence v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. H3: Do sekundární prevence u pacientů s ICHS jsou zapojovány více směnné sestry, na podkladě motivace vedoucích sester. A H4: Sestry využívají své znalosti v oblasti sekundární prevence u pacientů s ICHS. Pro dosažení cílů a potvrzení či vyvrácení hypotéz tohoto výzkumu byl vytvořen dotazník. Dotazník obsahoval 24 otázek, které byly uzavřené a polootevřené. Výzkumný soubor tvořily sestry z Jihočeského a Středočeského kraje. Sestrám bylo celkem rozdáno 377 dotazníků. Zpět se vrátilo 242 dotazníků a pro výzkum jich bylo použitelných 230. První, druhá a čtvrtá hypotéza byly potvrzeny, Do sekundární prevence u pacientů s ischemickou chorobou jsou zapojovány více směné sestry, ale většinou needukují na podkladě motivace vedoucích sester, proto čtvrtá hypotéza nebyla potvrzena. Zjistily jsme, že sestry nemají dostatečné znalosti v oblasti preventivní péče u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Na základě těchto výsledků jsme se rozhodly vytvořit mentální mapy o ischemické chorobě srdeční a její prevenci. Tyto mapy by mohly zlepšit znalosti sester a také pomoci zlepšit život pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
|
|
|
Postoj ošetřovatelského managementu k výzkumu v ošetřovatelství
BARTOŠOVÁ, Jana
Výzkum v ošetřovatelství je nedílnou součástí ošetřovatelství. Provádění vědecko-výzkumné činnosti v oboru tvoří základ pro zkvalitnění ošetřovatelské péče a rozvoj samotného vědního oboru. Pro sestry pracující na klinickém pracovišti, které mají vykonávat výzkumná šetření, jsou důležité znalosti, jak šetření provádět a podpora managementu nemocnice. Bez této podpory by nemohly uvádět výsledky výzkumu do praxe, která je v současné době více založená na standardních postupech. Teoretická část práce se zabývá ošetřovatelským výzkumem, koncepcí výzkumu a historickým vývojem. Dále se věnuje etickým principům ošetřovatelského výzkumu, základním rolím sester, aktivitám založených na důkazech, možnostem financování výzkumu v České republice a hodnocení vědecké práce. Cílem práce bylo zjistit povědomí, účast a zájem managementu základní a střední úrovně o ošetřovatelský výzkum. Stanovili jsme čtyři hypotézy, které jsme pomocí kvantitativního šetření ověřovali. H1: Výzkumu v ošetřovatelství se účastní více všeobecných sester s vysokoškolským vzděláním než sester, které absolvovaly střední zdravotnickou školu. H 2: Všeobecné sestry manažerky, které mají ukončené vysokoškolské vzdělání, jsou lépe připraveny na realizaci ošetřovatelského výzkumu než sestry manažerky se středoškolským vzděláním. H3: Ošetřovatelský management základní a střední úrovně z Nemocnice České Budějovice a.s. se účastní na ošetřovatelském výzkumu více než management z ostatních nemocnic v Jihočeském kraji. H 4: Ošetřovatelský management, který se účastní na ošetřovatelském výzkumu, dále uplatňuje výsledky výzkumu v praxi. Kvantitativní šetření bylo realizováno technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v pozici manažera/ky střední a základní úrovně na lůžkových oddělení v nemocnicích v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo v osmi nemocnicích v Jihočeském kraji. Lze říci, že povědomí o výzkumu v ošetřovatelství je na dobré úrovni, téměř polovina sester sleduje a uplatňuje informace a výsledky z výzkumu v klinické praxi a rovněž většina sester je připravena realizovat buď jednoduché výzkumné šetření, nebo se podílet na výzkumu pod vedením či připravit a realizovat samostatně výzkumný projekt. Domníváme se, že sestry by měly zájem o ošetřovatelský výzkum, ale ne jako součást jejich běžných povinností, které mají na pracovišti. Pro rozvoj oboru ošetřovatelství je nutné dále zvyšovat povědomí o ošetřovatelském výzkumu a motivovat sestry, aby měly zájem tento výzkum provádět. Výsledky šetření budou zaslány hlavním sestrám/náměstkyním pro ošetřovatelskou péči všech oslovených zdravotnických zařízení. Rovněž mohou sloužit jako podklad pro další výzkumná šetření. Přednáška na téma ?Význam ošetřovatelského výzkumu v práci sestry? bude sloužit pro zvyšování povědomí o ošetřovatelském výzkumu.
|
|
|
Rodina jako partner v ošetřovatelském procesu
GREGOROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se rodina zapojuje do ošetřovatelského procesu u svého hospitalizovaného rodinného příslušníka a zda ošetřovatelský personál tuto možnost umožňuje. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na rodinu, její význam a funkci. Dále se zaměřuje na možné reakce na změnu života, negativní efekt pečování a negativní vliv rodiny na hospitalizovaného klienta. Zmiňujeme se zde i o vztahu sestry, rodiny a pacienta a také o ošetřovatelském procesu obecně a o ošetřovatelském procesu u geriatrického pacienta. V praktické části jsou graficky znázorněny a prezentovány výsledky výzkumného šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku.
|
|
|
Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví
BABKA, Jakub
V současnosti je obor ošetřovatelství převážně brán, jako povolání pro ženské pohlaví s označením všeobecná sestra. Podle zákona Ministerstva zdravotnictví České republiky č.96/2004 Sb. má muž, který úspěšně absolvoval studijní obor všeobecná sestra, být nazýván všeobecný ošetřovatel. Proto byla zvolena ke zpracování práce s názvem Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví. V teoretické části je podrobně zpracován jejich působení v péči o pacienty od historie po současnost. Dále jsou v teoretické části zmíněny kompetence všeobecného ošetřovatele, ošetřovatelství jako samostatný vědní obor a syndrom vyhoření. Cílem práce bylo zjistit spokojenost pacientů se všeobecným ošetřovatelem, zjistit na kterých odděleních dávají pacienti přednost všeobecnému ošetřovateli před všeobecnou sestrou a zjištění problémů všeobecných ošetřovatelů. Na tomto základě byly stanoveny čtyři hypotézy a jedna výzkumná otázka. H1: Všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce, než všeobecná sestra. H2: Na mužských odděleních upřednostňují pacienti/klienti všeobecného ošetřovatele. H3: Všeobecní ošetřovatelé pracují na odděleních neodkladné péče častěji, než na standardních oddělení. H4: Pacienti vnímají pozitivně všeobecného ošetřovatele v nemocnici. Výzkumná otázka: Jaké mají všeobecní ošetřovatelé problémy? Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků a rozhovorů. Dotazníky byly určeny pacientům na odděleních, kde všeobecní ošetřovatelé pracují, v nemocnici Písek, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s 11 všeobecnými ošetřovateli, pracujících na různých odděleních vybraných nemocnic. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce a je v nemocnici pozitivně vnímán. Z toho vyplývá, že hypotéza H1 a H4 byly potvrzeny. Naopak hypotéza H2 potvrzena nebyla. Na mužských odděleních pacienti všeobecného ošetřovatele neupřednostňují. Z rozhovorů se všeobecnými ošetřovateli vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel pracuje na odděleních neodkladné péče častěji než na standardních odděleních. To nám potvrzuje hypotézu H3. Dále je patrné, že největším problémem je označení muže v oboru všeobecná sestra, jako všeobecný ošetřovatel. Toto označení považují za degradující. Mezi další problémy patří nespokojenost s finančním ohodnocením a administrativa. Z toho lze vyvodit hypotézy: 1) Největším vnímaným problémem všeobecných ošetřovatelů je označení jejich profese, 2) všeobecní ošetřovatelé jsou nespokojeni se svým finančním ohodnocením, 3) Všeobecné ošetřovatele zdržuje administrativní práce ve vykonávání jejich profese. Práce by měla pomoci v otázce řešení problematiky všeobecných ošetřovatelů, otevřít širší a pokud možno plodnou diskuzi směřující k řešení.
|
host ::
RSS.