|
|
Vliv teploty vzduchu ve vazné stelivové stáji na chování dojnic
Hladíková, Michala
Diplomová práce se zabývá problematikou chování dojnic ve vazné stelivové stáji v závislosti na vnitřní teplotě stáje, pořadím laktace, mléčné užitkovosti a stavu mléčné žlázy. V době pozorování byla každou hodinu zaznamenána poloha dojnic -- stojí, leží na levém či pravém boku. Při pozorování byla zároveň měřena teplota ovzduší, jako hlavní vliv na chování dojnic. Pozorování proběhla v roce 2013 od měsíce červenec -- prosinec, vždy dvakrát v měsíci. Celkem tedy proběhlo 12 pozorování. Pozorování proběhlo na stejném místě jako při bakalářské práci, ve čtyřřadé stáji typu K174 s chovem dojnic holštýnského skotu v zemědělském podniku Výrobní družstvo Mezilesí Krakovany. Vypozorované hodnoty pak byly zpracovány s naměřenou teplotou, s daty z kontroly užitkovosti, s údaji o stavu mléčné žlázy a vyhodnoceny v programu Excel 2007 a Statictica cz 10. Při vyhodnocení nebyly zjištěny žádné významné hodnoty, které by ovlivňovaly chování dojnic. Všechny dojnice se totiž nacházely v pásmu teplotního optima. Vliv pořadí laktace na stání a ležení dojnic, prokázal pouze častější vykonávání ulehání a vstávání u dojnic na 1. laktaci. Stav mléčné žlázy na chování dojnic nebyl prokázán. Prokázána byla pouze preference levého boku při ležení.
|
|
|
Vliv plemene na množství a složení mléka dojnic chovaných v identických podmínkách na vybrané farmě
Müller, Luboš
Cílem této práce bylo zjistit vliv plemene na množství a složení mléka dojnic chovaných v identických podmínkách na vybrané farmě. Byly sledovány krávy českého strakatého plemene, holštýnského plemene a ayrshirského plemene. Krmná dávka byla předkládána dojnicím všech tří plemen ve stejném množství a kvalitě. Výsledky mléčné užitkovosti byly zjišťovány z výsledků kontroly užitkovosti. Byl sledován celkový nádoj v kilogramech za 305 dní, průměrný obsah tuku a průměrný obsah bílkovin. Zjištěné údaje byly porovnávány v rámci plemen mezi sebou. Dále byly výsledky porovnány s výsledky kontroly užitkovosti celé ČR. Nejvíce mléka nadojily dojnice holštýnského plemene, potom to byly české strakaté dojnice a nejméně nadojily ayrshirské krávy. Nejvyšší obsah složek měly české strakaté krávy, následované holštýnskými kravami a nejméně tuku a bílkovin měly ayrshirské dojnice. Ve srovnání s kontrolou užitkovosti celé ČR si nejlépe vedly české strakaté krávy, následně ayrshirské a méně než je celorepublikový průměr nadojily holštýnské krávy.
|
|
|
Porovnání reprodukčních programů u stáda dojnic
REŠOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo porovnat použití dvou hormonálních přípravků pro přípravu dojnic k inseminaci jak z hlediska úspěšnosti, tak i z hlediska ekonomiky. Pozorování probíhalo v Zemědělském družstvu Chodeč. Celkem bylo pozorováno 83 ks plemenic při použití programu Ovsynch a 294 ks plemenic při použití Estrofanu. Sledovaným období byl březen 2013 březen 2014. Vyhodnocení parametrů bylo za jednotlivé laktace. Sledovaným parametrem u mléčné užitkovosti bylo množství mléka (kg) za jednotlivé laktace. U ukazatelů plodnosti byly sledované parametry: délka servis periody (dny), inseminační interval (dny) a inseminační index.
|
|
|
Vliv úrovně odchovu a věku při prvním otelení na výkonnost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
SMRČINA, Tomáš
Tato práce se zabývá vlivem úrovně odchovu a věku při prvním otelení na výkonost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu v zemědělském podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Mezi sledované ukazatele u dojnic holštýnského skotu patřily množství mléka za první laktaci v kg, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a dlouhověkost ve dnech. Z výsledků sledovaného stáda lze usoudit, že prodloužení věku při prvním otelení je statisticky významné na množství mléka za 1. laktaci, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a dlouhověkost ve dnech. Oproti tomu nebyl zjištěn statisticky významný vliv hmotnosti na sledované ukazatele. Ve sledovaném stádu dosáhly nejvyšší dlouhověkosti dojnice, které byly vyřazeny pro těžký porod, zároveň dosáhly nejvyšší mléčné užitkovosti za funkční dlouhověkost v kg mléka a byl u nich zjištěn nejvyšší průměr v pořadí laktací za život.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti holštýnského a českého strakatého skotu chovaného ve stejných chovatelských podmínkách.
KOTOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o holštýnském a českém strakatém skotu. Dále bylo cílem práce zpracovat a vyhodnotit vybrané vlivy působící na mléčnou užitkovost u plemen skotu chovaných ve stejných podmínkách. Mezi vybrané vlivy byl zařazen věk při prvním otelení, pořadí laktace, genotypu a vliv plemenné příslušnosti. Při vyhodnocení mléčné užitkovosti u celého sledovaného souboru dle plemenné příslušnosti bylo zjištěno, že vyšší dojivosti dosahují holštýnské dojnice, které nadojily v průměru 7 676 kg mléka s obsahem tuku 4,02 % a obsahem bílkovin 3,44 %. České strakaté dojnice nadojily 6 783 kg mléka za laktaci s obsahem tuku 4,06 % a bílkovin 3,44 %. U množství nadojeného mléka byl potvrzen statisticky vysoce významný rozdíl mezi plemeny na hladině významnosti p 0,001, u obsahu tuku a bílkovin byl rozdíl nevýznamný. Při vytřídění souboru dle genotypu v rámci plemene u českých strakatých dojnic ani u holštýnských dojnic nebyl prokázán statisticky významný rozdíl u mléčné užitkovosti. Rozdíl mezi plemeny u genotypu s podílem krve 88 a více % byl vyhodnocen jako vysoce významný (p 0,001) C1 (6 843 kg) vs. H1 (7 675 kg). Mléčná užitkovost dle pořadí laktace byla nejvyšší u dojnic holštýnského plemene na třetí laktaci (8 752 kg mléka) a u českého strakatého plemene rovněž na třetí laktaci (7 576 kg mléka). Rozdíl mezi plemeny na 3. laktaci (1 176 kg) byl prokázán jako statisticky vysoce významný (p 0,001). U věku při prvním otelení nebyl prokázán vliv na mléčnou užitkovost na první laktaci.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic holštýnského skotu
FREJLACH, Tomáš
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost dojnic u stáda holštýnského skotu. Odvětví chovu skotu se v posledních letech potýká se zhoršujícími ukazateli reprodukce a zkracováním dlouhověkosti dojnic. Nepříznivý vliv na tyto ukazatele má především požadavek na stále zvyšující se užitkovost dojnic. Zhoršování těchto ukazatelů, může mít za následek snížení ekonomické efektivity výroby mléka a masa. Vyhodnocení vlivů mléčné užitkovosti a plodnosti stáda holštýnského skotu bylo provedeno v podniku AGRODAM Hořepník s.r.o. Mezi vybrané vlivy patřily úroveň užitkovosti, pořadí laktace, věk při prvním otelení, délka mezidobí, inseminační index a procento březosti po první inseminaci. Do sledování byla zahrnuto 202 ks dojnic holštýnského skotu. Data o mléčné užitkovosti a reprodukci byla získána ze záznamů kontroly užitkovosti a zootechnické evidence. Zjištěné výsledky ukázaly, že mléčná užitkovost je u sledovaného souboru dojnic na vysoké úrovni (10 025 kg mléka). Nejvyšší užitkovosti v kg mléka na 1. laktaci dosahovaly dojnice otelené ve věku 27 až 29 měsíců (9 335 kg mléka). Podle úrovně užitkovosti na 1. laktaci dosahovaly nejvyšší produkci za 3 laktace dojnice s užitkovostí na 1. laktaci nad 10 000 kg mléka (35 515 kg). Při využívání synchronizačního protokolu DOUBLE OVSYNCH činila průměrná délka mezidobí 412 dní, a bylo zjištěno vyšší procento zabřeznutí po první inseminaci (43 %) oproti celorepublikovému průměru (34,2 %). Průměrný počet vyřazených dojnic činil 32%, z toho nejvyšší podíl vyřazených dojnic byl z ostatních zdravotních důvodů (31%). Pro nízkou užitkovost bylo vyřazeno 25 % dojnic.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza vybraných vlivů na užitkovost a plodnost holštýnského skotu
KAUTSKÁ, Jitka
Chov skotu hraje velmi důležitou roli v zemědělství a ekonomice. Poskytuje klíčové vstupy pro rostlinnou výrobu, ale tvoří také nedílnou součást lidské výživy. U nás nejvíce chovaným dojným plemenem je holštýnský skot. Jeho podíl z celkové populace krav v ČR představuje již 57 %. Průměrná užitkovost u holštýnského skotu je v ČR 9 000 kg mléka což nás řadí mezi přední státy EU. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u vysokoprodukčního stáda holštýnského skotu. Hodnocení proběhlo v Agropodniku Košetice a.s., na farmě Chyšná, kde je chováno 389 ks dojnic holštýnského plemene. U souboru dojnic byly sledovány tyto ukazatele, mléčná užitkovost v kg mléka, pořadí laktace, věk při prvním otelení, kalendářní měsíc otelení, výška v kříži, délka servis periody a průběh involuce dělohy. Ze zjištěných výsledků vyplývá prokazatelný vliv pořadí laktace a kalendářního měsíce otelení na mléčnou užitkovost. Produkce mléka na 1. laktaci byla 9 526,97 kg, na 2. laktaci 9 727,96 kg, na 3. laktaci 10 628,06 kg na 4. a dalších laktacích 11 272,52 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na podzim 11 163,48 kg. U dojnic otelených v létě byla užitkovost o 836 kg nižší. U vlivu involuce dělohy na délku servis periody byl statisticky vysoce významný rozdíl (P ? 0,001) mezi skupinou zdravých a skupinou léčených do 40. dnů. U zdravých dojnic byla délka servis periody 142,63 dne, u nejdéle léčených 251 dnů. Jako statisticky významný (P ? 0,01) se ukázal vliv výšky v kříži u prvotelek na mléčnou užitkovost v kg mléka. Nejvyšší prvotelky ve stádě měly produkci mléka na 1. laktaci 10 222,94 kg. U dojnic s výškou v kříži do 142 cm a od 143 cm do 146 cm byla dojivost na 1. laktaci o 1 000 kg nižší. Rovněž vliv věku při prvním otelení a vliv užitkovosti v kg mléka na plodnost byl zjištěn jako statisticky významný (P ? 0,01). U dojnic otelených ve věku 652 až 700 dnů byla nejdelší servis perioda 176,86 dnů. Dojnice otelené ve věku 751 dnů měly délku servis periody 118,67 dnů. Jako statisticky nevýznamný byl vyhodnocen pouze vliv pořadí laktace na servis periodu. Výsledky práce ukazují důležitost managementu stáda, neboť jakýkoli sledovaný faktor má vliv na ekonomickou efektivnost výroby mléka.
|
host ::
RSS.