Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zvýšení tepelně-izolačních parametrů klasických obytných budov a jejich vliv na kvalitu vnitřního prostředí
Pospíšil, David ; Šikula, Ondřej (oponent) ; Jaroš, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím energetických simulací v oblasti klasických obytných budov při aplikaci opatření na snížení spotřeby tepla na vytápění. V úvodní části je zmíněn vývoj normativních požadavků na tepelné ztráty budov v České republice a způsoby snižování tepelné ztráty různými typy stavebních prvků. Další část je věnována vnitřnímu mikroklimatu budov a faktorům, které ho ovlivňují. Dále jsou zmíněny ekonomické a ekologické dopady těchto úprav. Poslední část popisuje zkoumané budovy a simulace, jejich nastavení a vyhodnocení.
Propojení tepelného manekýna s termofyziologickým modelem člověka
Doležalová, Veronika ; Toma, Róbert (oponent) ; Pokorný, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na propojení tepelného manekýna s termofyziologickým modelem člověka. Práce obsahuje úvod s problematikou určení tepelného komfortu člověka a možností využití tepelného manekýna na testování tepelného komfortu za určitých podmínek. Předmětem teoretické části diplomové práce je shrnutí současného stavu poznání, princip fungování a příklady použití tepelného manekýna. V praktické části bylo navrženo řízení manekýna pomocí termofyziologického modelu FMTK v režimu řízení teploty a následně byla v klimatické komoře otestována jeho funkčnost na základě porovnání výsledků s experimenty z literatury. Řízení je vhodné pro mírné a chladné prostředí, kdy teplota okolí nepřekračuje teplotu pokožky.
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
Zmapování distribuce vzduchu klimatizační jednotky v kabině osobního vozu
Planka, Michal ; Mlkvik, Marek (oponent) ; Fojtlín, Miloš (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce je určenie pomerných koeficientov distribúcie vzduchu jednotlivými výustkami systému vetrania, kúrenia a klimatizácie (HVAC) osobného automobilu. Pomyselným ťažiskom práce je stanovenie objemových prietokov vzduchu z výustiek pri nastavení letných, zimných a prechodných okolitých klimatických podmienok (tepelná a solárna záťaž). Simulácia nami zvolených podmienok bola realizovaná umiestnením automobilu do klimatickej komory. Na určenie objemového prietoku výustkami bola zvolená metóda určenia objemového prietoku meraním rýchlosti, konkrétne z určenia strednej rýchlosti prúdu vzduchu a známej veľkosti prierezu výustky. Stredná rýchlosť prúdu vzduchu bola stanovená z nameraných hodnôt lokálnych rýchlostí prúdu vzduchu. Meranie bolo realizované metódou žiarovej anemometrie. Výstupom tejto práce sú vypracované a zhodnotené grafy pomerných percentuálnych koeficientov distribúcie vzduchu. Výsledky tejto experimentálnej práce poslúžia ako podklad pre nastavenie okrajových podmienok pre počítačové modelovanie tepelnej záťaže a tepelného komfortu v kabíne osobného automobilu.
Ventilované ochranné oděvy pro zdravotníky v kontaminovaných prostředích
Štenclová, Kristýna ; Kopečková, Barbora (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na experimentální ověření chladicího účinku na člověka ventilací okolního vzduchu pod ochranný oděv. První část práce obsahuje rešerši zabývající se pojmy spojenými s tepelným komfortem a způsoby přenosu tepla. V této části jsou před-staveny dostupné možnosti chlazení člověka pohybujícího se v prostředí o vysoké teplotě. Druhá část je zaměřena na definování hypotéz a popis experimentů, které byly pro tuto práci provedeny. Poslední částí práce jsou samotné výsledky experimentů a jejich porovnání s daty z experimentů z odborné literatury.
Hodnocení tepelného stavu prostředí v kabině vozidla pomocí měřicích systémů s ekvivalentní teplotou
Zrůst, Michael ; Šíp, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Se zvyšujícím se množstvím automobilů na silnici, mobilitě lidstva a času stráveným v kabinách vozidel se zvyšuje důležitost na dosažení a udržování tepelné pohody pro pasažéry při dlouhých ale i krátkých cestách. Se vzestupem elektromobilů je snaha snížit spotřebu energie pro ovládání vnitřního prostředí automobilů, k prodloužení dojezdu a případně pro spalovací motory, ke snížení emisí v důsledku udržování tepelné pohody.
Local Control of Seat Ventilation and Its Impact on Human Thermal Comfort
Matuška, Jaroslav ; Toma, Róbert (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
The master's thesis is focused on the measurement of the ventilated seat with special consideration on the human thermal comfort. It describes and summarises the heat transfer of the human body with surroundings and the human thermoregulation. It also captures and evaluates selected approaches to thermal comfort assessment. It deals with the comprehensive overview of the thermal-comfort units in the automobile. It introduces used measurement methodology for the thermal comfort of the ventilated seat, and then analyses and evaluates the particular acquired data.
Vytápění domova pro seniory
Kouřilová, Klára ; Vyhlídalová, Karolína (oponent) ; Horká, Lucie (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce je navrhnout systém vytápění domova pro seniory. Teoretická část je zaměřena na zajištění tepelného komfortu a možnosti regulace teploty v objektech. Druhá část práce, výpočtová, se zabývá návrhem otopných těles, dimenzováním navrženého otopného systému, přípravou teplé vody a návrhem zdroje tepla pro řešený objekt. Zdrojem tepla pro vytápění i přípravu teplé vody byl zvolen plynový kondenzační kotel. Třetí část, výkresová, obsahuje projektovou dokumentaci systému vytápění pro provedení stavby.
Metodika pro testování prostředí v kabině osobního vozu s využitím tepelného manekýna a testovacích osob
Toma, Róbert ; Tuhovčák, Ján (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
V tejto diplomovej práci je spracovaný návrh testovacej procedúry pre inovatívny systém HVAC. Návrh bol vytvorený testovaním vo viacerých fázach pomocou manekýna Newtona a respondentov v klimakomore na VUT v Brne. Postupným vyhodnotením týchto fáz bol zistený vzájomný vzťah a relevantnosť výsledkov od manekýna a testovacích osôb a po každej fáze boli navrhnuté úpravy procedúry. V práci sú tiež uvedené základy termoregulácie ľudského tela, faktory ovplyvňujúce tepelnú pohodu a rôzne spôsoby jej merania a vyhodnocovania pomocou viacerých stupníc a diagramu komfortných zón. Práca ďalej obsahuje dotazník pre testovanie tepelného komfortu a stupnice použité pri jeho vyplňovaní. Na záver je uvedený spôsob vyhodnotenia korelácie výsledkov z merania tepelného komfortu pomocou manekýna a testovacích osôb, ako aj finálny návrh testovacej procedúry, ktorá bude použitá pri kalibrácii a overovaní správneho fungovania iHVAC systému.
Assesment of the Thermal Environment in Vehicular Cabins
Fojtlín, Miloš ; Khoury, Roch El (oponent) ; Havenith, George (oponent) ; Jícha, Miroslav (vedoucí práce)
People in developed countries spend substantial parts of their lives in indoor environments both during free time and while working. For this reason, there has been increasing interest in the quality of the indoor environment. The main emphasis of past research has been directed towards understanding the fields of human health, productivity, and comfort. One important contributor to all three fields is the thermal aspect of the environment, which is often represented by physical quantities such as air temperature, radiant temperature, air humidity, and air velocity. While weather-independent control of these parameters is possible via heating, ventilation, and air-conditioning systems (HVAC), a major limitation is that these systems are related to substantial energy consumption and carbon footprint. The complexity of thermal management is amplified in vehicular cabins because of their asymmetric and transient nature. Moreover, in electric vehicles, the available energy for microclimate management comes at the cost of driving range, and therefore, new solutions for more effective and human-centred ways of managing the indoor microclimate are sought. One of the promising ways to address these issues is via local conditioning with the vehicle seats or auxiliary radiant panels operating in synergy with an HVAC unit. At the same time, the optimization and research tasks are being shifted towards virtual investigation to mitigate the need for costly and often ethically concerning human studies. To do so, models of human thermo-physiology and thermal sensation/comfort have been developed. Yet, for their reliable applications, many factors regarding high heterogeneity, clothing, the thermal mass of the adjacent surfaces, and active seat conditioning have not been resolved. The aim of this thesis was to develop a methodology to assess human thermal sensation while in a sitting body position, including local conditioning factors such as heated and ventilated seats. A requirement of the method was applicability in both virtual and real indoor spaces. In the latter case, the focus was a thermal-sensation-driven feedback loop allowing for human-centred microclimate management. The validity of the proposed methodology was demonstrated under typical cabin conditions (5–41 °C) and the findings from this PhD project are transferable to a broad variety of engineering fields. In passenger transport and occupational environments with higher heat strain, environmental engineers can benefit from a tool to identify sources of thermal discomfort and potential hazards of fatigue. Furthermore, the methodology can be of great merit to the rapidly developing electric vehicle industry, facilitating emphasis on energy efficient microclimate management. The virtual optimization of the conditioning strategies reduce the need for human studies, allow rapid prototyping, and have great potential to bring energy savings as well as increased driving range. Finally, the know-how presented is also applicable in built environments, where similar conditions apply.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.