| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Rozbor zatížení IV. koridoru EU silniční dopravou v oblasti hl. m. Prahy
Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Praha ; Nosek, Pavel ; Čálek, Martin ; Věrtelář, Václav
Rozbory a výpisy modelového zatížení komunikační sítě - vybraných úseků - jsou provedeny z výpočtů modelového zatížení komunikační sítě horizontu 2010 ÚP VÚC Pražského regionu vypracovaného Útvarem rozvoje hl. m. Prahy v listopadu 2000 ve variantách vedení severní části silničního okruhu (SO) - var. 3 a var. 4b. Jsou uvedeny výsledky modelování pomocí programů Em A VISUM/ID+HD: modelování výhledových přepravních a dopravních vztahů a zatěžování a posuzování dopravní způsobilosti dopravních sítí. Byly provedeny rozbory zatížení z hlediska typu vztahu (vztahy vnitroměstské, vnější a tranzitní). Jsou uvedeny mapy jednotlivých úseků v různých variantách včetně jejich 24 hodinového zatížení.
|
| |
|
Manažer jako zdroj stresu svých podřízených
Fridrichovská, Iveta ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií stresu a jeho faktory, kterými působí manažer na své podřízené. V teoretické části definuji pojmy stres, stresor, osobnost manažera a prvky jeho chování, které zapříčiňují stres podřízených. Dále uvádím způsoby prevence a řešení problémových situací. Praktická část obsahuje dotazníkový průzkum této problematiky ve vybraných firmách, jeho vyhodnocení, vypracování závěrů vyplývajících z výsledků a vhodná doporučení.
|
|
Možnosti zvládání a prevence zátěže a stresu vedoucích pracovníků v sociálních projektech ADCH Praha
VLACHOVÁ, Olga
Ve své diplomové práci se zabývám tématem zátěže a stresu. Cílem bylo zjistit, jak vedoucí pracovníci Arcidiecézní charity (dále jen {\clq}qADCH``) Praha prožívají a zvládají zátěž a stres související s prací. V praktické části se zabývám zjišťování prožívání zátěže a stresu vedoucími pracovníky ADCH Praha. Stanovila jsem si dva výzkumné cíle. Prvním cílem bylo zjistit přítomnost a úroveň prožívané zátěže vedoucích pracovníků a druhým identifikovat stresory, které na vedoucí pracovníky nejvíce působí. Pro dosažení výzkumných cílů a ověření stanovených hypotéz jsem použila metodu dotazování, techniku anonymního dotazníku. Použila jsem dva standardizované dotazníky, které zjišťují subjektivní prožívání zátěže jednotlivými pracovníky. Jedním je Meisterův dotazník hodnocení neuropsychické zátěže a druhým je dotazník Škála zátěž a stres. Oba cíle se podařilo naplnit. Výsledky ukázaly, že pracovníci prožívají v mnoha oblastech přiměřenou zátěž. Většina respondentů prožívá jako stresující jen čtyři oblasti pracovní činnosti. Výsledky také poukazují na rozdíly mezi prožíváním zátěže mužem a prožíváním zátěže ženou. Na základě výsledků výzkumu jsem navrhla doporučení k zvládnutí prožívaného stresu a jeho prevenci.
|