|
| |
|
|
Zdokonalení a zpřesnění modelování znečištění ovzduší a získání podkladů pro predikci zdravotního rizika
Ústav informatiky AV ČR, v.v.i., Praha ; Státní zdravotní ústav, Praha ; Ústav informatiky AV ČR, v.v.i., Praha ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Eben, Kryštof ; Brabec, Marek ; Kotlík, Bohumil ; Kazmarová, Helena ; Keder, Josef ; Janatová, Lenka ; Horálek, Jan ; Coňková, Markéta ; Vlček, Ondřej
Cílem projektu je rozvoj modelů transportu a rozptylu znečištění ovzduší určených pro podporu státní správy a informování veřejnosti, využití jejich výsledků pro hodnocení zdravotních rizik. Řešení je rozděleno do dílčích úkolů: DP 1: Vyhodnocení vazeb mezi meteorologickými podmínkami, emisemi a imisní zátěží. V roce 2008 byly testovány meteorologické preprocesory CALMET a FLOWSTAR. Dále byl navržen postup zpracování meteorologických vstupů pro modelování resuspenze prachových částic ze zemského povrchu. Proběhla adaptace databáze REZZO pro procesor SMOKE. DP 2: Další vývoj referenčních modelů s ohledem na hodnocení zdravotních rizik. V roce 2008 proběhlo dotazníkové šetření pro hodnotitele zdravotních rizik.a zpracovatele rozptylových studií. DP 3: Hodnocení zdravotních rizik. V roce 2008 byly zpracovány požadavky pro odhad expozice v hodnocení zdravotních rizik. Byl připraven příklad kampaňového měření - Studie vlivu tranzitní dopravy na zátěž obyvatelstva z venkovního ovzduší v Plzni. DP 4: Vývoj a implementace modelového systému pro hodnocení aktuálního stavu imisní zátěže a její předpověď. V roce 2008 byla rozvíjena metodika asimilace dat a inverzního modelování emisí. DP 5: Vývoj a implementace analytických nástrojů pro zpracování výsledků měření a modelování imisní zátěže. V roce 2008 byla vypracována analýza doplňkových dat při mapování PM 10 a ozonu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zdokonalení a zpřesnění modelování znečištění ovzduší a získání podkladů pro predikci zdravotního rizika
Státní zdravotní ústav, Praha ; Ústav informatiky AV ČR, v.v.i., Praha ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Eben, Kryštof ; Brabec, Marek ; Kotlík, Bohumil ; Kazmarová, Helena ; Keder, Josef ; Janatová, Lenka ; Horálek, Jan ; Coňková, Markéta ; Vlček, Ondřej
Cílem projektu je rozvoj modelů transportu a rozptylu znečištění ovzduší určených pro podporu státní správy a informování veřejnosti, využití jejich výsledků pro hodnocení zdravotních rizik. Řešení je rozděleno do dílčích úkolů: DP 1: Vyhodnocení vazeb mezi meteorologickými podmínkami, emisemi a imisní zátěží. V roce 2010 proběhla verifikace emisního modelu a úprav rozptylových modelů. Byl dokončen vývoj programového systému. DP 2: Další vývoj referenčních modelů s ohledem na hodnocení zdravotních rizik. V roce 2010 byl revidován postup stanovení maximálních denních průběhů koncentrací oxidu siřičitého. DP 3: Hodnocení zdravotních rizik. Byly ověřeny modelové výstupy v procesu zdravotních rizik. Popis kampaňového měření v Plzni. DP 4: Vývoj a implementace modelového systému pro hodnocení aktuálního stavu imisní zátěže a její předpověď. Popis napojení modelu na prognózní meteorologický model. DP 5: Vývoj a implementace analytických nástrojů pro zpracování výsledků měření a modelování imisní zátěže. Byl připraven statistický model pro softwarovou implementaci včetně odladění metodiky pro různé znečišťující látky.
|
|
| |
|
|
Využití multispektrálních družicových dat nové generace a laserového skenování pro dokumentaci analýzy jevů v životním prostředí‚ starých zátěží a jejich vlivu na okolí
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra mapování a kartografie, Laboratoř fotogrammetrie a Laboratoř DPZ, Praha ; Pavelka, Karel
Tento projekt je zaměřen na využití nového typu družicových optických, radarových a hyperspektrálních dat pro oblast životního prostředí, zejména pro účely sledování skládek a jejich vlivu na okolí, pro monitorování složek životního prostředí a dlouhodobé změny zemského povrchu. V roce 2005 byla provedena rešerše na téma laserové skenování, letecké metody, laserového skenování a výběr vhodné lokality. Dále byla provedena rešerše fotogrammetrických metod dálkového průzkumu Země (DPZ) pro časové sledování v modelovém území, vytvoření časové řady, zahájení monitoringu. Popis činností a výsledků monitorování.
|
|
| |
|
|
Řízení datového skladu a optimalizace MWF
Matoušková, Barbora ; Maryška, Miloš (vedoucí práce) ; Faina, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá datovým skladem ve velké bankovní instituci, a to zejména z pohledu řízení jeho provozu. Pro rychlé pochopení principů datového skladu zahrnuje práce jeho popis z hlediska datové architektury, transformačních procesů a způsobu prezentování dat uživatelům. Dále jsou v práci uvedeny a charakterizovány systémy, které jsou v datovém skladu využívány jak pro byznys data, tak pro metadatové účely. V práci jsou popsány aktivity prováděné při řízení skladu a identifikována slabá místa pro potenciální zlepšení. Součástí práce je i projekt optimalizace plánovacího mechanismu (Master Workflow) pro spouštění transformačních procesů, který zahrnuje snižování zátěže databázového systému Teradata metadatovými procesy. Hlavním cílem práce je srozumitelně popsat prostředí datového skladu, jehož pochopení jako celku je důležité jak pro pracovníky zodpovědné za chod a fungování skladu, tak pro vývojáře, kteří díky tomu mohou přizpůsobit své vývojové aktivity, dodávat kvalitnější řešení a tím zkvalitnit nasazování změn do produkčního prostředí. Tento cíl je v práci dosažen stručným popisem datového skladu (zejména popisem datové architektury, transformačních procesů, provozních postupů a nástrojů používaných při nasazování změn do produkčního prostředí). Dalším cílem je poskytnout zpětnou vazbu na provozní činnosti z pohledu pracovníka oddělení provozu datového skladu a tím pomoci k jejich odstranění. Posledním cílem práce je vylepšení plánovacího mechanismu zodpovědného za chod a evidenci transformačních procesů. Tohoto cíle je dosaženo projektem, který tuto problematiku řeší a na kterém jsem pracovala. V práci je popsán původní stav, provedené změny, nový stav po optimalizaci a posouzení úspěšnosti projektu. Mezi přínosy práce patří snadnější a rychlejší pochopení datového skladu jako celku a způsobu řízení transformačních procesů ať už pro nové pracovníky provozu nebo pro vývojáře (což s sebou přináší potenciální zlepšení dodávek). Dalšími přínosy jsou možnost odstranění slabých míst provozu a optimalizace plánovacího systému (došlo jak k jeho standardizaci (očištění), tak ke snížení zátěže databázového systému Teradata). Vlastním přínosem k řešenému tématu je kromě srozumitelného a užitečného úvodu do datového skladu také identifikace jeho slabých míst, návrhy na zlepšení a samotný projekt optimalizace, jež zabral cca 17 MD. Práce je strukturována do kapitol dle tématických celků: úvodní informace o diplomové práci, teoretický základ (komponenty BI, současný stav řešené problematiky), charakteristika hlavních nástrojů využívaných v datovém skladu, popis prostředí datového skladu, popis provozních aktivit včetně identifikace slabých míst a na konec projekt optimalizace Master Workflow. V poslední kapitole je závěrečné shrnutí práce
|
|
|
Možnosti a způsoby regenerace ploch brownfields s ohledem na environmentální optimalizaci urbanizovaných prostorů: Regenerace ploch brownfields - informační teze pro obce
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha ; KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Doleželová, Lucie ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan
V rámci řešení projektu "Možnosti a způsoby regenerace ploch brownfields s ohledem na environmentální optimalizaci urbanizovaných prostorů" byla získána řada informací a prověřeny postupy vedoucí k regeneraci ploch nazývaných "brownfields". Zobecněním vybraných aspektů a doplněním o další užitečné informace vznikly tyto informační teze. Jejich účelem je napomoci zejména obcím v řešení problematiky brownfields či alespoň v nastartování procesů vedoucích k přeměně zchátralých a nevyužitých areálů na životaschopnou substanci sídel. Jelikož do současnosti byla pozornost věnována především názorům, jak regenerovat brownfields nejčastěji pro výrobní účely, zaměřili se zpracovatelé se na skupinu brownfields méně popsanou, kterou představují brownfields s menším rozvojovým potenciálem, nejčastěji nevýrobního charakteru. Je definován problém brownfields s nevýrobním využitím, přiblíženy způsoby jejich evidence, uvedeny odkazy na metodické postupy přípravy projektů. Dále jsou zmíněny využitelné programy podpor a v neposlední řadě i nastíněny lokalizační a plošné parametry při rozhodování o substituci vybranými nevýrobními funkcemi. Teze jsou doplněny anotací pilotních projektů a vzorem pasportů pro evidenci lokalit.
|
host ::
RSS.