|
|
Softwarová podpora analýzy rizik
Psota, Michal ; Štěpánková, Vladěna (oponent) ; Kreslíková, Jitka (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá teoretickým popisem možností řízení rizik především v oblasti informačních technologií a popisuje metody sloužící k analýze rizik. Rozebrané metody jsou analýza stromu událostí, analýza stromu poruch, FMEA, HAZOP a Markovova analýza. Praktická část práce zahrnuje návrh a implementaci aplikace, která vizualizuje rozhodovací stromy a určuje pravděpodobnosti jednotlivých prvků.
|
|
|
Konstrukce multifunkčního obráběcího centra
Chaloupka, Petr ; Holub, Michal (oponent) ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
První část diplomové práce pojednává o managementu rizik, legislativě a bezpečnosti, kterou musí obráběcí stroje splňovat, aby mohly být uvedeny na trh. Dále tato část obsahuje rozbor ochranných krytů, jelikož krytování je nedílnou součástí bezpečného stroje. Druhá část diplomové práce posuzuje bezpečnost multifunkčního obráběcího centra CNC EcoSMART 1-line. Na základě zjištěných rizik byly navrženy a zkonstruovány vnitřní i vnější kryty.
|
|
|
Identifikace a analýza rizik v ošetřovatelské praxi
LUDÁNYIOVÁ, Sabina
Teoretická východiska: Bezpečnost zdravotnického personálu je jedním z nejpodstatnějších aspektů vedoucích ke kvalitní a bezpečné péči o pacienty. Existuje mnoho rizik, která každodenně ohrožují sestry při výkonu jejich povolání. Je nutné se těmto rizikům věnovat podrobnou identifikací, analýzou a vyhodnocováním. Tyto procesy povedou ke zkvalitnění pracovního života všeobecných sester a pobytu pacientů ve zdravotnické instituci. Významnou částí teoretické části práce jsou kapitoly týkající se akreditací a certifikací poskytovatelů zdravotnických služeb, které výrazně napomáhají bezpečnému prostředí. Cíl: Cílem této práce je identifikovat rizika, která hrozí sestrám při výkonu zdravotnického povolání, analyzovat problém fyzické zátěže sester, nozokomiálních nákaz a riziko poranění ostrými předměty. Dalším cílem je popsat preventivní mechanismy související s dodržováním norem bezpečnosti práce a to, jak jsou sestrami vnímány. Hlavním záměrem je analyzovat postoje všeobecných sester k rizikům tak, jak je každá individuálně vnímá. Metodika: Je zvolena forma kvalitativního výzkumu, která dokáže pomocí hloubkových rozhovorů proniknout do nitra vnímání rizik sester. Pomocí předem důsledně připravených otevřených otázek je získána řada rozsáhlých odpovědí, které dokreslují jednotlivá témata práce. Po zpracování rozhovorů proběhlo kódování a následná kategorizace dat. Tyto kategorie byly využity i pro přehledné zpracování výsledků v diskuzi. Výzkumný soubor: Záměrně bylo zvoleno deset sester rozdílného věku, délky praxe, oddělní a v neposlední řadě také názorů a postojů. Oslovené všeobecné sestry pracují v jedné z nemocnic Středočeského kraje. Velikost výzkumného souboru byla dána teoretickou saturací dat. Výsledky: Výsledky výzkumného šetření jsou rozděleny do sedmi kategorií, dle získaných dat. Sestry si uvědomují rizika, která jim hrozí. Dokážou je pojmenovat, popsat rizikové jednání a preventivní mechanismy, které minimalizují rizika. Všeobecné sestry prokázaly základní vědomosti týkající se nozokomiálních nákaz, avšak v oblasti bariérové péče je stále prostor pro hlubší pochopení mechanismů a přístupů, které mohou dopomoci ke snížení četnosti nozokomiálních nákaz. Sestry si také uvědomují rizika, která vyvstávají z nadměrné fyzické zátěže a zvládají je eliminovat pomocí sportovních aktivit. Dalším rizikem, které si sestry uvědomují a považují i za nejvíce ohrožující, je riziko poranění o ostré předměty. I když si tuto skutečnost uvědomují, z výzkumného šetření je zřejmé, že sestry nedodržují preventivní mechanismy, i když je znají. Sestry mají spíše negativní postoj ke školením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato skutečnost je dána nekvalitním zpracováním těchto školení. Ke svému vzdělávání se staví převážně kladně, avšak neopomínají fakt, že školení, která by pro všeobecné sestry byla zajímavá, nejsou hrazená a probíhají během jejich volného času. Závěry a doporučení pro praxi: Tato práce poukazuje na rezervy, které v této problematice jsou a snaží se alespoň nahlédnout do postojů, pocitů a obav všeobecných sester, které souvisí s rizikovostí tohoto povolání. Všeobecné sestry by si měly uvědomit svou důležitost pro společnost a přijmout odpovědnost nejen za poskytované výkony, ale také za své vlastní bezpečí. Mezi doporučení, kterými by se minimalizovala rizika spojená s výkonem sesterské profese, patří provádění důsledného školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zkvalitnění školení poskytovaných zdravotnickou institucí.
|
|
|
Management rizika zemědělské techniky
Marek, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá managementem rizik a jeho aplikací. Cílem této práce je nejen tento management vysvětlit, ale také aplikovat v praxi. V první části se práce zabývá teoretickým výkladem historie inženýrství rizik. Dále se zabývá popisem moderních metod managementu rizik. V druhé části se práce zabývá, jak lze tento management využít v praxi. Pro tento účel byla zvolena válcová zkušebna traktorů a automobilů Mendelovy univerzity v Brně. Po prohlédnutí a prozkoumání této zkušebny byly nalezena rizika, které ohrožují nejen osoby ovládající zkušebnu, ale i osoby v blízkosti stroje. Následně byla tato rizika snížena pomocí ochranných opatřeních na akceptovatelná rizika. Ne všechna šla snížit, proto je třeba tyto rizika uvést obsluze stroje, aby nedošlo k ohrožení osob.
|
|
|
Management rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních
JÍNOVÁ, Jana
Řízení rizik ve zdravotnictví se zabývá neustálým zvažováním možností výskytu nežádoucích situací a jejich prevencí. V tomto smyslu považuje zdravotnické zařízení vše, co je zdrojem nejistoty, za riziko, které je třeba úplně odstranit, eliminovat nebo alespoň snížit. Z mezinárodních studií vyplývá, že až 70 % nežádoucích událostí by se dalo předejít. Důvody ke sledování různých druhů nežádoucích událostí mohou být pro jednotlivá zdravotnická zařízení odlišné, ale u většiny nežádoucích událostí je jejich sledování podněcováno snahou o prevenci jejich následků na zdravotní stav pacientů.
|
|
|
Analýza plnění požadavků legislativy a normativních přístupů v oblasti BOZP v penzionu Hotel Česká Kanada
Kasal, Dalibor ; Hykš, Ondřej (vedoucí práce) ; Hůlová, Marie (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na oblast BOZP ve vybrané organizaci. Jejím cílem je analyzovat stav a navrhnout opatření, která by odstranila neţádoucí odchylky. Diplomová práce se skládá z části teoretické a části praktické. Teoretická část vysvětluje všechny vyuţité metody a postupy (například Jednoduchá bodová metoda, PDCA a checklist z programu Bezpečný podnik). Cíle práce byly naplněny, analýza zjistila odchylky, které byly důkladně řešeny. Hlavní odchylky byly nedostatečné řešení rizik, absence základních dokumentů a školení BOZP. Všechna rizika byla analyzována Jednoduchou bodovou metodou a nejzávaţnější rizika byla dále řízena. Chybějící dokumenty byly vytvořeny a pro školení BOZP byly vytvořena struktura a všechny potřebné podklady. Tato opatření tedy pokryla všechny důleţité nedostatky organizace. Klíčová
|
|
|
Analýza rizik v systému managementu BOZP v organizaci Valeo, k.s.
Sobotková, Ivana ; Hykš, Ondřej (vedoucí práce) ; Hůlová, Marie (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila téma analýzy rizik BOZP. Důvodem je, že v každé společnosti se objevují rizika, která ohrožují bezpečnost a zdraví pracovníků. Cílem diplomové práce je analyzovat rizika v systému managementu BOZP ve vybrané společnosti. Diplomovou práci jsem rozvrhla na dvě stěžejní části -- teoretickou a praktickou část. V teoretické části nejprve stručně nastíním problematiku BOZP a zvolna přejdu k přehledu a charakteristice nejdůležitějších současných právních předpisů České republiky v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Další významnou součástí teoretické práce je část věnovaná managementu rizika v BOZP a metodám určeným k identifikaci a hodnocení rizik. V praktické části se budu věnovat identifikaci a hodnocení rizik a poté stanovení opatření k zajištění bezpečnosti při práci a ochraně zdraví pracovníků ve společnosti Valeo Výměníky tepla k.s.
|
|
|
Vybraná bezpečnostní rizika v ošetřovatelské praxi
MIŇHOVÁ, Monika
V oblasti ošetřovatelské péče existuje velké množství rizik, které mohou pacienta ohrozit, poškodit či zhoršit jeho zdravotní stav. Pro zajištění bezpečí pacienta je třeba se zaujetím hledat cesty, jak tato rizika minimalizovat. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na problematiku bezpečí hospitalizovaných pacientů, riziko pochybení a nežádoucích událostí, a také na možnost prevence v této oblasti. Detailně se věnuje riziku pádů hospitalizovaných pacientů. Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi, která hrozí pacientům během hospitalizace, a zjistit, zda sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě pracovní hypotézy. H1: Nejvyšší stupeň rizika dosahuje riziko nozokomiálních nákaz. H2: Sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. K dosažení cíle a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní výzkumné šetření. Metodou sběru dat bylo dotazování a pozorování, technikou dotazníku a auditu. Výzkumný soubor dotazníkového šetření tvořily sestry pracující na standardních odděleních, na odděleních intenzivní a následné péče Nemocnice Tábor, a.s. Výzkumným souborem auditu ? Prevence pádů hospitalizovaných pacientů? byly sestry pracující na interním a ortopedickém oddělení táborské nemocnice. Z vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření na základě výpočtu váženého aritmetického průměru vyplývá, že nejvyšší stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi dosahuje riziko dokonané sebevraždy pacienta (3,9). První hypotéza se nám tedy nepotvrdila. Naopak z hodnocení ošetřovatelské péče v oblasti rizika pádů je možno potvrdit druhou hypotézu, že sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů a to jak na oddělení ortopedie, kde byla celková úspěšnost auditu 85 %, tak na interním oddělení, kde dosáhla celková úspěšnost auditu 81 %. Naší snahou bylo přispět k zamyšlení sester nad riziky ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření budou nabídnuty vedení táborské nemocnice s cílem zlepšení bezpečnosti poskytované péče a snížení rizik, která hrozí hospitalizovaným pacientům.
|
|
|
Sestra jako manažer rizik ve zdravotnických zařízeních 21. století
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat aktivity sestry - manažera rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních. Prvním cílem bylo zmapování současného stavu akreditačních řízení v České Republice - počtu akreditovaných zařízení a typu akreditace. Dalším cílem bylo zjistit, ve kterých zdravotnických zařízeních se vyskytuje sestra - manažer rizik či kdo ve zdravotnických zařízeních má management rizik v kompetenci. Třetím cílem bylo prozkoumání aktivit sestry - manažera rizik. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký je současný stav akreditačních řízení v České republice? 2. Ve kterých akreditovaných zařízeních existuje sestra - manažer rizik? A třetí výzkumná otázka: Jaké jsou aktivity a role sestry - manažera rizik? (jaké provádí činnosti při výkonu funkce, zda cítí změnu v poskytování ošetřovatelské péče, se kterými riziky a mimořádnými událostmi se ve svém zařízení nejčastěji setkává a jaká jsou jejich řešení, jaká je úroveň komunikace mezi účastníky v procesu řízení rizik v daném zařízení, jaké výhody spatřuje v managementu rizik). Výzkumné šetření bylo provedeno s respondentkami ze zdravotnických zařízení, která byla ochotna ke spolupráci. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory dle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů, analýza a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. V žádném ze zařízení, která na dotazy odpověděla, se funkce sestry - manažera rizik nevyskytuje. Aktivity v rámci managementu rizik přebírají pracovníci na jiných pozicích, většinou se jedná o manažery kvality, hlavní sestry či auditory. Přesné zastoupení těchto funkcí je přehledně zpracováno v přiložených grafech. Na výzkumnou otázku č. 3 jsme dostaly v rozhovorech velké množství odpovědí: například sestry, které mají v kompetenci management rizik plní zejména role komunikátorů, obhájkyň, autorů, auditorů či mentorů. Při výkonu své funkce pozorují oproti minulosti změny v odpovědnosti sester, aktivitě pacientů, větší transparentnost, kvalitu a bezpečí poskytované péče. Podrobně popisují rizika a mimořádné události, se kterými se na svých pracovištích setkávají a jakým způsobem je řeší. Výhody v managementu rizik vidí respondentky především v tom, že je dobrým nástrojem k obhajobě pacientů, ale hlavně sester, nástrojem ke zvyšování odpovědnosti a aktivity pacientů a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Všechny odpovědi jsou přehledně zpracovány do tabulek a diskutovány s námi získanými poznatky z odborné literatury a zkušenostmi. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, mohlo by být poskytnuto kompetentním institucím a dále v podobě informační brožury sestrám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Také bychom navrhovaly vyšší úroveň edukace o možnostech managementu rizik, úpravu legislativy - kompetencí, stanovení jasných postupů a pravidel a úpravu vzdělávání v managementu rizik tak, aby zavedení tohoto nástroje bylo sjednoceno a stalo se přístupným pro všechna zařízení.
|
|
|
Management rizik ošetřovatelské péče
HANZLOVÁ, Eliška
Cílem naší práce bylo zmapovat proces identifikace, hodnocení a provádění činností k prevenci nebo k řízení ošetřovatelských bezpečnostních rizik v organizacích poskytujících akutní lůžkovou péči na území České republiky z pohledu vrcholného managementu ošetřovatelství. Naše práce se ubírala směrem kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat jsme využily nestandardizovaný dotazník, vytvořený pouze pro účely této práce. Dotazník byl distribuován vrcholným představitelům ošetřovatelského managementu (hlavní sestry/náměstek pro ošetřovatelskou péči) výše specifikovaných zdravotnických zařízení. Výzkum jsme realizovaly v období od února do dubna 2008 a pro vyhodnocení výsledků jsme využily 110 dotazníků. Pro účely naší práce jsme si stanovily šest hypotéz. Hypotéza číslo 1, že nemocnice vytvářejí podmínky pro rozvoj bezpečné organizační kultury, se nám potvrdila. Jako velmi důležité v budoucnu více hovořit o tomto tématu, odnaučit se strachu z trestu za přiznání chyby a přijmout fakt, že chyby děláme všichni, proto musíme minimalizovat jejich výskyt i následky a hlavně se z nich učit. Hypotéza číslo 2 uvádějící, že nemocnice sledují rizikové faktory pro vznik mimořádných událostí, se nám také potvrdila. Negativním zjištěním bylo potvrzení třetí hypotézy říkající, že nemocnice odhalují konkrétní rizika ošetřovatelské péče až v návaznosti na realizaci následků rizika. Odhalení malého využívání proaktivní strategie nás vedlo k podrobnějšímu popisu metody FMEA. Hypotéza číslo 4, že nemocnice mají vytvořený postup pro případ vzniku mimořádné událostí, a hypotéza číslo 5, že ošetřovatelský personál povinně sleduje a hlásí minimálně 3 druhy mimořádných událostí, vyskytujících se v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, se nám také potvrdily. Hypotéza, číslo 6, která prezentovala, že nemocnice nezapojují pacienty/klienty do prevence pochybení zdravotnických pracovníků, byla výsledky také potvrzena, ale milým zjištěním bylo, že 47,3 % respondentů uvádělo, že se u nich tato možnost využívá. Naším návrhem je zapojit prevenci pochybení do ošetřovatelského procesu, ať již prostřednictvím konkrétních ošetřovatelských diagnóz, nebo plošnou edukací pacientů/klientů. Jako návrh možného obsahu edukace jsme přeložily a upravily dokument SPEAK UP do české verze s názvem 7P.
|
host ::
RSS.