|
|
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP
RATAJOVÁ, Radka
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP Posláním sester ve společnosti je uspokojovat klientovy aktuální potřeby a dosahovat tak jeho maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti. Toho lze dosáhnout holistickým přístupem ke klientovi, který zahrnuje celou osobnost člověka, celistvou bytost a všechny stránky jejího životního stylu. Neméně důležitá je komunikace s nemocným člověkem, ať už verbální či neverbální, protože psychika klienta v nemocnici je zcela změněna. To, jakým způsobem se nemocný s hospitalizací vyrovnává, může z velké části ovlivnit právě sestra svým správným přístupem k nemocnému. Zvláště u dlouhodobě hospitalizovaného klienta je třeba myslet i na spolupráci s jeho rodinou a předcházet negativním důsledkům hospitalizace, zaměstnávat klienta v jeho volném čase a podporovat jeho soběstačnost. K těmto účelům využívají sestry různé techniky, které jsou součástí obsahu této práce. Cílem práce bylo zjistit, zda se sestry ve volném čase klientům dostatečně věnují, zda na to mají prostředky a jaké mají možnosti. Pokud možno zjistit i odezvu klientů na možnosti využití volného času v nemocnici. Potom na základě získaných dat, teoretických znalostí a praktických zkušeností navrhnout zlepšení situace na daných odděleních. K výzkumu byla použita dotazníková kvantitativní metoda sběru dat. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory: zdravotní sestry na ONP a klienti ONP. Byly stanoveny dvě hypotézy, které měly potvrdit či vyvrátit nedostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace a nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. První hypotéza potvrdila, že sestry nemají dostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace. Druhá hypotéza nepotvrdila nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry by se nemocným v jejich volném čase rády věnovaly, ale hlavním problémem je nedostatek personálu. Není proto možné se klientům věnovat podle jejich představ. Dalším problémem je i nedostatek financí. Přesto sestry podávaly různé návrhy, jak klientům pobyt v nemocnici zpříjemnit. Na druhé straně nespokojenost klientů s využitím volného času byla minimální, zejména díky rodinným příslušníkům. Od sester ani vyplnění volného času nečekají pro jejich pracovní vytížení. Bylo by tedy vhodné zajistit dostatek personálu a dobrovolníků na volnočasové aktivity klientů v průběhu hospitalizace. Pokud možno i rozšířit nabídku omezených možností využití klientova volného času a také ho s těmito možnostmi seznámit, protože současný klient něco takového ani neočekává.
|
|
|
Podvědomé působení grafických prvků
Špaček, Vojtěch ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Vilímová, Zuzana (oponent)
Svým způsobem psychologicko-estetická studie se zabývá vlivem grafického sdělení na pocity a dojmy jeho pozorovatele. Nachází klíčové poznatky psychologie vnímání a dává je do souvislosti s grafickou stránkou věci. Lidské vidění je rozebráno z pohledu vlastností zraku, pozornosti, charakteristik zorného pole a procesu jeho strukturace. Vytyčeny jsou aspekty vidění důležité pro tvorbu grafického sdělení. Zejména jsou rozebrány tendence sdružování (grupování) objektů v zorném poli, rozlišování figury a pozadí, domýšlení jen naznačených částí obrazu, apod. Práce také popisuje některé zásadní zažité přístupy našeho poznávání skutečnosti k objektům, které vidíme. Pak následuje typologický přehled působení daných obrazových prvků. Jsou vybírány takové elementární prvky, s nimiž se běžně v grafických pracích potkáváme a které mohou dále tvořit složitější sestavy. Od bodu k plošným objektům se popisují např. některé jejich pohybové tendence nebo expresivní vliv na naší psychiku. Dále jsou popsány vlivy jednotlivých barev a odstínů, rozebrány typy a působení kontrastů a některých obecnějších vlastností grafické prezentace. Jako poslední zkoumaná vlastnost je kompozice. Hlavní témata jako zlatý řez, hmotná analogie objektů v sazebním obrazci, apod. jsou opět dávána do souvislosti s jejich vlivem na naše nálady. Na konec jsou krátce zmíněny některé možnosti ověřování působení obrazového sdělení. Závěr připomíná, že je k celé problematice třeba přistupovat s odstupem a mít na paměti obecné souvislosti.
|
host ::
RSS.