|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v azylových domech pro matky s dětmi
LENDLEROVÁ, Denisa
Bakalářská práce obsahuje teoretické poznatky vztahující se k problematice syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v azylových domech pro matky s dětmi a výzkumnou část.Stav duševního, emočního a fyzického vyčerpání, jak je syndrom vyhoření definován dnes, byl popsán už v době starověkého Řecka. Poprvé termín syndrom vyhoření (v angl. jazyce burnout) použil Freundenberger, který také odstartoval na přelomu 70. a 80. let minulého století obrovskou vlnu zájmu o tuto problematiku hlavně v západních zemích. K nám se tento termín a vlna zájmu dostává až koncem 20. století. U syndromu vyhoření jsou známé dvě skupiny rizikových faktorů vzniku, vnější faktory a vnitřní faktory. V nynější době, přestože syndrom vyhoření není definován jako onemocnění, má svůj průběh, fáze, příznaky i léčbu. Fáze syndromu jsou nejčastěji popisovány dle Eldewicha a Brodského. Léčba syndromu vyhoření se u každého člověka liší, někdy stačí změna zaměstnání, někdy je zapotřebí zásahu odborníka (psycholog, psychiatr, psychoterapeut). Kvůli negativním důsledkům syndromu vyhoření se v současné době klade důraz na prevenci, kde jednou z možností je supervize. Cílem této práce bylo popsat hlavní faktory vzniku syndromu vyhoření u sociálních pracovníků a zjistit, jestli jsou sociální pracovníci ohroženější syndromem vyhoření, než pracovníci v sociálních službách v azylových domech pro matky s dětmi. Pro splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. S ohledem na cílovou skupinu byla použita kvalitativní strategie. V rámci této strategie byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a technika dotazování. Výzkumným souborem byly pracovnice (sociální pracovnice a pracovnice v sociálních službách) z azylového zařízení ve Znojmě a pracovnice z Azylového domu pro matky s dětmi v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu jsou seřazeny podle okruhů, které vznikly na základě tří výzkumných otázek. Výsledky prvního okruhu otázek ukázaly, že problematika syndromu vyhoření je známá jak mezi sociálními pracovnicemi tak i pracovnicemi v sociálních službách. Analýza výsledků také ukázala rozdílnost ve znalostech, co se týče průběhu syndromu vyhoření. Přesné fáze i literaturu dokázala uvést pouze jedna sociální pracovnice. Výsledky druhého okruhu otázek směřovaly k zodpovězení výzkumné otázky: "Jak se liší faktory rizika vzniku syndromu vyhoření u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách?" a ukázalo se, že faktory, které mají vliv na vznik syndromu vyhoření u sociálních pracovnic, se týkaly spíše osobnosti daného jedince a u pracovnic v sociálních službách šlo spíš o vnější faktory jako neochota uživatelů spolupracovat nebo opětovná návratnost klientů. U výsledků ze třetího okruhu otázek bylo zřejmé, že jako prevenci syndromu vyhoření sociální pracovnice i pracovnice v sociálních službách vnímají konzultování problémů na pracovišti s kolegy, ale přestože všechny mají možnost se v zařízení využívat supervizi, tak ji jako prevenci nevnímají. Diskuze k první výzkumné otázce řešila rozsah teoretických znalostí syndromu vyhoření u sociálních pracovnic a u pracovnic v sociálních službách. U druhé výzkumné otázky jsou porovnávány faktory vzniku syndromu vyhoření. Na konci diskuze se otevírá prostor pro supervizi a to, jak je vnímána sociálními pracovnicemi. Závěr práce hodnotí cíle, které nebyly zcela naplněny, a znovu předkládá zodpovězené výzkumné otázky. V úplném závěru je popsán přínos bakalářské práce pro supervizory a účastníky supervize, pro všeobecnou informovanost o problematice syndromu vyhoření v azylových zařízeních ve Znojmě a v Českých Budějovicích a v neposlední řadě přínos pro samotné sociální pracovnice i pracovnice v sociálních službách.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u učitelů ekonomických předmětů
Nováková, Klára ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Nýčová, Martina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat problematiku syndromu vyhoření tak, aby byli učitelé schopni tento negativní jev včas rozpoznat, aby dokázali podchytit a rozpoznat příčiny a především aby se dokázali proti tomuto jevu bránit. Cílem také je zdůraznit, že učitelská profese je velmi zatěžující a pedagogové se každodenně musejí vypořádávat s neustálými nároky a požadavky od žáků, rodičů, vedení školy, kolegů i širokého okolí. Na základě získaných poznatků o tomto jevu byla v rámci výzkumného šetření zjištěna náchylnost ke stresu zkoumaných učitelů a také jejich dosavadní míra syndromu vyhoření. Dále byly zjištěny situace, které vnímají jako nejvíce stresující a následně možnosti prevence které současně využívají.
|
|
|
Stresové faktory a syndrom vyhoření u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky
MÁSILKOVÁ, Monika
Cílem této diplomové práce je přiblížit problematiku stresových faktorů a syndromu vyhoření, a to především u výjezdových hasičů. V teoretické části jsou uvedeny základní údaje o Hasičském záchranném sboru České republiky, specifikách jejich práce a jsou zde také uvedeny informace týkající se stresu, posttraumatické stresové poruchy, syndromu vyhoření a psychologické služby Hasičského záchranného sboru České republiky. To vše je doplněno o poznatky jiných států. Praktická část je zaměřena na zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření s cílem zmapovat nejvýznamnější stresové faktory a syndrom vyhoření u pracovníků Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, Karlovarského kraje a Středočeského kraje.
|
|
|
Pracovní spokojenost sociálních pracovníků pracujících na úřadech práce zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením v systému státní sociální pomoci.
BURIAN, Zbyněk
Diplomová práce se věnuje tématu pracovní spokojenosti sociálních pracovníků pracujících na úřadech práce zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením v systému státní sociální pomoci. Cílem diplomové práce bylo zjištění míry pracovní spokojenosti a působení pracovní zátěže při vykonávání profese sociálního pracovníka na úřadech práce zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením s možnou následnou optimalizací pracovních podmínek. Na základě metodologické triangulace, obsahové analýzy hloubkových individuálních rozhovorů získaných z odpovědí respondentů, testu burnout a zúčastněného pozorování byly stanoveny hypotézy. Získané výsledky by se mohly stát podkladem pro zkvalitnění pracovních podmínek, identifikují nejzávažnější pracovní stresové faktory, které se vyskytují na úřadech práce na odděleních zabývající se agendou osob se zdravotním postižením. Práce zároveň poukazuje také na fakt vysokého počtu příznaků syndromu vyhoření u sociálních pracovníků.
|
|
|
Vliv stresu na kvalitu života a pracovní výkonnost pracovníků v pomáhajících profesích
KOVÁŘÍKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je vliv stresu na kvalitu života a pracovní výkonnost pracovníků v pomáhajících profesích. Aktuální problematikou je všudypřítomnost stresových faktorů v běžném životě a vliv stresu na kvalitu života a naše zdraví. Bakalářská práce, kterou právě držíte v ruce je snahou o celistvý pohled na stres a jeho vliv na kvalitu života. V bakalářské práci se věnuji stresu jako škodlivému, který může potlačovat potenciál, negativně ovlivňovat pracovní výkonnost a zdravotní stav, tak i pozitivnímu, který může kladně ovlivnit pracovní nasazení a rozvíjet kreativnost a motivaci. Teoretická část práce je zaměřena na práci s odbornou literaturou na jejímž základě je uvedena charakteristika stresu, vliv na zdraví a psychickou vyrovnanost v pracovním i osobním životě. Dále se v práci věnuji jednotlivým příčinám stresových situací, reakcím organismu, vlivem na lidský organismus a jeho psychiku a jejich řešení. V neposlední řadě, je věnována pozornost stresorům a charakteristickým stresovým situacím, které mohou nastat v prostředí, kdy pracovník v sociálních službách nebo sociální pracovník pečuje o klienta se speciálními potřebami. Cílem práce bylo zmapování stresové zátěže u pracovníků vybraných pracovních skupin a jejího vlivu na výkonnost a životní spokojenost. Dalším cílem bylo zjistit jaké účinné mechanismy a metody proti působení stresu k udržení standardní kvality života pracovníci vybraných profesních skupin používají. Před samotným zahájením výzkumu byly definovány dvě základní výzkumné otázky: 1) Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na kvalitu života 2) Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na pracovní výkonnost Výzkumná část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření za použití dvou standardizovaných dotazníků obsahujících uzavřené otázky, doplněné o věk, pohlaví a pracovní pozici respondentů. Soubor respondentů byl sestaven z různých věkových skupin a pohlaví, kteří jsou sociálními pracovníky či pracovníky v sociálních službách s profesním zaměřením na osoby se zdravotním postižením a prací s klienty vyžadujícími speciální přístup působící v organizacích na území Českých Budějovic. Při výzkumném šetření byl zpracován středně velký výzkumný vzorek (53 a 72 respondentů). Cíl práce byl splněn a hypotézy stanovené na počátku výzkumu "Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na kvalitu života." a hypotéza "Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na pracovní výkonnost.," byly potvrzeny a zároveň lze na základě výzkumu definovat hypotézu, že většina zkoumaných respondentů v pomáhajících profesích je sice vystavena mnohačetným zdrojům stresu a však příznaky stresu nejsou zastoupené ve vysoké míře, ačkoliv metody pro zvládání stresu nejsou zcela adekvátní. Dále může být v ohledu na kvalitu života vybrané skupiny respondentů definována taktéž hypotéza, že muži i ženy si zachovávají standardní kvalitu života i přes stresovou zátěž v povolání. Závěrem lze tedy zaujmout stanovisko, že ačkoliv jsou pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci v pomáhajících profesích vystaveni stresu, umí se stresem pracovat a mají osvojeny mechanismy pomáhající v boji se stresem a vyrovnávání se se zátěží, kterou stres vyvolává. Přes znalost mechanismů v boji se stresem, je ale i v budoucnu nutné, aby se pracovníci v této oblasti dále vzdělávali a učili se stresu odolávat a být vůči jeho negativním vlivům odolnější, jelikož každý z respondentů má v ohledu zvládání stresu nějaké rezervy.
|
|
|
Vliv typu osobnosti jedince na vznik syndromu vyhoření u všeobecných sester.
MATLASOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zaměřuje na otázku, zda typ osobnosti všeobecné sestry predisponuje vznik syndromu vyhoření. Práce prezentuje problém syndromu vyhoření (stádia, příznaky, možnosti prevence, zabývá se osobností jedince a definuje profesi všeobecné sestry a její pracovní kompetence. Ve výzkumné části se práce snaží zjistit, zda určitý typ osobnosti všeobecné sestry vykazuje vyšší sklon ke vzniku syndromu vyhoření. Práce se také zaměřuje na zjištění toho, na kterých odděleních či úsecích nemocnice je u všeobecných sester nejvyšší přítomnost syndromu vyhoření.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků na oddělení pomoci v hmotné nouzi
RAISIGLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření a rizikem jeho vzniku u pracovníků vyplácejících sociální dávky na oddělení pomoci v hmotné nouzi. Cílem práce je popsat, jaké důsledky měly změny spojené s touto reformou v pracovním, ale i osobním životě pracovníků vyplácejících sociální dávky na oddělení pomoci v hmotné nouzi. V teoretické části jsou charakterizovány základní oblasti zkoumané problematiky. Jedná se o specifika pomáhajících profesí s důrazem na profesi sociálního pracovníka, nároky těchto profesí a zátěže spojené s jejich výkonem (stres, frustrace, konflikty, trauma, krize) a syndrom vyhoření jako možný důsledek zátěže, dále popisuje systém sociální pomoci, tedy práci na oddělení pomoci v hmotné nouzi. V praktické části byla pro šetření zvolena výzkumná metoda polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
|
"Stres a syndrom vyhoření u učitelek MŠ v souvislosti s osobnostními charakteristikami."
BAKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je věnována syndromu vyhoření a jeho vztahu k osobnostním a sociálním charakteristikám učitelek mateřských škol. Teoretická část popisuje fáze, příčiny a projevy syndromu vyhoření, možnosti prevence a léčby. Zabývá se rozdíly v osobnostních charakteristikách, hlavně v souvislosti se schopností čelit stresu a zátěži a účinně je zvládat. Poukazuje i na specifika práce učitelek mateřských škol. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkových šetření u učitelek mateřských škol v Táboře a blízkém okolí. Cílem je zjistit, do jaké míry a zda vůbecsouvisí osobnostní a sociální charakteristiky se syndromem vyhoření.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření učitelů na základní škole speciální
URBANOVÁ, Jana
Tématem mé bakalářské práce je ?Prevence syndromu vyhoření učitelů na základní škole speciální?, kdy jsem vycházela z výpovědí speciálních pedagogů, reálně působících na základní škole speciální. Bakalářská práce je rozdělena na dvě samostatné části. Předmětem první teoretické části je vysvětlení pojmu syndrom vyhoření, dále se zde zabývám historií syndromu. Další kapitola pojednává o faktorech ovlivňujících syndrom vyhoření, které rozděluji na rizikové a protektivní. V následující kapitole popisuji příznaky jako je vyčerpání, odcizení a pokles výkonnosti, také stádia vývoje vyhoření, tedy nadšení, stagnace, frustrace, apatie a samotné vyhoření. Zabývám se také osobností učitele, kde se soustřeďuji především na typologie osobnosti učitele dle mne dostupných autorů. Následně definuji termín speciální pedagog. Neopomenutelnou částí mé bakalářské práce je také prevence syndromu vyhoření u pedagogů. Zde rozepisuji jednotlivé strategie či doporučení při překonávání učitelského stresu. Jako součást prevence zde uvádím mimo jiné i supervizi, její formy a funkce. Následně definuji pojem frustrace a stres a uvádím některé techniky, jež přispívají k jeho zvládání, například dechové techniky, technika relaxace dle Jacobsona, relaxační technika spinální a autogenní trénink.
|
|
|
Postoje pomáhajících pracovníků v hospicovém zařízení ke smrti a jejich způsob zvládání stresu.
ŠANDEROVÁ, Romana
Bakalářská práce se zabývá postoji pomáhajících pracovníků v hospicovém zařízení ke smrti a jejich způsob zvládání stresu. Teoretická část je složena ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola se věnuje čistě postojům ke smrti, kde přiblížím pojmy jako je postoj, smrt. Krátce nastíním, jak nás provází smrt životem a problém tabuizace smrti. Druhá kapitola je zaměřena na paliativní péči, vůbec co je to paliativní péče, kde se poskytuje, kdo jí poskytuje, a na závěr této kapitoly uvedu východiska paliativní péče. Třetí kapitola se zabývá přímo o hospicové zařízení a samotné hospicové péče, kde Vás seznámím s hospicovým hnutím, prvními českými zkušenostmi s hospicem a pracovníky služeb paliativní a hospicové péče. Poslední kapitola je o zvládání stresu a zátěže, kde popíši příznaky stresu, syndrom vyhoření, copingové strategie. Ve výzkumné části jde o kvalitativní výzkum, který je postaven na polostrukturovaných rozhovorech od 6 zaměstnanců z vybraného hospicového zařízení. Zabývám se hlavní výzkumnou otázkou, která zní: ?Jaké jsou postoje pomáhajících pracovníků ve vybraném hospicovém zařízení ke smrti a jaký je jejich způsob zvládání stresu??
|
host ::
RSS.