Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  začátekpředchozí70 - 79dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zdravotně výchovné kompetence sester v ordinaci praktických lékařů pro dospělé
BRYNDOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá zdravotně výchovnými kompetencemi všeobecných sester. Teoretická část se věnuje pojmu zdraví, faktorům, které ho ovlivňují a podpoře zdraví. Ve výzkumné části jsou vytýčeny tři cíle. Cíl 1 se pokouší zjistit, zda všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů využívají zdravotně výchovné kompetence. Cílem 2 je zjistit, jakým způsobem sestry realizují zdravotně výchovné kompetence. Cíl 3 má za úkol zjistit nejčastější oblasti zdravotně výchovného působení sester u praktických lékařů. Byly položeny tři výzkumné otázky: 1. výzkumná otázka: Využívají všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů zdravotně výchovné kompetence? 2. výzkumná otázka: Jakým způsobem sestry realizují zdravotně výchovné kompetence? 3. výzkumná otázka: Jaké jsou nejčastější oblasti zdravotně výchovného působení sester u praktických lékařů? Pro tuto bakalářskou práci byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření, technika polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovor je sestaven z otevřených otázek, v rámci kterých se respondenti mohli individuálně vyjádřit. Skupinu respondentů tvořilo 8 sester pracujících v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a ve výzkumném šetření jsou značeny jako "S". Rozhovory byly přepsány a následně byla použita kategorizace. Kategorie jsou znázorněny přehledovými diagramy. Z výsledků vyplývá, že sestry zdravotně výchovnou činnost v ordinacích praktických lékařů provádějí a realizují. Tímto je zodpovězena výzkumná otázka 1 V případě 2. výzkumné otázky týkající se způsobu realizace zdravotně výchovných činností bylo zjištěno, že sestry nejčastěji klienty edukují rozhovorem, tato odpověď byla obsažena ve všech odpovědích. (viz. Diagram 2) 3. výzkumná otázka se týká oblasti zdravotně výchovného působení. Ve výsledcích jsou uvedené věkové skupiny, které sestry nejčastěji edukují. Jedná se ve většině případů o seniory. (viz. Diagram 5) V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním z nich bylo zjistit, zda všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů využívají zdravotně výchovné kompetence. Analýzou získaných výsledků bylo zjištěno, že sestry je využívají. Všechny sestry na otázku týkající se tohoto cíle odpověděly kladně. Druhý ze tří cílů, kterým bylo zjistit, jakým způsobem sestry realizují zdravotně výchovné kompetence, byl také splněn. Sestry nejčastěji edukují klienty rozhovorem, některé využívají informační letáky, některé je využívají minimálně a dvě z osmi sester využívají televizní vysílání v čekárně. Třetí cíl, týkající se nejčastější oblasti zdravotně výchovného působení sester u praktických lékařů, byl rovněž naplněn. Analýzou rozhovorů byly prozkoumány oblasti, v rámci kterých sestry nejčastěji využívají zdravotně výchovnou činnost. Cíle práce byly splněny. Bylo zjištěno, že sestry zdravotně výchovnou činnost provádějí, ale přály by si mít na to více času.
Ošetřovatelská péče o pacienta s nefrostomií
ZIKOVÁ, Jana
Téma bakalářské práce je Ošetřovatelská péče o pacienta s nefrostomií. I když založení nefrostomie není tak časté jako například kolostomie, pacientů s nefrostomiemi stále přibývá. Ošetřovatelská péče je založena nejen na komplexním ošetřování pacienta, ale i na jeho pečlivé informovanosti a edukaci vedoucí k úplné soběstačnosti v oblasti péče o nefrostomii. Sestra musí k pacientům s nefrostomií přistupovat individuálně s ohledem na jejich aktuální potřeby. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popisován samotný nefrostomický zákrok, jeho indikace, komplikace, výhody a nevýhody. V další kapitole je definován pojem ošetřovatelství a ošetřovatelský proces. Následuje popis ošetřovatelské péče v předoperačním období. V pooperačním období je popsána práce sestry, která monitoruje fyziologické funkce pacienta. Dále se práce zaměřuje na život pacienta po založení nefrostomie a jeho dovednosti v oblasti péče o nefrostomii. V empirické části je zjišťováno, zda sestry vybraných oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. (interní oddělení, chirurgické oddělení a oddělení následné péče), mají nejen teoretické znalosti v oblasti péče o nefrostomie, ale i to, zda znají specifika péče a umí o pacienta s nefrostomií pečovat. Výzkumné šetření proběhlo i u pacientů, kteří mají založenou nefrostomii. Byly stanoveny tři cíle bakalářské práce. První cíl - zjistit, zda sestry umí pečovat o pacienta s nefrostomií. Druhý cíl - zjistit, zda je pacient omezen v souvislosti se zavedenou nefrostomií a třetí cíl - zjistit, zda pacient umí pečovat o nefrostomii. V práci byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza - sestry neumějí ošetřovat pacienta s nefrostomií. Druhá hypotéza - pacienti umí v domácím prostředí pečovat o nefrostomii a třetí hypotéza - nefrostomie omezuje pacienty v každodenním životě. K ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda sběru dat. Výzkumné šetření probíhalo v období od prosince 2013 do března 2014 na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení následné péče a urologické ambulanci. První dotazník byl určen pro všeobecné sestry. Definitivně se zpracovalo 105 dotazníků, 31 dotazníků z oddělení následné péče, 36 z chirurgického oddělení a 38 dotazníků z interního oddělení. Druhý nestandardizovaný anonymní dotazník byl určen pro pacienty s nefrostomií, kteří jsou pravidelně dispenzarizováni v urologické ambulanci nebo hospitalizováni na jiných odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Z důvodu poměrně nízkého výskytu pacientů s nefrostomií bylo rozdáno celkem 70 dotazníků. Z tohoto počtu se 10 dotazníků nevrátilo a 5 dotazníků nebylo možné použít z důvodu neúplnosti dat. Výsledky z dotazníků byly následně zpracovány pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel 2010 a přeneseny do grafů. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry umí ošetřovat pacienta s nefrostomií, proto se první hypotéza nepotvrdila. Šetření potvrdilo druhou hypotézu, která říká, že pacienti umí v domácím prostředí o nefrostomii pečovat. Třetí hypotéza byla také potvrzena, pacienti se cítí omezeni ve svém každodenním životě. Tato práce by měla sloužit k seznámení se s ošetřovatelskou péčí o nefrostomii a k možnému eliminování chyb, které se mohou u všeobecných sester v souvislosti s péčí o tyto pacienty vyskytnout. Výsledky této práce budou využity v praxi v podobě informační brožury. Tuto brožuru by mohli využít nejen sestry, ale i pacienti pro osvojení znalostí a dovedností souvisejících s touto problematikou.
Vzdělávání sester, implementace do praxe a efekt jeho výstupů
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se zabývá historickým vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelským vzděláváním v České republice, dále pak legislativou, implementací ošetřovatelského vzdělání a osobností všeobecné sestry. Ke zpracování empirické části byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro kvantitativní šetření byly připraveny dva typy dotazníků, první pro všeobecné sestry z praxe a druhý pro pacienty, tedy laickou veřejnost v rámci Jihočeského kraje. Pro tuto část šetření bylo stanoveno šest hypotéz. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. V kvantitativní části výzkumného šetření bylo ověřováno šest předem stanovených hypotéz: 1. Zájem sester o vzdělávání je odůvodněn spíše legislativním zaměřením než zájmem o kvalitnější ošetřovatelskou péči o pacienta. Z výsledků je patrné, že potřeba kreditů je pro sestry podstatnější, než zájem o kvalitnější ošetřovatelskou péči. První hypotéza byla potvrzena. 2. Výběr kurzů pro celoživotní vzdělávání je závislý na výši finančních nároků než zaměření se na poskytovanou péči. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry je důležitější zajímavost vzdělávací akce než výše finančních nároků. Druhá hypotéza byla vyvrácena. 3. Motivujícím prvkem pro sestry k dalšímu vzdělání je systém vysokoškolského vzdělání než zvýšení kvality péče. Výsledky ukazují, že pro sestry je skutečně více motivující potřeba vysokoškolského vzdělání pro jejich kvalifikaci než zvýšení kvality péče. Třetí hypotéza byla potvrzena. 4. Implementace výstupu vzdělání není poměrná s aplikací v reálném prostředí. Výzkumné šetření nám ukázalo, že ve velké míře sestry nemají možnost zařadit výsledky svého vzdělávání do praxe. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. 5. Pacienti nerozlišují ošetřovatelskou péči poskytovanou kvalifikovanou sestrou a ostatními členy týmu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti nepoznají, zda je ošetřuje kvalifikovaná sestra nebo jiný člen ošetřovatelského týmu. Pátá hypotéza byla potvrzena. 6. Pacienti nevnímají sestry podle vzdělání, ale podle uniformy. Výsledky ukazují, že pacienti se neorientují v ošetřovatelském personálu ani podle uniformy, ani podle vzdělání. Šestá hypotéza byla vyvrácena. Pro kvalitativní část výzkumného šetření bylo osloveno celkem 12 respondentů opět v rámci Jihočeského kraje. Rozhovory byly zaznamenány, následně přepsány a analyzovány. Získaná data byla kategorizována. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla stanovena Výzkumná otázka: Jaký je názor sester na implementaci vzdělání do praxe? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry vesměs vysokoškolské vzdělání vítají, zejména z důvodu nástupu sester do praxe ve vyšším věku. Taktéž by bylo pro ně přínosné i celoživotní vzdělávání, které má ale nedostatky ve finanční stránce a není příliš podporováno zaměstnavateli. Problém v realizaci získaných vědomostí ze vzdělání vidí v nezájmu zaměstnavatele a ostatních členů ošetřovatelského týmu.
Postavení a funkce všeobecných sester v domovech pro seniory
HYNKOVÁ, Miroslava
Sociální pobytová zařízení jsou povinna osobám v nich žijícím zajistit ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Nejsou však povinna ji poskytovat vlastními odborně způsobilými zdravotnickými zaměstnanci. Proto poskytování ošetřovatelské péče uživatelům v domovech pro seniory všeobecnými sestrami je stále diskutovaným tématem, a to především z důvodu financování a úhrady zdravotní péče. Stále častěji zřizovatelé pobytových sociálních služeb snižují počet zdravotnických pracovníků a nahrazují je levnější pracovní silou, pracovníky v sociálních službách. Ale jak uvádí Malíková (2011), bez kvalitní odborné ošetřovatelské péče by jistě nebyla tato sociální služba komplexní a ucelená. Všeobecná sestra v domově pro seniory může poskytovat zdravotní péči pouze v rozsahu indikujícího ošetřujícího lékaře, který řádně a úplně vyplní požadovanou péči do zvláštního tiskopisu. Důvodem k indikaci zdravotních výkonů musí být pouze zdravotní důvody. Vzhledem k současné skladbě uživatelů v mnoha domovech pro seniory a jejich zdravotnímu stavu, často odpovídajícímu spíše léčebně dlouhodobě nemocných, by si tyto domovy spíše zasloužily statut zdravotnického zařízení. Práce sestry v těchto zařízeních je velmi zodpovědná a náročná, neboť v domově pro seniory není trvale přítomen lékař, který by změnu zdravotního stavu uživatele posoudil a řešil akutní změny. V průběhu služby sestra bývá jediným a nejvýše postaveným pracovníkem. Avšak v kompetenci sestry bez indikace lékaře má sestra možnost pouze samostatně změřit FF a provést základní vyšetření uživatele. Na tomto základě posoudí situaci a musí rozhodnout o dalším postupu. Za svá rozhodnutí nese odpovědnost. Rozpoznání příznaků a posouzení situace vyžaduje hodně znalostí a zkušeností. Cílem práce bylo zjistit, jak postavení a funkci všeobecné sestry v domově pro seniory vnímá lékař, všeobecné sestry, senioři a zástupci laické veřejnosti a zda je všeobecná sestra nezastupitelná v péči o seniory v pobytových sociálních službách. Pro tyto cíle byly zvoleny čtyři výzkumné otázky: Jak vnímá úlohu všeobecných sester v domově pro seniory lékař? Jak vnímají svou úlohu v domově pro seniory všeobecné sestry? Jak vnímají úlohu všeobecných sester v domově pro seniory zástupci laické veřejnosti? Jaký význam má všeobecná sestra pro seniory v poskytování ošetřovatelské péče? K získání potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Před začátkem každého rozhovoru byli respondenti seznámeni s tím, že bude zachována jejich anonymita a veškeré získané informace budou použity pouze pro potřebu této bakalářské práce. Výzkumné šetření probíhalo v období březen ? duben 2013. Lékaři a sestry poskytující ošetřovatelskou péči uživatelům v domově pro seniory vidí pozici sestry v ošetřovatelském týmu jako nezbytnou a nenahraditelnou. Pro laickou veřejnost je ošetřovatelská a zdravotní péče v domově pro seniory samozřejmostí. V jejím podvědomí je stále zažitý model péče z dob, kdy v domově pro seniory o ně pečovaly všeobecné sestry a sanitářky. Pro klienty není důležité, kdo péči poskytuje, ale hlavně jak. Důvodem k nástupu seniorů do zařízení je zhoršený zdravotní stav a s tím související zhoršená soběstačnost. Před nástupem senioři nad tím, kdo o ně bude v domově pro seniory pečovat, moc nepřemýšlejí, ale předpokládají, že sestry a sanitáři. K všeobecným sestrám, které jim poskytují péči, mají důvěru a v jejich přítomnosti i pocit bezpečí a jistoty, že v případě náhlé změny zdravotního stavu jim bude poskytnuta odborná péče. Získané informace z této bakalářské práce by mohly být užitečné pro management poskytovatelů sociálních služeb a zástupce zdravotních pojišťoven při rozhodování, zda v této sféře sociálních služeb je zdravotnického personálu zapotřebí či nikoliv.
Kompetence sester a možnosti jejich zvyšování u praktických lékařů (v primární péči)
HLÁVKOVÁ, Blanka
Diplomová práce se zabývá problematikou zvyšování kompetencí sester u praktických lékařů v primární péči. Teoretická část shrnuje informace o primární a komunitní péči, definuje kompetence a odborné činnosti všeobecných sester a lékařů, zabývá se rolemi sester v primární péči a vztahy všeobecné sestry a lékaře. Cílem diplomové práce bylo zmapovat názory sester na možné zvyšování jejich profesních pravomocí. Zjistit, zda jsou sestry připraveny převzít některé kompetence. Dále bylo zjišťováno, jaký názor zastávají lékaři na možné předávání některých kompetencí sestrám. Zmapování spokojenosti sester s narůstající samostatností a odpovědností v souvislosti se zvyšujícími se nároky na výkon jejich profese. Vyhodnocení výsledků kvalitativního šetření bylo provedeno shrnutím do tematických oblastí a podoblastí, v textu je použito doslovného citování respondentů (psáno pomocí kurzívy). Výzkumný soubor se skládal z 15 respondentů a byl proveden záměrným výběrem. Soubor se skládal z 6 lékařů (praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický zubní lékař). Soubor všeobecných sester byl tvořen 9 sestrami pracujících u praktických lékařů. Ve vzorku se nacházely všeobecné sestry s různou dobou praxe a s různým stupněm vzdělání - středoškolsky vzdělané sestry, s vyšším odborným vzděláním a jedna sestra vysokoškolsky vzdělaná. Z výzkumného šetření jednoznačně vyplynulo, že sestry nechtějí přebírat žádné činnosti z pravomocí lékařů, velká část respondentek je velmi pracovně vytížená a další kompetence by byly nad rámec únosnosti. Lékaři by sestrám nepředali mnoho odborných výkonů, zato by jim chtěli předat většinu administrativy ? př. psaní posudků k autonehodám, psaní lázní, psaní nejrůznějších žádanek. Sestry se navýšení kompetencí neobávají, ale shodují se, že jim kompetence převážně přinesou větší zodpovědnost a administrativní zátěž. Sestry si myslí, že jsou jasně dány hranice mezi kompetencemi sester a lékařů. Jasné hranice převážně uvádějí v diagnostických a terapeutických výkonech, dále v ošetřovatelské činnosti, v předepisování léků, podávání i.v. injekcí, sdělení diagnózy. Všeobecné sestry jsou nad rámec svých kompetencí pověřovány úkony převážně administrativního charakteru, psaní žádanek, neschopenek, dále pak bez odborného dohledu aplikují intravenózní léky, psaní různých doporučení, sledování warfarinizace pacienta.
Profesní kariéra a názory na studium prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.
JIRÁKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá profesním vývojem prvních absolventek bakalářského studia oboru Všeobecná sestra ze ZSF JU od jejich absolvování po současnost. Cílem práce bylo zjistit názory na bakalářské studium oboru Všeobecná sestra na ZSF JU u prvních absolventů tohoto studijního oboru. Zjistit, jak studium a jeho úspěšné ukončení ovlivnilo jejich následnou profesní kariéru a společenské uznání. Dále pak zjistit postoj prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na ZSF JU k navazujícímu magisterskému studiu Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech na ZSF JU. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se věnuje ošetřovatelství a konečná část je pedagogická. Zahrnuje historii, vývoj ošetřovatelství a ošetřovatelské vzdělávání v České republice, dále pak problematiku profese sestry a s ní související legislativní normy. V pedagogické části se věnuji přístupu ke vzdělání jako sociologickému problému a hodnocení vysokoškolské výuky samotnými studenty. V empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní a kvalitativní metoda výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou anonymního dotazníku pro první absolventy bakalářského studia Všeobecná sestra na ZSF JU. Pro tuto část šetření byly stanoveny čtyři hypotézy. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byl použit hloubkový nestrukturovaný rozhovor, který proběhl s vybranými absolventkami. Výsledky kvalitativního šetření byly zpracovány formou přepisu rozhovoru. Výsledky této práce mohou být využity jako informační materiál pro studenty a vyučující katedry Ošetřovatelství na ZSF JU. Mohou pomoci orientovat se ve vzdělávání sester a uvědomit si, kterou oblast studia by bylo potřeba posílit.
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně
KELBLOVÁ, Kateřina
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry na pracovišti intenzivní medicíny v průběhu výkonu svého povolání zvládají a prožívají nejčastější krizové situace. Teoretická část obecně charakterizuje akutní péči, její členění na tři stupně, personální vybavenost lůžek, vzdělání a kompetence sester, které v tomto oboru pracují. Také podrobněji popisuje možné akutní, život ohrožující stavy, které mohou vyústit až v náhlou zástavu oběhu. Popsány jsou zde i specifika kardiopulmonální resuscitace ve zdravotnickém zařízení a stres, který k tomuto oboru patří. Pro dosažení výše zmíněného cíle byly stanoveny celkem 4 dílčí cíle: Zjistit míru připravenosti sester na těchto odděleních pracovat. Zjistit, zda ovlivní specializační studium připravenost na krizové situace. Zjistit, zda se mění postoj sester ke krizovým situacím po uplynutí určité doby praxe. Zjistit prožívání a zvládání krizových situací u sester v tomto oboru. Praktickou částí této práce je zrealizovaný kvalitativní výzkum formou polostandardizovaných rozhovorů s osmi sestrami a následná obsahová analýza, která byla zpracována pomocí techniky otevřeného kódovaní. Stanoveno bylo 23 kategorií a u některých byly stanoveny ještě podkategorie. Pro lepší přehlednost u kategorií 2,3,7,9,10 a 19 byla data vložena do kategorizačních tabulek. Prokázalo se, že polovina sester, které uvedly SZŠ jako jediné absolvované studium ho hodnotí jako nedostačující v přípravě; pouze jedna ze sester, která již absolvovala specializační vzdělání, se cítila připravená na jednotce intenzivní péče pracovat. Částečnou připravenost uvedla sestra s absolvovaným studiem na vyšší odborné škole. Míru připravenosti lze hodnotit i dle pocitů popisovaných sestrami v době těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče. Pouze jedna uvedla, že se cítila dobře, ostatní popisovaly strach a stres. Z toho plyne, že sestry nejsou těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče dostatečně teoreticky připraveny a zažívají jisté potíže, např. stres. To vede k hypotéze č.1: Po nástupu na oddělení intenzivní péče nejsou sestry dostatečně teoreticky připraveny. Ukázalo se, že specializační studium absolvovalo celkem 6 sester, jedna ho dokončila již před nástupem na JIP a u jedné studium právě probíhá. Všechny sestry toto studium vidí jako prospěšné a uvádí, že se nyní cítí připravené; pouze sestra, která nemá absolvované žádné studium v oboru intenzivní péče se necítí být na krizové situace v současné době připravena. Z výzkumné otázky vzešla hypotéza č.2: Specializační studium má pozitivní vliv na zvládání krizových situací sestrami. K dosažení třetího cíle se porovnalo zvládání krizových situací na začátku praxe a v současné době. Totožné odpovědi v obou kategoriích měly tři sestry. Dvě neuvedly žádné stavy jako krizové a pro jednu je boj o pacientův život stále zatěžující situací. Dvě sestry vyměnily resuscitaci za žádné krizové situace, konflikty na pracovišti uvedla jedna a zbylé dvě popsaly jen nevýznamné změny. Při přímém dotazování však sestry, kromě jedné, uváděly, že délka praxe má pozitivní vliv na zvládání krizových situací. Délka praxe a určitá ritualizace výkonů zvyšuje u sester pocit klidu a jistoty, ne vždy ovšem kvalitu poskytované péče. Cíl čtyři zjišťovala výzkumná otázka: Jaké pocity mají sestry při řešení krizových situací? Nejčastěji rozvahu a klid, pak racionální myšlení, rychlost v rozhodování a určitou formu stresu. Při dotazu na možné důvody k odchodu z oddělení, sestry často zmiňovaly problémy v managamentu, kolektivu a mezilidských vztazích; úplně spokojeny jsou v zaměstnání pouze dvě. Z odpovědí vyplynulo, že sebekontrola hraje v krizových situacích velkou roli. Výsledky této bakalářské práce by mohly být inspirací pro manažery v ošetřovatelství.
Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry
DOLEJŠOVÁ, Jarmila
Vyšší věk je spojen s mnoha nemocemi a jedním ze závažných zdravotních problémů se celosvětově stává u seniorů onemocnění demencí. V současné době se odhaduje na celém světě počet lidí postižených demencí na 38 miliónů a do roku 2050 se podle prognóz ztrojnásobí. Onemocnění postihuje nejčastěji seniory ve věku nad 65 let. Pracuji v domově pro seniory a s touto problematikou se denně setkávám. To byl také důvod, proč jsem si právě tuto oblast zvolila jako téma bakalářské práce. Bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku domova pro seniory, domova se zvláštním režimem a roli všeobecné sestry v těchto pobytových sociálních zařízeních. Dále popisuje demenci, její dělení a stadia. V další části je popsána ošetřovatelská péče o takto nemocné pacienty. V závěru teoretické části jsem zmínila Českou alzheimerovskou společnost, která má v našem státě nezastupitelné místo v pomoci lidem trpícím touto chorobou, ale i osobám o ně pečujícím. V praktické části jsem prováděla šetření kvantitativní formou pomocí anonymního dotazníku. Zjištěné výsledky jsem analyzovala a zpracovala do grafů. Stanovila jsem si čtyři cíle a zároveň formulovala čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, v čem sestry spatřují pozitiva a negativa daného zařízení z hlediska poskytování ošetřovatelské péče pacientům s demencí. K jeho naplnění byla stanovena hypotéza 1: V domovech se zvláštním režimem je ošetřovatelská péče poskytována s větším ohledem na specifické potřeby pacientů s demencí. Tato hypotéza byla šetřením potvrzena. Druhým cílem bylo zjistit motivaci sester pro práci s pacienty s demencí. Stanovena byla hypotéza, že společnou motivací je sociální cítění a potřeba pomáhat starým lidem. I tato hypotéza byla potvrzena. Třetím cílem bylo zjistit, zda mají domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem zpracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty a pracují-li v souladu s nimi. Vymezena byla hypotéza: Domovy pro seniory nemají, na rozdíl od domovů se zvláštním režimem, vypracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty. Oproti mému předpokladu však uvedlo 64% sester pracujících v klasických domovech pro seniory, že standardy vypracovány mají. Musím tedy konstatovat, že tato hypotéza potvrzena nebyla. Zjistit, jsou-li všeobecné sestry seznamovány s novými poznatky v oblasti ošetřovatelské péče o dementní pacienty, a zda se tato péče liší v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem, byl čtvrtý cíl. Stanovená a testovaná hypotéza zněla: Sestry v obou typech zařízení si zajišťují své celoživotní vzdělávání v oblasti péče o dementní pacienty převážně individuálně, nikoli prostřednictvím zaměstnavatele. Ani tato hypotéza nebyla potvrzena. Důvodem ke zvolení tohoto tématu bakalářské práce bylo zjistit, zda je pro klienty s onemocněním demencí a jejich spolubydlící vhodné trvalé soužití v klasickém domově důchodců. Tento cíl byl splněn a to díky výsledkům získaným na základě vyslovených názorů sester pracujících v sociálních zařízeních uvedených v tomto výzkumném šetření. Praktické využití výsledků bakalářské práce bude realizováno v Domově pro seniory Sušice v srpnu 2013, kdy se navýší kapacita o 14 lůžek se statutem zvláštního režimu.
Prevence bolesti zad u všeobecných sester
BERANOVÁ, Kristýna
V bakalářské práci: Prevence bolesti zad u všeobecných sester, je zkoumáno, jestli všeobecné sestry provádějí prevenci vzniku bolesti zad. Pro kvantitativní šetření byl zvolen cíl 1: Zjistit, zda mají všeobecné sestry dostatek informací, jak zabránit při výkonu profese vzniku bolesti zad. Cíl 2: Zjistit, jestli všeobecné sestry dodržují zásady zdravého životního stylu. A cíl 3: Zjistit, zda v organizaci, kde sestry pracují, mají možnost využívat preventivních programů zaměřených na předcházení vzniku bolesti zad. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Bolest zad jako příznak přetížení je častým zdravotním problémem u všeobecných sester. Hypotéza 2: Sestry provádějí prevenci vzniku bolesti zad. Hypotéza 3: Sestry pravidelně udržují svoji fyzickou kondici. Hypotéza 4: Sestry, které se účastní seminářů či školení se zaměřením prevence vzniku bolesti zad, mají dostatek informací o této problematice. Hypotéza 5: Organizace, kde sestry pracují, poskytují svým zaměstnancům nějaký preventivní program zaměřený na předcházení vzniku bolesti zad. K potvrzení hypotéz byla použita metoda anonymního dotazníku, který byl určen pro všeobecné sestry pracující v nemocnici. Po vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření jsme dospěli k závěru, že první hypotéza byla potvrzena dotazníkovým šetřením. Hypotézy 2 a 3 nebyly z výzkumného šetření potvrzeny. Hypotéza 4 se potvrdila, ale málo sester se účastní seminářů nebo kurzů s touto tématikou. Hypotéza 5 byla potvrzena s tím, že zaměstnavatel by měl dělat víc pro zdraví sester. Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry mají základní povědomí o tom, jak předcházet vzniku bolesti zad, ale mnoho z nich jich nevyužívá. Ani zaměstnavatel svým počínáním výrazně nepřispívá ke zvrácení faktu, že onemocnění zad se u zdravotníků vyskytuje na prvním místě mezi profesemi. Myslím si, že k výraznějšímu snížení výskytu bolesti zad by postačovalo důkladné zaškolení nastupujícího pracovního personálu, k čemuž by mohla sloužit brožura, která má být výstupem této bakalářské práce. Stejně jako průběžné proškolování za pomoci kvalifikovaného fyzioterapeuta či lékaře spolu s poskytováním celoústavního semináře.
Problematika odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie
KOPAČKOVÁ, Lucie
Správná technika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie hraje významnou roli při diagnostice a terapii diabetes mellitus. Onemocnění v posledních letech zaznamenalo velký posun, hlavně co se týče diagnostiky a léčby nemoci. Jedná se o onemocnění, které je charakteristické vysokou hladinou cukru v krvi. V praxi se často setkáváme se skutečností, že přestože se jedná o výkon, který sestra provádí téměř denně, vyskytuje se při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie řada chyb. Právě tento fakt mě inspiroval ke zpracování bakalářské práce na téma ?Problematika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Empirická část bakalářské práce se zabývá jak samotným onemocněním diabetes mellitus, tak odběrem kapilární krve. V úvodní části se zabývám historií a definicí diabetu, popisuji příčiny vzniku onemocnění, komplikace, diagnostiku a jeho léčbu. Podrobněji se věnuji problematice odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie, doporučeným postupem odběru kapilární krve a potřebnými pomůckami. Praktická část práce je pak zaměřena na zvolené cíle, výzkumné otázky a stanovené hypotézy. Cílem výzkumného šetření bylo identifikovat faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, zjistit, zda sestry dodržují doporučený postup při odběru kapilární krve a jakých nejčastějších chyb se při něm dopouští. K dosažení cílů bylo použito jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkumné šetření. V rámci kvalitativního výzkumného šetření bylo provedeno pozorování šesti sester pracujících na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s, které bylo doplněno rozhovory. Na tři výzkumné otázky pak lze odpovědět následovně: Mezi nejčastější faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, patří špatná manipulace se vzorkem, vystavení vzorku nepříznivým teplotním podmínkám a násilné vymačkávání krve z prstu. Při odběru kapilární krve sestry nejčastěji chybují v komunikaci s pacientem, a to tím, že ho neupozorní na provedení vpichu a výkon mu řádně nevysvětlí. Před odběrem krve neprovedou mechanické mytí a hygienickou desinfekci rukou. Z rozhovorů vyšla najevo odpověď na poslední výzkumnou otázku, a to, že nejčastějším problémem, který si sestry při odběru kapilární krve uvědomují, je násilné vymačkávání krve z prstu, špatná desinfekce místa vpichu a pozdní transport do laboratoře. Kvalitativní výzkumné šetření bylo doplněno o kvantitativní data, která přineslo pozorování 66 sester provádějící odběry kapilární krve rovněž v Nemocnici České Budějovice, a.s. Toto výzkumné šetření bylo uskutečněno z důvodu ověření výsledků, které vzešly z kvalitativního výzkumného šetření. Pro účely této práce byla stanovena hypotéza H: Při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie sestry nejčastěji chybují v oblasti komunikace s pacientem. Na základě kvantitativního výzkumného šetření ale vyšlo najevo, že nejčastější chybou, které se sestry dopouští, je opomenutí mechanického mytí a hygienické desinfekce rukou. Chyba v komunikaci sestry s pacientem se umístila až na třetím místě (14 %), proto se H1 nepotvrdila. Na základě znalostí z odborné literatury a z provedeného výzkumného šetření jsem navrhla pro sestry standard ošetřovatelské péče s názvem ?Odběr kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Sestry tak budou mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie, a nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   začátekpředchozí70 - 79dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.