Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 88 záznamů.  začátekpředchozí69 - 78další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti financování obnovy kulturních památek - zámek Mladá Vožice
Krzáková, Linda ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Krejčová, Marie (oponent)
V práci je vymezena obecná definice kulturní památky, její legislativní, institucionální rámec a zdroje financování. Obecné poznatky jsou aplikovány ve skutečně podané žádosti o financování obnovy konkrétní kulturní památky -- zámku v Mladé Vožici. Finanční prostředky na obnovu a rekonstrukci kulturního dědictví mimo vlastních prostředků majitele památky mohou být čerpány z veřejných zdrojů státního rozpočtu, z rozpočtu územně-samosprávních celků, či ze zahraničních zdrojů. Další možností jsou sbírky a výnosy hospodářského využití objektu. Pro čerpání prostředků je nutné stanovit, k jakému účelu bude kulturní památka využita. Toto je úzce spojeno s množstvím finančních prostředků, potřebných na obnovu a rekonstrukci.
Význam rekonstrukce zámku Vimperk pro rozvoj města v oblasti cestovního ruchu
RIEDLOVÁ, Kateřina
Cílem práce bylo zhodnocení vlivu rekonstrukce zámku Vimperk na rozvoj města v oblasti cestovního ruchu. Na základě provedené analýzy stanovit a vyhodnotit možné dopady realizace rekonstrukce zámku na rozvoj dané turistické destinace. První část práce je zaměřena na cestovní ruch ve městě Vimperk spolu se současným stavem místního zámku. Ve druhé části práce byly na základě terénního šetření vyhodnoceny možné dopady rekonstrukce zámku Vimperk na podnikatelské prostředí v oblasti cestovního ruchu a kvalitu života obyvatel ve městě, a současně navrženo nové využití zámeckého areálu.
Využití kulturní památky pro výrobu filmových a televizních děl
Pospíšilová, Martina ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi a podmínkami využití kulturních památek při tvorbě filmové a televizní tvorby. Práce si dala za cíl detailně popsat proces, kterým prochází kulturní památka při filmovém natáčení. Nejprve se práce věnuje vymezení pojmů jako je kulturní památka nebo lokační manažer, jenž je profesní pozice, která s natáčením na památce úzce souvisí. Práce také zachycuje přístup Národního památkového ústavu k natáčení na jejich objektech. Dále práce popisuje souvislost filmování s cestovním ruchem památky. Praktická část předloží detailní pohled na hrad Točník a jeho způsob využití hradu pro výrobu filmových a televizních děl. Výsledkem této práce je zjištění, že film jako masové médium má potenciál získat pro kulturní památku atraktivitu a další možnosti jejího využití. Veškeré informace k této bakalářské práci byly čerpány z odborných knih, osobních rozhovoru nebo internetových zdrojů.
Krádeže uměleckých děl před rokem 1989 a po roce 1989 na území ČR
TILP, Miroslav
Problematika krádeží uměleckých děl před rokem 1989 a po roce 1989 na území ČR. Opatření státu zaměřených na ochranu památek a popis preventivní činnosti státních orgánů a církve. Součinnost Interpolu a Europolu s Policií ČR v souvislosti s krádežemi uměleckých děl. Hlavním cílem práce je porovnání problematiky krádeží uměleckých děl ve dvou odlišných časových obdobích a stanovení příčin obrovského nárůstu krádeží uměleckých děl po roce 1989 na území ČR.
Vliv forem a metod animace na zachování podstaty kulturní památky
Kožichová, Petra ; Patočka, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání vlivu animačních procesů na kulturní památku. V prvních kapitolách popisuje vývoj chápání kulturní památky a její definice, dále podstatu kulturní památky a přibližuje pojem animace, její principy, metody a formy. Poté se snaží o zhodnocení vlivu jednotlivých metod a forem na kulturní památku. Pro názornost uvádí několik příkladů a hodnotí situaci v České republice, kterou se pokouší konfrontovat se situací v zahraničí. V závěru je pak celá práce krátce shrnuta a snaží se o vyvození několika doporučení, která by měla vést k usnadnění vzniku animačních projektů.
Možnosti čerpání dotací na opravy kulturních památek v České republice
Feistová, Monika ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Váňa, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem získání peněz na opravu kulturních památek v České republice. Práce je složena z pěti kapitol. Úvodní kapitola definuje základní pojmy. Následující tři kapitoly se věnují konkrétním možnostem získání finančních prostředků na opravy. Nejprve z národních fondů, poté z fondů Evropské unie a z mezinárodních organizací. Poslední kapitola je zaměřena na konkrétní aplikaci získaných informací.
Využití industriálního dědictví v rozvoji cestovního ruchu na příkladě Jindřichohradeckých místních drah
ŘEHÁČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývala analýzou primárních a sekundárních nabídek v zázemí tratí společnosti JHMD, a. s. Tato společnost provozuje jedny z posledních úzkokolejných tratí u nás. Jedná se o významnou technickou památku, která se vhodně využívá pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Na základě výsledků z marketingového šetření a situační analýzy autorka provedla segmentaci návštěvníků, dále pak navrhla nový produkt a inovovala produkty stávající.
Technické památky na Českobudějovicku a jejich využití v cestovním ruchu
LUKSCHOVÁ, Miroslava
Diplomová práce analyzuje technické památky v oblasti Českých Budějovic. Součástí analýzy je zaznamenání současného využití těchto technických památek v oblasti cestovního ruchu. Na základě primárních a sekundárních informací jsou vytvořeny návrhy na využití vybraných technických památek jako produktů cestovního ruchu.
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu České Budějovice II. část
PEŠKOVÁ, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry památková ochrana vesnických památkových rezervací a zón ovlivňuje rozvoj venkova. Zda tato památková ochrana přináší obci výhody či nikoliv a jak tuto památkovou ochranu vnímají samotní obyvatelé vybraných obcí. Dalším cílem výzkumu bylo zjistit míru spolupráce mezi pověřeným obecním úřadem, památkovým úřadem a s Krajským úřadem v Českých Budějovicích. Výzkum byl prováděn ve vesnických památkových rezervacích a zónách v okrese České Budějovice II. část. Jmenovitě se jednalo o jednu vesnickou památkovou rezervaci (Holašovice) a osm vesnických památkových zón (Bavorovice, Božejov, Břehov, Dobčice, Kojákovice, Lipanovice, Opatovice, Rožnov).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 88 záznamů.   začátekpředchozí69 - 78další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.