Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 76 záznamů.  začátekpředchozí66 - 75další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Klavírní koncert G dur Maurice Ravela.
Vlasáková, Hana ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Abstrakt Tato práce pojednává o Klavírním koncertu G dur Maurice Ravela. Nejprve seznamuje čtenáře s významnými okolnostmi autorova života a poté se zabývá genezí díla a jeho prvními ohlasy. Následuje přehled hlavních inspiračních zdrojů Maurice Ravela, které se odráží v Klavírním koncertu G dur. Na základě analýzy formy, harmonie, klavírní stylizace a poznámek od první interpretky tohoto díla, Marguerite Longové, jsou zde formulovány závěry, podstatné pro získání výchozích interpretačních stanovisek. Ta jsou zde konfrontována s vynikajícími provedeními díla nejprve Marguerite Longovou a poté třemi renomovanými pianisty různých národností (Leonard Bernstein, Boris Krajný a Hélène Grimaud). Práci doplňuje CD dokumentující baskickou lidovou hudbu, jež byla jedním z výchozích inspiračních zdrojů Koncertu G dur a obsahuje také záznam rozebíraných nahrávek výše uvedených pianistů.
Motivace u klavíru
Németh Čabalová, Ivana ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Cílem diplomové práce bylo dopodrobna zpracovat problematiku motivace vztahující se k umělecké činnosti, konkrétně ke klavírní hře v celé její šíři. Úvod práce je věnován čirým pohnutkám, které vedly k zabývání se tímto tématem. Koncepčně podobně veden je též závěr, v němž je rovněž prostor vymezen pro osobní autorův vklad a pocity, které se staly stěžejními vůbec pro celou práci, bez nichž by téma jistě nevzbudilo autorovu pozornost a sotva by se tématem stalo. Práce je zřetelně postavena do dvou samostatných úseků, do části první, teoretické, která si staví za cíl objasnit z psychologického pohledu všechny důležité odbornější termíny, které se motivace týkají a bez kterých by práce sotva vykazovala jednotný a utříděný pohled na danou problematiku. Podrobnějším způsobem definuje motivační terminologii, vysvětluje rozdíly mezi kategoriemi, jež by mohly snadno splývat do nepřehlednosti, a snaží se systematizovat celou hierarchii používaných definic. V části druhé, takříkajíc aplikované, je problematika motivace vztahována již výlučně na klavírní hru, tedy do jediné roviny. Postupuje se zde od kapitol věnovaným malým dětem a jejich možnostem chápání po kapitoly dosahem již k umělci dospělému, pianistovi, jakékoliv role vztahující se ke klavíru, jednoduše kdo má aktivní přístup k nástroji. Druhá část usiluje o komplexní vhled na vývoj umělecké osobnosti, ať už profesionální či pouze amatérské úrovně, ústící do klíčového cíle, d
Sergej Prokofjev (klavírní dílo)
Ožana, Petr ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; VLASÁKOVÁ, Alena (oponent)
Práce se zabývá především analýzou klavírního díla Sergeje Prokofjeva. Není to vědecká práce. Je to spíše formální a melodicko harmonický rozbor v souvislosti s dalšími jeho klavírními díly. V kapitole o okolnostech vzniku koncertů se opírám o svědecctví autora a spolu s ním se pak v analýze snažím najít jeho myšlenky přímo v díle. Uvádím zde také báseň, která byla inspirována teprve zárodky skladby básníkem Balmontem. V poslední kapitole nabízím pohled na Prokofjeva jako na přítele, pianistu, kolegu, skladatele očima jeho současníků jak žáků, tak učitelů, kolegů, pianistů, přátel, ale i nepřátel. Vzpomínají na něj velké osobnosti jako G.G. Neuhaus, M. Rostropovich, D. Oistrach. Životních faktů se dotýkám jen málo, vzhledem k široké nabídce jistě mnohem odbornější literatury.
A. N. Skrjabin: Klavírní etudy
Erlebachová, Marie ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; LEICHNER, Emil (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost Alexandra Nikolajeviče Skrjabina a jeho klavírní etudy, které jsou zdrojem technické vybavenosti pro studium autorových dalších skladeb. Hlavní náplní práce je snaha o postihnutí všech aspektů, které mohou být nápomocny interpretovi či klavírnímu pedagogovi při jejich studiu, tzn. zařazení etud do kontextu skladatelova života a celého jeho klavírního díla, rozřazení etud podle technických nároků na interpreta, jednotlivá charakteristika etud a v neposlední řadě i formální a interpretační rozbor všech autorových etud. Závěrem práce je shrnutí obecných rysů, které jsou společné pro všechny etudy a nástin autorova hudebního vývoje, kterým v průběhu psaní etud prošel.
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
Preparovaný klavír
Žigmundová, Adriana ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; TOPERCZER, Peter (oponent)
Předmětem této práce není jen samotný nástroj preparovaného klavíru. Obsahem se stala úprava moderního klavíru v kontextu doby, kdy tento netradiční nástroj vznikl. Nejvýznamnějším přínosem jsou zvukové charakteristiky upravených strun uvnitř klavíru. Preparovaný klavír je jedním z více výsledků bádání, jak osvobodit hudbu z pout konvenčnosti. Cílem této práce je popis preparovaného klav íru jako nástroje. Nezbytnou součástí se stal tedy vývoj klavíru od dob pravěku až po současnost a náhled do evoluce hudby ve 20. století. Pozornost je také věnována vynálezci preparovaného klavíru - Johnu Cageovi. Kapitola, pojmenovaná po tomto americkém velikánovi ve skladatelském světě 20. století, se snaží vysvětlit skladatelovy kompoziční techniky a jeho progresivní myšlení tak, aby dostatečně a srozumitelně obsáhla ideu preparovaného klavíru. V neposlední řadě této bakalářské práce je intence zmapování literatury, jež byla pro preparovaný klavír napsána.
Profesionální onemocnění klavíristů se zaměřením na prevenci.
Hasmanová, Adéla ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; BILINSKÁ, Kvitoslava (oponent)
Hra na klavír je jednostranná pohybová činnost, při které je velice zatěžována horní polovina našeho těla, především horní končetiny. Při přetěžování jednotlivých částí může dojít k onemocnění našeho hracího aparátu. Cílem této práce je zmapovat nejčastější onemocnění, která mohou pianisty potkat, zaměřit se na jejich příznaky a příčiny a především na prevenci potíží s pohybovým aparátem. Vedle toho tato práce poskytuje i informace z anatomie, které jsou nezbytné pro každého pianistu, kterého postihne jakékoliv profesionální onemocnění.
Martina Maixnerová - pedagog a koncertní umělkyně
Pelcová, Zuzana ; BILINSKÁ, Kvitoslava (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Předmětem této práce je osobnost pianistky a vynikajícího pedagoga Martiny Maixnerové, která díky emigraci upadla v zapomnění. Seznámíme se s jejím životním příběhem , koncertním působením i pedagogickými úspěchy. Dotkneme se i osobnosti výzmaného houslisty Pavla Prantla, který se stal jejím životním partnerem a to jak v osobním, tak i v profesním životě.
Komorní skladby pro zpěv, klarinet a kla vír
Pospíšilová, Eliška ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
V úvodu je odůvodněn výběr tématu diplomové práce. Cílem práce je představit komorní skladby a úpravy skladeb pro zpěv, klarinet a klavír a v doplňkové kapitole představit skladby pro zpěv, klarinet, klavír a další nástroje. Práce se skládá z úvodu, hlavních kapitol, doplňujících kapitol a ze závěru. V práci je utvořen stručný přehled komorních skladeb a jejich autorů, které byly napsány ve složení pro zpěv, klarinet a klavír. Je zde uveden děj některých skladeb. V hlavních kapitolách je obsažen 1. soprán, mezzosoprán, alt, tenor, baryton a jejich různá kombinace, 2. klarinet in B a in A, basetový roh, basklarinet, 3. klavír. V doplňujících kapitolách jsou využity další nástroje jako smyčce, dechové nástroje, bicí, vypravěč, herec, elektroakustické nástroje. V závěru jsem svou práci zhodnotila a zamyslela jsem se nad jejím průběhem. Snaha přesvědčit čtenáře a publikum.
Tréma u klavíristů a její prevence ve vz dělávacím systému Definice a prevence trémy
Stevanović, Ena ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Tréma nebo strach od veřejného vystupování je zvláštní forma úzkosti, která se objevuje u hudebníků kdyţ musí vystupovat před publikem. Její obvyklé příčiny jsou konkurenční povaha povolání, touha k dokonalé interpretaci, blízkost kritiků a posluchačů, silná potřeba, aby se kontrolovali přesně ty mentální funkce, na které tréma nejvíce působí (pamět´, koncentrace, svalová koordinace). Mnozí autoři se domnívají, ţe kognitivní faktory jsou nejdůleţitější pro vysvětlování úzkosti, hlavně negativní automatické myšlenky které se objevují těsně před vystoupením.Takovéto disfunkční myšlenky deformují realitu, emotivně znepokojují a ničí umělecký výkon hudebníka. Jako nejúčinější řešení tohoto problému se v literatuře uvádí psychologická péče a konzultace (identifikace emocí a myšlenek před vystoupením) a krátkodobá a dlouhodobá organizace cvičení. Ve vzdělávacím systému se zdůrazňuje význam správného cvičení paměti a rozvíjení hudebních představ.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 76 záznamů.   začátekpředchozí66 - 75další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.