|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Nutričně cenné látky hrachu a jejich změny při zpracování
Stávková, Kristýna
Bakalářská práce byla vypracována na téma Nutričně cenné látky hrachu a jejich změny při zpracování. V úvodu je hrách definován z hlediska složení a jeho účinků na lidský organismus. V první části se práce zabývá produkcí, sklizní, spotřebou, výživovým doporučením a požadavky na jakost hrachu. Druhá část pojednává o charakteristice jednotlivých druhů hrachu. Další část se zabývá nutričním složením hrachu, možnostem jeho zpracování a rozboru obsahových látek, které podléhají změnám při zpracování hrachu. V praktické části byl sestaven dotazník, který byl zaměřen na konzumaci a nákup hrachu. Nejvíce oblíbený mezi konzumenty je čerstvý hrách, z důvodu zachování vitaminů a dalších cenných složek.
|
|
|
Studium kyselé fosfatasy hrachu setého a tabáku
Šandová, Sandra ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy katalyzují hydrolytické štěpení esteru kyseliny orthofosforečné. Obecně jsou rozděleny na kyselé a alkalické fosfatasy dle jejich pH optima. Byl připraven extrakt z listů Nicotiana tabacum L. a Pissum sativum. Dále se zjistlily rychlostní konstanty fosfatas hrachu a tabáku. Rychlost reakce katalyzované fosfatasou tabáku je 10,0 mol/min.ml a hrachu 38,0 mol/min.ml s použitím substrátu pNP - fosfátu. Se substrátem fosfo - L serinem je rychlost reakce katalyzovaná fosfatasou tabáku 1,8 mol/min.ml a hrachu 0,4 mol/min.ml. Michaelisova konstanta Km je pro fosfatasu tabáku 1,8 mM a pro fosfatasu hrachu 8,5 mM s použitím pNP - fosfátu jako substrát. Se substrátem fosfo - L serinem je Km fosfatasy tabáku a hrachu stejná - 4,0 mM. pH optimum fosfatasy hrachu je 5,0 při použítí pNP - fosfátu jako substrát a pH 6,0 se substrátem fosfo - L serinem. Hodnota pH optima fosfatasy tabáku je 5,4 s použitím pNP - fosfátu a pH 7,0 s fosfo - L serinem. Teplotní optimum fosfatasy hrachu je 60 C a fosfatasy tabáku 55 C.
|
|
|
Význam luštěnin ve výživě člověka
Střelková, Tereza ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
V jídelníčku lidí se luštěniny vyskytují již od dávných dob a hrají v něm významnou roli. V České republice jsou nejčastěji konzumovány fazole, hrách a čočka. V poslední době se k nim přidala i cizrna a sója. Roční spotřeba luštěnin v lidské výživě v České republice činí cca 2,5 kg, což je sice méně než v jiných státech, ale jejich spotřeba pozvolna vzrůstá.
Luštěniny jsou velmi dobrým zdrojem bílkovin, ale kvůli jejich částečné neplnohodnotnosti je vhodné je kombinovat s jiným bílkovinnými zdroji, zejména na bázi obilovin. Jsou rovněž zdrojem sacharidů, z nichž velkou část představuje příznivá skladba škrobů a vlákniny. Z minerálních látek je zastoupen například fosfor, vápník, hořčík, železo nebo zinek. Z vitamínů jsou přítomny zejména vitamíny B komplexu. Mají nízký glykemický index a příznivý je i nízký obsah tuků s výjimkou sóji.
Luštěniny, a to zejména sója, rovněž obsahují fytoestrogeny a další biologicky aktivní složky. Fytoestrogeny napodobují chování lidských estrogenů, a vyvolávají tak velký zájem v oblasti výzkumu. Existuje řada vědeckých podkladů pro jejich potenciál podílet se protektivně na řadě celosvětově rozšířených nemocí, jako je rakovina nebo diabetes, či jinak běžných zdravotních potíží, kupříkladu na post-menopauzálních symptomech.
Kvůli přítomnosti antinutričních látek jsou luštěniny lidmi ve stravě často odmítány. Jedná se především o oligosacharidy, které jsou fermentovány v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání a další trávicí potíže. Mezi antinutriční látky patří také některé inhibitory enzymů či fytová kyselina.
Antinutriční látky mohou být eliminovány různými kulinárními úpravami. Mezi nejjednodušší patří namáčení či vaření. K náročnějším, avšak velmi účinným úpravám, se z časového hlediska řadí klíčení a fermentace a dále extruze z hlediska technologického. Tepelnou úpravou luštěnin však může docházet k degradaci bílkovin, a tím ke snížení jejich využitelnosti a zároveň i biologické aktivity.
Biologicky aktivní látky jsou v současnosti intenzivně zkoumány a výzkumy přináší nové perspektivní výhody konzumace luštěnin.
|
|
|
Genetické aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu
Smutná, Lenka
Domestikace rostlin byl zprvu pravděpodobně neuvědomělý, posléze cílený proces, kdy působením člověka vznikaly kulturní plodiny z planých druhů. Některé plodiny se dříve vyskytovaly jako plevely prvních kulturních druhů a v průběhu domestikace byly selektovány v samostatné plodiny. Počátky domestikace můžeme datovat do mladší doby kamenné, kdy člověk změnil způsob života ze sběračsko-loveckého na zeměděl- sko-pastevecký. Svou roli zde patrně sehrála i změna klimatu po poslední době ledové. Plané druhy se od kulturních plodin odlišují v souboru znaků domestikačního syndro- mu. Domestikované plodiny mají například větší plody (lilek rajče - Solanum lycoper- sicum L.), obsahují menší množství toxických látek (solanin, lilek brambor - S. tuberosum L.), je potlačeno přirozené šíření semen a dormance (hrách - Pisum L.) atd. Samovolné vypadávání semen bylo v minulosti, ale i současnosti velkým problémem a již od počátků zemědělství byla vyvíjena snaha tento znak potlačit. Rostliny si vyvinuly různé mechanismy šíření semen do svého okolí, kvůli zachová- ní vlastního druhu. Luskoviny si vytvořily explozivní způsob šíření semen. Sesychající chlopně lusku vytváří napětí na oba švy a po dosažení kritické síly se lusk prudce ote- vře, přitom změní orientaci (špičkou šikmo nahoru) a semena jsou vystřelena až několik metrů do okolí. Cílem této práce bylo zúžit mapovací interval genu pukavosti lusku (Dpo1) u hrachu (Pisum L.) a zaměřit se na vyhodnocení fenotypu rekombinantních inbredních linií (RILs). Bylo pracováno s několika RILs liniemi vzniklými křížením kontrastních rodi- čovských genotypů P. elatius Steven ex M. Bieb. JI64 × kulturní hrách P. sativum L. JI92 a recipročním křížením JI92 × JI64; P. elatius Steven ex M. Bieb. VIR320 × kulturní hrách P. sativum L. WL1238. Dalším cílem byla srovnávací anatomická analýza stavby lusku v oblasti ventrálního i dorzálního švu a stavby endokarpu.
|
|
|
Analýza genové exprese během vývoje plodů planého a kulturního hrachu
Hamplová, Denisa
Studim domestikačních znaků hospodářsky důležitých plodin je hlavní náplní této diplomové práce. Identifikace genů domestikačních znaků má velký potenciál pro šlechtění rosltin. Experimentální část byla věnována studiu znaku pukavosti lusku, domestikačnímu znaku hrachu (Pisum sativum L.). Cílem práce bylo vyhodnotit expresi kandidátních genů pukavosti lusků u hrachu (Pisum sativum L.). Pro tento experiment byly použity linie hrachu JI64 (Pisum sativum ssp. elatius L.) a JI92 (afghánský typ kulturního hrachu Pisum sativum ssp. sativum L.) a jejich rekombinantní inbrední linie (RILs), vzniklých recipročním křížením. Pomocí metody qRT-PCR (Quantitative reverse transcription PCR) byly analyzovány kandidátní geny IDEH, SHAT, bZIP, SPT, NAC a porovnány s expresí referenčního genu tubulin.
|
|
|
Předseťová úprava osiva zeleniny pro ekologický systém pěstování
Kolmašová, Tereza
Práce se zabývá zkoušením předseťových úprav osiva, metody Bio-osmopriming a moření horkou vodou (HWT) na osivu hrachu setého (Pisum sativum) a mrkve (Daucus carota) a následném vyhodnocení úspěšnosti zkoumavých metod předseťových úprav u jednotlivých kultur v polních podmínkách se zkouškou klíčivosti v laboratoři. Zkoumané a hodnocené parametry jsou počet vyklíčených semen v laboratorních podmínkách, rychlost klíčení (kolik semen vyklíčilo v jednotlivých dnech), počet vzešlých rostlin na poli, zdravotní stav rostlin na poli (rostliny napadené chorobami a zdravé rostliny, vyrovnanost porostu a hodnocení výnosu zkoušených kultur. Konečné výsledky jsou fotograficky dokumentovány, zpracovávány v tabulkách a grafech (statisticky) a porovnávány.
|
|
|
Study and characterization of the recessive resistance genes to Pea seed-borne mosaic virus (PSbMV)
Konečná, Eva
Virus mozaiky hrachu přenosný semenem (PSbMV) patří mezi viry způsobující značné snížení výnosu a kvality u celé řady luštěnin, jako jsou bob, čočka, cizrna, včetně hrachu. Tyto ztráty lze omezit nebo jim zcela zabránit pěstováním rezistentních odrůd. Rezistence k nejčastěji se vyskytujícímu P1 PSbMV patotypu je řízena genem eIF4E, lokalizovaném na vazebné skupině VI (sbm-1 lokus). Homologní eIF(iso)4E gen byl zmapován v těsné blízkosti sbm-2 lokusu (vazebná skupina II), který odpovídá za rezistenci k P2 PSbMV patotypu. Analýzou eIF4E genu využívající délkový polymorfismus intronu 3 byla v genových kolekcích hrachu zjištěna přítomnost čtyř variant genu eIF4EA-B-C-S s různých geografickým zastoupením. Dále byla provedena sekvenační analýza eIF(iso)4E genu jako možného kandidáta sbm-2 lokusu odpovídajícího za rezistenci k P2 patotypu. Na základě předchozích výsledků byla zjištěna významná neshoda mezi virologickými, resp. ELISA testy a přímým molekulárním testováním eIF4E genu (sbm-1 lokusu) v případě heterozygotních jedinců (Smýkal et al. 2010). Pomocí qRT-PCR byla provedena analýza genové exprese senzitivní a rezistentní alely genu eIF4E u F1 a F2 generace a kontrolních homozygotních genotypů Raman a B99-114 společně se stanovením koncentrace viru.
|
|
| |
|
|
Kritické hodnocení potenciálu bílkovin sklizňových produktů vybraných plodin z hlediska jejich uplatnění v potravinářských a biotechnologických aplikacích
BUCKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá rostlinnými bílkovinami. Literární přehled pojednává o vlastnostech majoritních bílkovin u vybraných zemědělských plodin (pšenice, ječmen, oves, kukuřice, hrách, sója, řepka, brambor, topinambur) a jejich využití v potravinářství, dietách, biotechnologiích a dalších odvětvích. Součástí diplomové práce bylo také hodnocení potenciálu produkce bílkovin u jmenovaných plodin na základě literárně a statisticky dostupných dat. Data jsou utříděna do tabulek a grafů.
|
host ::
RSS.