|
|
Úloha laktačního poradce v ošetřovatelském týmu při péči o nedonošeného novorozence.
TALAŠOVÁ, Dana
V úvodu diplomové práce popisujeme současný stav v péči o novorozence, potřeby matky a novorozence a individuální vývojovou péči. Věnujeme se skladbě týmu neonatologického oddělení a podmínkám jeho efektivního fungování. Zabýváme se významem mateřského mléka, kojením a celospolečenskými aktivitami na jeho podporu. V kapitole o laktačním poradenství se dotýkáme historie a současnosti tohoto oboru. Cílem práce je prozkoumat činnost laktačního poradce v multidisciplinárním týmu při péči o nedonošeného novorozence. Posoudit přínos přítomnosti tohoto člena týmu pro matku nedonošeného novorozence a pro sestry z neonatologických pracovišť a současně identifikovat problémy se kterými se při své práci laktační poradci potýkají. Pro kvalitativní výzkum jsme použili metodu polostrukturovaného rozhovoru, vedeného s matkami nedonošených novorozenců, neonatologickými sestrami a s laktačními poradkyněmi v ÚPMD v Praze a v Nemocnici České Budějovice. Začlenění laktačních poradců do týmu jsme zkoumali ve všech perinatologických centrech v ČR. Laktační poradce matkám pomáhá při stimulaci tvorby mléka a dlouhodobém udržování laktace. Podporuje matky při kojení a řeší komplikace, spojené s kojením nedonošeného novorozence. Poskytuje matkám psychickou podporu. Ve vztahu k sestrám laktační poradce přebírá část edukace matek v kojení, zajišťuje kolostrum a zprostředkovává kontakt matky a dítěte v době, kdy jsou odděleni. Tým obohacuje o speciální znalosti a dovednosti. Závažnými identifikovanými problémy jsou: nárazový nedostatek času na poradenství, jazyková bariéra a odlišné kulturní zvyklosti u menšin a negativní vliv diskusních fór v internetovém prostoru. V oblasti týmové spolupráce jsme narazili na problém zhoršené komunikace mezi členy týmu. Přítomnost laktačního poradce je přínosem pro matky i ostatní členy ošetřovatelského týmu.
|
|
|
Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu
VYŽRALOVÁ, Tereza
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velmi choulostivé období. Žena se může seznamovat s novou rolí matky. Během šestinedělí se dostává tělo ženy do stavu, ve kterém bylo před porodem. Žena po porodu se musí naučit spoustu věcí, zejména pokud se jedná o prvorodičku. Bakalářská práce je napsána na téma "Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu". Tato práce je rozdělena na 2 části. První část bakalářské práce tvoří teoretická část a druhou část tvoří výzkumná část. Teoretická část je zaměřena na anatomii prsu, fyziologii laktace, zásady úspěšného kojení. Dále jsou uvedeny různé sportovní aktivity, které se po porodu doporučují a které jsou nevhodné, výhody zvýšené fyzické aktivity po porodu a změny, které nastávají u ženy v těhotenství. Ve výzkumné části bakalářské práce je zjišťováno, jak často a jakou tělesnou aktivitu ženy po porodu vykonávají. Také jsem sledovala, jestli žena cvičila v těhotenství a okolnosti kolem toho. Dále jsem zjišťovala, zda ženy kojily či kojí, zda měly nějaké potíže s kojením nebo s prsy a zaměřila jsem se, jak žena zvládala cvičit a kojit zároveň, či omezovala jednu věc na úkor té druhé. Pro bakalářskou práci jsem si stanovila jeden cíl, a to zjistit, jaký vliv měla zvýšená fyzická aktivita na kojení. Stanovené výzkumné otázky pro tento cíl byly: Jakou fyzickou aktivitu ženy po porodu vykonávají? Jak často se žena po porodu věnuje sportu? Jaký vliv měla fyzická aktivita na kojení? Jak dlouho žena po porodu kojila či ještě kojí? Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů, aby bylo možné ženě klást doplňující otázky, které jsou mimo stanovenou strukturu. Empirická část byla provedena od ledna do března roku 2017. Byl určen jeden výzkumný soubor, který tvořilo 10 respondentek. Rozhovory se ženami byly vedeny přes aplikaci Skype, kdy jednotlivá data byla zachycena písemně či pomocí audiozáznamu, dle souhlasu ženy. Zachycená data byla přepsána do formy spisovné češtiny. Při tlumočení dat bylo využito přímé citace respondentek. Z výzkumného řešení vyplynulo, že ženy, které se velmi aktivně věnují sportu, nemusí kvůli tomu omezovat kojení. Všechny respondentky kojení neomezovaly a kojily dle potřeb dítěte. Některé ženy měly potíže s prsy jako mastitidu a retence, ale tyto potíže nemusely být způsobené fyzickou aktivitou, jelikož proběhly i v období, kdy žena necvičila. Některé ženy měly potíže i při cvičení, ale nepřestaly přesto kojit. Problém vyřešily pomocí různých metod, jak přírodních, tak léčivých a kojily úspěšně dál. Žádná z žen neuvedla, že by měla potíže s tím, že by mateřské mléko striktně po kojení dítě odmítalo. Výzkumná práce poukazuje na to, že lze zvládnout zvýšenou fyzickou aktivitu po porodu i kojení dohromady. Ženy by o těchto faktech měly být informované od porodní asistentky. Důležité je, aby žena neomezovala kojení na úkor fyzické aktivity, což se ve výzkumné části nepotvrdilo. Je dobře, že se ženy po porodu staví ke kojení zodpovědně a neomezují ho z důvodu svých volnočasových aktivit, protože mateřské mléko je pro novorozence ta nejlepší strava. Bakalářská práce může být využita pro zlepšení informovanosti žen po porodu, které se věnují zvýšené fyzické aktivitě (fitness).
|
|
|
Historie a současnost v kojení z pohledu porodní asistentky
KAŠPAROVÁ, Dominika
Od nepaměti je známo, že kojení je nejlepší a nevyváženější stravou, kterou může matka svému dítěti poskytnout. Mateřské mléko je nenahraditelné hlavně díky svému složení, které přesně odpovídá potřebám dítěte v různých obdobích jeho života. Díky kojení navazuje matka se svým dítětem vztah, který se buduje již od prvních minut po jeho narození. Při kojení získává dítě pocit bezpečí a lásky, protože je své matce nablízku. Tento vztah nebyl v dřívějších dobách budován, protože kojení bylo úlohou kojných a jen málo žen kojilo samo své dítě. Proto často vznikal blízký vztah mezi kojnou a dítětem, které kojila. Postupem času se kojení dostávalo do popředí a kojilo stále více žen. Kojení bylo dokonce bráno jako nejcennější dar a schopnost každé matky, někdy dokonce i jako povinnost. Dnes je kojení podporováno jak společností, tak zdravotnickými pracovníky. Díky této propagaci a podpoře kojících žen stále přibývá, ale i tak je hodně žen, které kojit nechtějí, a proto je důležité tuto propagaci šířit do povědomí společnosti, a tím i bojovat proti výrobcům umělé výživy, kteří na marketingovém trhu jsou a budou. Bakalářská práce je zpracována jako teoreticko-historická. Analýzou dokumentů jsme zjišťovali vývoj kojení od historie až po současnost. V první kapitole bakalářské práce je teoreticky popsána anatomie prsu a mléčné žlázy, fyziologie laktace a složení mateřského mléka. V další kapitole jsme přiblížili profesi porodní asistentky a její postavení v oblasti kojení. Ve třetí kapitole je popsán vývoj kojení od doby kamenné až do 20. století. V poslední čtvrté kapitole jsme se zabývali kojením v současnosti.
|
|
|
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.
|
|
|
Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.
Kaupová, Sylva ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Smrčka, Václav (oponent) ; Polet, Caroline (oponent)
Práce se zabývá výživou a zdravotním stavem středověké populace Moravy (9. - 11. století) v kontextu společenských změn, zahrnujících rozvoj ekonomických a politických struktur, přijetí a rozvoj křesťanství, ale i následný úpadek státní struktury a opětovný populační rozvoj v průběhu mladohradištního období. Výživa byla hodnocena na základě stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny u souboru 189 dospělých jedinců obou pohlaví a 74 zvířat. V hodnoceném souboru byly zastoupeny dvě socio-ekonomicky odlišné populační skupiny (mocenská centra vs. jejich zázemí) a dvě časová období: velkomoravské období (9. - 10. století) a období mladohradištní (11. století). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny i u dětí ve věku do šesti let z mikulčické akropole a jejího zázemí (Josefov) z důvodu studia délky kojení a věku odstavení dítěte. U nedospělých jedinců byla sledována přítomnost vybraných nespecifických stresových indikátorů (cribra orbitalia, porotická hyperostóza, endokraniální léze) a odečtena metrická data definující růst. U dospělých jedinců byl hodnocen zdravotní stav chrupu (přítomnost zubního kazu, periodontitidy, periapikálních lézí, intenzita zubní abraze), přítomnost cribra orbitalia a odhadnuta výška postavy. Hodnoty δ13 C a δ15 N souboru...
|
|
|
The situation of breastfeeding Slovak mothers based on the sample of selected group of respondents
Troligová, Anna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Jágerová, Margita (oponent)
Diplomová práca pojednáva o dojčení z pohľadu kultúrnej antropológie. V teoretickej časti práca popisuje dojčenie v historickom a sociálnom kontexte, zároveň sa zameriava na súčasnú situáciu na Slovensku. Výskumná časť práce analyzuje pomocou kvalitatívneho výskumu vybranú skupinu jedenástich slovenských vysokoškolsky vzdelaných žien zo súčasnej generácie dojčiacich matiek. Základnou výskumnou hypotézou je, že spoločnosť a kultúra ovplyvňuje vzťah a názor matiek na dojčenie u vybranej skupiny matiek. Práca využíva metódu pološtruktúrovaných rozhovorov a zúčastneného pozorovania. Základné okruhy otázok reflektujú subjektívne názory a skúsenosti matiek s touto problematikou. Práca dospela k záveru, že dojčenie je u vysokoškolsky vzdelaných matiek významne ovplyvnené. Do značnej miery je vzťah k dojčeniu utváraný spoločenským tlakom, ale zároveň prevláda u jednotlivých žien určitá individualita v prístupe k dojčeniu.
|
|
|
Problematika kojení u rozštěpových vad
Mlezivová, Veronika ; Schneidrová, Dagmar (vedoucí práce)
Ve své práci se zabývám problematikou kojení u dětí s rozštěpovými vadami. Přes obecné poznatky o kojení a o rozštěpových vadách, se dostávám ke specifickým problémům, které můžou nastat u jednotlivých druhů rozštěpových vad a k jejich možnému řešení. V přehledu také popisuji alternativní metody podávání mateřského mléka, jejich výhody a nevýhody, a vliv těchto metod na současné kojení. V další části se věnuji vlivu kojení na časté a méně časté komplikace rozštěpových vad, jako jsou záněty středoušní dutiny, neprospívání a další. O velkém významu poradenství v této problematice se zmiňuji v poslední části textu. Cílem mé práce je zviditelnit danou problematiku, poskytnout ucelené informace a pomoci tak odborníkům a matkám, aby bylo dosaženo úspěšného kojení i přes nepříznivou situaci.
|
|
|
Předporodní příprava a její význam pro rodičky
ŠRÁMKOVÁ, Lucie
Narození dítěte je nejkrásnější moment, ale i zlomový okamžik v životě ženy i muže. Těhotné ženy mohou mít z porodu strach, a tak často hledají radu na kurzech předporodní přípravy. Na kurzy mohou ženy začít chodit kdykoliv, ale nejvíce žen začíná až v pokročilém stádiu těhotenství. V kurzech předporodní přípravy se ženy seznamují s průběhem těhotenství, ale připraví se i na porod, šestinedělí a kojení. Vědomosti získané v průběhu těchto kurzů vedou k odstranění negativních emocí spojených s porodem. Úvodní část této bakalářské práce je teoretická a popisuje historii předporodní přípravy. V další části jsme se zaměřily na současný stav kurzů předporodní přípravy, které jsme rozdělily na část teoretickou a praktickou. Teoretická část kurzů je rozdělena do kapitol, které obsahují informace, se kterými by se těhotné ženy na kurzech předporodní přípravy měly setkat. Je zde popsáno těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená, výběr porodnice, kdy do porodnice a co s sebou, doprovod u porodu, příprava na porod, tlumení bolesti, období šestinedělí, péče o dítě a kojení. Praktická část kurzů popisuje, jaké jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství, nácvik dýchání a úlevových poloh při porodu. Cílem výzkumné části této bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodičky spokojené s vedením předporodní přípravy na Příbramsku a zda využijí informace poskytované na kurzech. Praktická část byla zpracována pomocí techniky kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl metodou dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly zapisovány a následně zpracovány a přepsány pro lepší přehlednost. Získaná data byla analyzována metodou kódování v ruce. Pro lepší přehlednost byly výsledky uspořádány do jedné hlavní kategorie, která pak obsahovala dvanáct podkategorií. Výzkumný vzorek byl tvořen deseti ženami, které absolvovaly kurzy předporodní přípravy na Příbramsku. Rozhovory byly zcela anonymní a byly vedeny v soukromí, mimo nemocnici. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak rodičky hodnotí kvalitu předporodních kurzů na Příbramsku. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotazovaných žen (70 %) byla spokojena s vedením předporodní přípravy v dané lokalitě a hodnotila kurz kladně. Většina žen doporučuje kurz předporodní přípravy navštívit, alespoň při prvním těhotenství. Z výsledků je patrné, že porodní asistentky, které kurzy vedly, působily na respondentky mile a příjemně. Pouze jedna respondentka nebyla s porodní asistentkou spokojená. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem rodičky využily informace poskytované na předporodním kurzu. Z tohoto šetření vyplynulo, že mezi nejvíce využívané informace získané na kurzech patří informace o dýchání při porodu, péči o dítě, šestinedělí, kojení a o organizačních věcech. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na informace, které rodičky v rámci kurzů předporodní přípravy postrádaly. Z výsledků nám vyplynulo, že jedna polovina dotazovaných žen informace nepostrádala. Druhá polovina dotazovaných žen postrádala informace o císařském řezu, o právech při porodu a kojení. Po celkovém rozboru výzkumného šetření bylo zjištěno, že se ženy na kurzech předporodní přípravy dozvídají cenné informace, které jim pomáhají následně při porodu a při péči o dítě. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako materiál pro zkvalitnění a rozšíření předporodní péče pro těhotné ženy a pro porodní asistentky, které vedou kurzy předporodní přípravy. Doporučením pro porodní asistentky může být rozšíření informací o právech při porodu.
|
|
|
Způsoby řešení problémů s prsy v průběhu kojení
HAVELKOVÁ, Zuzana
Kojení je nenahraditelným způsobem výživy dítěte. Jeho význam je obecně prokázaný a právem nezaměnitelný. Profity z kojení plynou pro dítě i matku. V průběhu kojení se však mohou ženy potýkat s různými problémy s prsy a na zdravotnickém personálu k tomu kompetentnímu je, aby jim nabídl vhodné řešení a dal jim možnost kojit dítě plnohodnotně dál. Ke kompetentním osobám patří také porodní asistentky a dětské sestry, jejichž úlohou v rámci kojení a řešení problémů s prsy se zabýváme. Bakalářská práce má dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola s názvem Kojení se zaměřuje na uvedení do dané tématiky. Znalost informací z této kapitoly je nezbytná k podpoře kojení a řešení problémů. Druhá kapitola se zabývá jednotlivými problémy s prsy a jejich řešením. Kapitola třetí popisuje profesi porodní asistentky a její úlohu v oblasti kojení. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na ženy, které měly v období šestinedělí problémy s prsy, a také na porodní asistentky a dětské sestry, které tyto problémy v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí řeší. Pro výzkumné šetření jsme stanovili tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat situaci, jaké jsou nejčastější problémy s prsy v průběhu kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jaký důraz byl kladen na prevenci problémů s prsy v průběhu kojení ze stran porodních asistentek a ze stran šestinedělek. Poslední cíl si kladl za úkol zjistit, jak se řeší problémy s prsy v okresní Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. a v krajské Nemocnici České Budějovice, a.s. K dosažení stanovených cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, v rámci kterého byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vlastní konstrukce. Výběr respondentek byl záměrný. První výzkumný soubor tvořilo deset respondentek, které řeší v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí problémy s prsy a poskytují jim rady, jako tyto problémy řešit. Z každé nemocnice byly zastoupeny čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka. Čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců v nemocnici v Českých Budějovicích. Zbylé čtyři dětské sestry pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců a jedna dotazovaná porodní asistentka byla zaměstnána na oddělení šestinedělí v nemocnici v Jindřichově Hradci. Způsob výběru jsme museli podmínit zvyklostem, protože v obou nemocnicích se kojení věnují převážně dětské sestry a jen ojediněle porodní asistentky. Druhý výzkumný soubor tvořilo také deset respondentek. Záměrně byl vytvořený z matek, jež měly v průběhu kojení problémy s prsy. Pět z nich rodilo v českobudějovické nemocnici a pět v jindřichohradecké nemocnici. Výzkumné šetření probíhalo od února 2015 do dubna 2015. Údaje, které jsme z rozhovorů získali, byly následně zpracovány kvalitativní analýzou. Na základě položených výzkumných otázek jsme zjistili, že nejčastěji ženy v období šestinedělí sužoval zánět prsu a problémy s bradavkami (poraněné a ploché bradavky). V oblasti předcházení problémů hodnotily porodní asistentky a dětské sestry za nedostatečnou prevenci problémů s prsy v oblasti prenatální péče. V rámci hospitalizace kladly dětské sestry a porodní asistentky důraz na prevenci problémů s prsy u těch žen, u kterých uznávaly, že je to potřebné a žádoucí. Negativně hodnotily prevenci problémů s prsy ty šestinedělky, které měly s kojením zkušenosti. Z tohoto důvodu se nám jeví jako důležité, aby zvolily dětské sestry a porodní asistentky u všech žen v oblasti prevence rovnocenný přístup k podávání informací. Řešení problémů hodnotily šestinedělky převážně kladně, nicméně pro ně bylo velmi důležité, aby byl kromě podaných rad kladen větší důraz také na psychickou stránku. Výstupem bakalářské práce bylo vytvoření letáčku týkajícího se prevence a řešení problémů s prsy, který by ženy mohly dostávat již v prenatálních poradnách.
|
|
|
Způsoby výživy předčasně narozených dětí (24. - 34. gestační týden) při propuštění z nemocnice.
GAZDOVÁ, Zdenka
Jak uvádí Mydlilová (2013), podpora kojení a osvěta matek je v České republice nedostatečná. Klesají počty dětí, které jsou výlučně kojeny do šesti měsíců života, nedonošené děti mívají s udržením plného kojení ještě větší problém. Velkou měrou se na tomto trendu podílí i nedostatečná podpora matek. Velkým problémem v České republice je i to, že stále ještě málo porodnic je zařízeno tak, aby mohly být děti s matkami na společném pokoji ihned po narození, zejména budeme-li mluvit o dětech nedonošených. Kojení je nejdůležitější cesta, jak zajistit nejzdravější a nejdokonalejší výživu narozeného dítěte. Kojení umožňuje nejenom výživu, ale také pocit jistoty a bezpečí, který je velmi důležitý ve správném vývoji dítěte. Přispívá k vytvoření pevného citového vztahu mezi matkou a dítětem. Mimo jiné je kojení bezpochyby nejlevnější možnou výživou dítěte. Cílem diplomové práce je upozornit na malý počet plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice, což má pro dítě spoustu negativních následků, jako je například snížená imunita a podobně. Na tuto problematiku bych ráda upozornila matky, sestry a v neposlední řadě i lékaře. Chtěli bychom, aby práce přinesla současné poznatky a informace o způsobech výživy předčasně narozených dětí ve špičkových pracovištích, zmapovala počty plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice a pomocí výzkumu byly zjištěny příčiny nízkých počtů kojení těchto dětí. Dále bylo naším cílem zmapovat znalosti a dovednosti sester v praxi, zjistit souvislosti mezi těmito dovednostmi a mezi rozdíly ve stravě mezi srovnávanými nemocnicemi. V neposlední řadě navrhnout řešení na zjištěné nedostatky. V teoretické části diplomové práce je zpracována charakteristika nedonošeného dítěte, anatomie a fyziologie tvorby mateřského mléka, jeho výhody pro dítě, správné techniky kojení, význam sestry v managementu kojení a aktivity k podpoře kojení nejen v České republice, ale i ve světě. V empirické části bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve třech náhodně vybraných perinatologických centrech v České republice za čtvrté čtvrtletí roku 2012. Na základě stanovených cílů byla studie zpracována pomocí dotazníkového šetření, obsahové analýzy dokumentů a metodologií klasifikačních a regresních stromů. Z výzkumu vyplynulo, že všechna srovnávaná špičková pracoviště jsou na velmi podobné úrovni v péči o dítě. Jsou však patrny značné rozdíly ve výživě a způsobech podávání stravy dětem, ale i v sesterské péči. Studie prokázala, že výživa dětí při propuštění z nemocnice se liší, a to může mít dopad na pozdější vývoj dítěte, což dokazují i mnohé další studie. Odlišnosti v sesterské péči se nejvíce dotýkají správné a účelné edukace matek, která jak lze z šetření vypozorovat, má kromě jiných vlivů největší dopad na typ stravy při ukončení hospitalizace dítěte.
|
host ::
RSS.