|
| |
|
|
Činnost střediska výchovné péče z pohledu kurátora pro děti a mládež
Kučerová, Anděla ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost střediska výchovné péče jako instituce, která poskytuje služby dětem s negativními projevy v chování a s rizikem vzniku či rozvoje poruch chování a jejich rodinám. Středisko nabízí pomoc také klientům kurátora pro děti a mládež, jehož úloha při výkonu sociálně-právní ochrany je zmíněna v první kapitole. Věnována je zde pozornost rovněž základním principům multidisciplinární spolupráce a sanace rodiny. Další část práce přibližuje činnost SVP, organizaci preventivně výchovné péče o klienty a nabídku konkrétních služeb střediska. V praktické části je činnost SVP reflektována kurátory pro děti a mládež. Cílem práce je zhodnotit přínos služeb střediska výchovné péče z pohledu pracovníka OSPOD a posoudit, jaké možnosti nabízí středisko při předcházení ústavní výchově a v rámci sanace rodiny s dítětem s výchovnými problémy.
|
|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
|
|
Využívání případových konferencí při práci s rodinou
DOKULILOVÁ, Petra
Bakalářská práce "Využívání případové konference při práci s rodinou" se věnuje případovým konferencím, které patří do metod sociální práce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje případové konference jako pracovní nástroj sociální práce. Tato kapitola je rozdělena na cíle, principy, přínosy a také rizika případových konferencí. Dále je v teoretické části příprava a průběh případových konferencích. V empirické části je použita kvalitativní metoda sběru dat. Osloveno bylo pět respondentů. Jedná se o sociální pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí z Kraje Vysočina. Cílem práce je zodpovědět otázku, jak hodnotí sociální pracovníci z vybraných zařízení v Kraji Vysočina případové konference.
|
|
|
Systém náhradní rodinné péče v České republice a reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2012
FEJTKOVÁ, Ludmila
Tématem bakalářské práce bude náhradní rodinná péče, její institucionální podoba v České republice a její reforma. Na úvod práce se studentka bude zabývat definicí rodiny, formami rodiny a jejími funkcemi. Dále charakterizuje pojem náhradní rodinná péče a vymezí problematiku a historii jejích pěti hlavních forem - adopce (osvojení), pěstounské péče, poručenství, opatrovnictví a ústavní péče. V následujících kapitolách pak představí novelu zákona o sociálně-právní ochraně dítěte a popíše institucionální strukturu náhradní rodinné péče v České republice. Současně se bude věnovat procesu přijímání reformy a zmíní některé kladné i záporné reakce.
|
|
|
Zkušenosti pěstounů a poručníků se zajišťováním povinného kontaktu dítěte s jeho původní rodinou
HLOUCALOVÁ, Irena
Tato bakalářská práce popisuje skutečnosti, které provázejí pěstounskou péči a poručnictví, přičemž důraz je kladen na zákonnou povinnost zajišťovat kontakt dítěte s jeho původní biologickou rodinou.Teoretická část práce začíná historickými mezníky náhradní rodinné péče ve světě i u nás. Poté nastiňuji stav v současnosti. Popisuji instituce zabývající se náhradní rodinnou péčí. Praktická část této bakalářské práce je zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny a poručníky. Vytvořila jsem výčet nejčastěji zmiňovaných základních potřeb pěstounů a poručníků i dětí v pěstounské péči a názorů pěstounů a poručníků týkajících se zmiňované oblasti. Tato práce by mohla být využita jako materiál pro práci intervenčních center náhradní rodinné péče i pro další odborníky zabývající se touto oblastí náhradní rodinné péče, popřípadě jako inspirační a motivující materiál pro žadatele o náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Péče o děti vyrůstající mimo přirozené rodinné prostředí jako předmět činnosti neziskových organizací v ČR
Lazárková, Jana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou ohrožených dětí. Toto téma je velmi aktuální, neboť byla v roce 2013 přijata reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která podporuje rozvoj dětí v rodinném prostředí formou profesionalizace pěstounské péče. Reforma má napomoci snížit počet dětí v ústavní péči, neboť je Česká republika v porovnání s vyspělými státy Evropské unie na špici žebříčku v umisťování dětí do ústavů. Cílem této práce je analyzovat, jak se na financování pěstounské péče a péče o děti v dětských domovech podílí stát a jak se na financování podílí soukromé zdroje. Teoretická část popisuje státní sociální politiku v oblasti péče o ohrožené děti a popisuje právní typy neziskových organizací působících v této oblasti. Praktická část analyzuje a srovnává jednotlivé typy této péče z hlediska jejího institucionálního uspořádání a financování. Práce také zkoumá, jaké jsou náklady na jedno dítě v pěstounské péči a na dítě umístěné v dětském domově.
|
|
|
Význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí
HORALOVÁ, Nela
Tématem mé diplomové práce je význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí. Práce se zabývá problematikou pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a také reformou systému péče o ohrožené děti. Cílem práce je popsat změny v pěstounské péči, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je zjistit, zda má posílení institutu pěstounské péče na přechodnou dobu vliv na počet dětí umísťovaných do ústavní péče. Na začátku práce jsou charakterizovány základní pojmy, jako je rodina, sociálně-právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče a její konkrétní formy, například pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu a osvojení. Další část práce se zabývá novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a nového občanského zákoníku. V této části práce popisuji nejdůležitější změny, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí a také změny které přinesl nový občanský zákoník. S přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí došlo k řadě změn v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí obecně. Poslední kapitola se věnuje statistikám pěstounské péče. V této části práce porovnávám počty dětí umístěných v pěstounské péči na přechodnou dobu s počtem dětí v ústavní péči.
|
|
|
Nepojistné sociální dávky jako forma podpory pěstounských rodin
MAROUSKOVÁ, Martina
Pěstounská péče je osobní péčí o dítě třetí osobou a je jedním z možných typů náhradní rodinné péče, které stát podporuje, řídí, zprostředkovává a kontroluje. Jejím účelem je poskytovat dítěti přirozené rodinné prostředí s citovými vazbami. Pěstounská péče poskytuje hmotné zabezpečení dítěti i odměnu těm, kteří se ho ujali. Od 1. 1. 2013 přinesla reforma změny v oblasti pěstounské péče, vycházející ze zákonů, které přijala vláda. Změny se týkaly organizace pěstounské péče i dávek, které jsou pěstounům poskytovány. Teoretická část práce obsahuje charakteristiku pěstounské péče dle souvisejících legislativních norem. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit názory pěstounů na finanční pomoc státu prostřednictvím nepojistných sociálních dávek. Vytyčený dílčí cíl měl pomoci objasnit názory pěstounů na změny, které v oblasti pěstounských dávek proběhly. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Pro naplnění cílů výzkumu byla jako výzkumný nástroj zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Ve výzkumné části práce jsou získaná data analyzována s využitím otevřeného kódování. Výzkumný soubor komunikačních partnerů byl vybrán účelovým výběrem ze základního souboru žadatelů o dávky pěstounské péče spadajících do působnosti Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Českých Budějovicích - kontaktních pracovišť v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Výsledky výzkumu ukázaly, že oblasti rodinného rozpočtu, na které mělo pěstounství výrazný vliv, jsou většinově shodné jako oblasti, za které jsou nepojistné sociální dávky vydávány. Jedná se zde zejména o výdaje na běžné potřeby přijatých dětí, ale i na bydlení rodiny a zvýšené výdaje za dopravu, které též souvisí s výkonem pěstounské péče. Spokojenost s výší dávek pěstounské péče mezi dotazovanými převažovala, sporné se však zdá být rozdílné ohodnocení pěstounů dlouhodobých a přechodných. Dle zjištěných výsledků by si pozornost zasloužilo i legislativní ošetření pobírání rodičovského příspěvku u pěstounů na přechodnou dobu a u osob, které dítě z takové péče převezmou. Změny týkající se pěstounských dávek se jeví pro většinu dotazovaných dobré. Jedinou výjimku tvoří rozdíl výše odměny pěstouna osoby pečující a osoby v evidenci, kde jsou argumenty jak na straně těch, co s rozdílem částek souhlasí, tak i na straně nesouhlasících. Vhodné by bylo též přesnější vymezení postavení odměny pěstouna jako příjmu ze závislé činnosti. Nyní je nepřehledné, pro jaké účely se jako příjem ze závislé činnosti uznává a pro jaké ne. Zjištěné výsledky by mohly být podnětem ke zvážení, zda by některé praktické otázky, které ze změn zavedených v pěstounské péči druhotně vyplynuly, neměly být upřesněny a ošetřeny v mezích zákona.
|
|
|
Změny při posuzování nároku dávek pěstounské péče od roku 2013
ZEMANOVÁ, Hana
Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče v České republice. Dítě svěřené do pěstounské péče i jeho pěstoun jsou státem hmotně zabezpečeni dávkami pěstounské péče. Do roku 2012 upravoval dávky pěstounské péče zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V roce 2012 byly novelou č. 401/2012 Sb. přeneseny dávky pěstounské péče do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Zároveň s touto změnou došlo i ke změně podmínek nároku na dávky pěstounské péče a k nastolení snahy o profesionalizaci pěstounské péče. Cílem této bakalářské práce je analýza a porovnání legislativních změn dávek pěstounské péče z pohledu zákona o státní sociální podpoře a zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V empirické části práce je popsán kvantitativní výzkum, jehož snahou bylo potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy. Hypotézy byly zaměřeny na porovnání stavu před novelou a po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Zvolenou technikou výzkumu bylo studium dokumentů, v rámci kterého byla provedena sekundární analýza dat. Využity byly statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Úřadu práce ČR a krajských úřadů. Výsledky výzkumu ukazují, že nárok na dávky pěstounské péče má větší okruh pěstounů. Snaha o profesionalizaci pěstounské péče, zejména uzákonění pěstounské péče na přechodnou dobu, pozitivně ovlivnilo zvýšení počtu zájemců o výkon pěstounské péče. Bakalářskou práci lze použít jako studijní materiál pro studenty sociálních oborů či pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Práce by mohla být zároveň i zpětnou vazbou pro ministerské úředníky o reálném stavu provedených změn.
|
host ::
RSS.